438

H. panen, knížat, rytířstva, čeledi, h. roz-
raziti. Troj. H. vojenský. V. — Kat. 2737.,
3083. — H. = 1300 lidí, deset hluků = tem.
Háj. Hluk (Rkk, 13., nejmenší díl vojska;
větší je sbor a ještě větší voj).

Hlukot, u, m. = hluk. Mus., Č.

Hlukotný, stürmisch. Rk.

Hluma, y, m., Gaukler. Jg.

Hlup, a, m. = hňup, hlupák, Dummkopf.
Veleš., Ros.

Hlupák, a, hlupáček, čku, m., hlup, hňup,
hlupec, hlupoň. Nadal nám hlupákův. Sych.
H. sedě na koni tupí hřívu jeho. Š. a Z.
Na chytráka mrkni, hlupáka trkni. Pk. Co
jeden h. zkazí, tisíc moudrých nenapraví.
Pk. Je za hlupáka. Us. Dummkopf, Matz.

Hlupec, pce, m. V. Hlupec smíšek aneb
tintíšek (marný). Č. Hlupcům nikdy nejde
do hory. Pk. Vz Hlupák.

Hlupek, pka, m. = hlupec.

Hlupka, y, f., hloupá ženština, ein dummes
Weib. L.

Hlupnouti, hloupnouti, pnul a pl, utí =
hloupěti, dumm werden. Th.

Hlupoň, ě, m. = hlupec, ein Tölpel. V.

Hlupský, dumm.

Hlupství, n. Dummheit. Us.

Hluše, taub. Země h. pískovatá. V.

Hlušec, šce, m., hluchý, ein Tauber, Jg.;
tetřev, Auerhahn. Rk.

Hlušeněmý = hluchoněmý.

Hlušeti, 3. pl. -šejí, el, ení; ohlušeti =
sluch tratiti, taub werden. — na co. V hří-
ších zakamenělí na spasitelné rady hlušejí.
L. — 2) Prázdným býti, se stávati, körnerlos,
taub werden. Kámen hluší (zní dutinou,
když se naň klepá). Vys. Oves hluší. L.

Hluší, nom. pl., m., adj. hluchý: hluší
synové. — Vz Hlušší.

Hlušice, e, f. H., pl. = veliké slívy, Ross-
pflaumen. V. Nakrmí ji (babku) hlušicemi
(pohlavky), až ohlechne. Lom.

Hlušíček, čka, m., Kothlerche. Us.

Hlušiti, 3. pl. -ší, hluš, -še (íc), il, en,
ení; hlušívati = hluchého činiti, taub machen.
Jg. — koho, co. On ho hlušil. Ros. H. rostliny
(dusiti, nedati jim růsti). Jg. — koho čím:
řečmi, Ros, kyjem sedláky (tlouci). Plk.

Hluška, y, f, nahluchlá ženská, eine Hart-
hörige. D.

Hlušší, kompar. adj. hluchý. Vz Hluchý.

Hlútati. čím. Ten jím zahlútal. Us.

Hlůza, hluza, y, f., D. má: luza. — H.
= zadní chasa ve vojště, záškodníci, holota,
chasa n. chatra vojenská, der Tross. Vrat. —
H. = sběř, chátra, cerň lidu, Gesindel, Pöbel,
Canaille. Us., Puch. — H. = hlíza, na Slov.
Geschwür. Plk. — H. Materie. Hluza se
spouští z mrtvého těla. Na Mor.

Hlůze, e, f., drůbež, Hausgeflügel. Us. Budj.

Hluzek, zku, m., oční koutek. Augenwinkel.
Ssav.

Hluzka, y, f. = žláza, Drüse. Na Slov.

Hluzovina, y, f. = hluza, Gesindel. Us.

Hlýbka,, y, f., hlejbka (Us. ) = hloubka.
Us. v již. Čech. Da. Vz Hluboký.

Hlyboký = hluboký.

Hmácnouti, kým oč: sebou o co. Na
vých. Mor. — kam. Hrom hmácnul do stromu.
Tamtéž. — po něčem, uhoditi. Mřk.

Hmat, u, m., chmat. Griff. Csk. Hmatem
jíti (šámati, tastend gehen). D. Jedním hmatem.
Sych. — H., smysl (zrak, sluch, čich, chuť,
hmat), das Gefühl, Tastsinn. Jg. Hmatem
poznáváme věci dle podoby, dle povrchu,
teploty, tvrdosti a váhy. Jhl. — H., dračka,
das Gereisse. To zboží je na hmat. Sych.
To tam byl h. (chmat) o obilí; chmatem si
brali. Us.

Hmatačka, y, f., chmatačka, šmatačka,
dračka, hmat. Na h-ku něco hoditi = na
dračku. D — H., slepá bába (hra), blinde
Kuh. Us.

Hmatatelný, mohoucí hmatán býti, tastbar.
Techn.

Hmatati, chmatati, šmatati; hmatávati,
chmatávati, šmatávati; hmatnouti, chmatnouti,
šmatnouti, tnul n. tl, ut, utí = makati, macati,
rukama se dotýkati, popadati, tasten, mit den
Händen tappen, greifen, fühlen. Jg. — koho,
co. Nemocní, kteříž podušku hmatají, velmi
zle se mají. V. Své rány h. Jg. Chmatl, lépe:
hmatl ho (chytil ho). Jg. Ti bídní bývají,
kteřížto cizí hmatají. Pís. 1529. — jak. Jako
bez očí hmatali jsme. Br. — čím: rukama.
Lomn. — co čím. Rukama cestu h. Vrat.
— kam (čím). D. Hmatl naň (dotekl se
rukou). Jg. V vrúcí kotel ve vodu po loket
rukú h. Pís. cís. — v čem, kde: ve tmě.
Us. — po čem. D.

Hmatavě, chmatavě = makavě, greifbar,
handgreiflich. H. z něčeho něco poznati.
Karyon. H. něčeho se dotknouti. Smrž.

Hmatavosť, i, f., chmatavosť, Handgreif-
lichkeit. Us.

Hmatavý, chmatavý, makavý, handgreif-
lich. Us. — H., kdo maká, greifend, tastend.
Jg. —

Hmatnouti, vz Hmatati.

Hmatnutí, chmatnutí, šmatnutí, n., ma-
knutí, der Griff. D.

Hmayždati se, zastr. = hmyzdati se,
hmyzeti, kriechen, wimmeln. — se kde:
v lejně.

Hmejžditi, vz Hmyzeti.

Hmejže, ete, n., hmyze, ein Reptile. Rkp.

Hmitati, kmitati, hmitávati; hmitnoutise,
ul, utí = čerstvě pohybovati, schnell bewegen.
Zde se kmitá okatice. Puch. — se komu.
Jen se jí ruce kmitají, jak šije. Us. Kmitla
se jí myš. Jg. — se kile. Hmitá se okolo
nosu. Kram. Nehmitej se pořád ve světle,
abych viděl. Co se mi hmitáš ve světle? Us.
Hmitá se mi to před očima. Us. — čím:
uhly. Č. — se kudy. Blesk se hmital po
strašlivé mrákote. Hlas.
Hmota, y, f., hmot, u, m. (zastr. homota),
der Körper, Zeug, Stoff, die Materie. Jg. H.
prvotní, Aqu., zemská. Kram. H. ať sluje
tolik co tělo, čelíc proti duchu; matizna (látka)
proti době. Mark. H. hladká, drsná, měkká,
tvrdá, suchá, mokrá, vlhká, teplá, studená
atd., Pž., křehká, pružná, tažná, pevná; hmoty
svítící a osvětlené, průhledné, průsvitné, ne-
průhledné; Š. a Ž.; hmoty k sobě lnou; jedna
druhou pohlcuje, čímž mnohdy bobtá, mnohdy
se roztéká; jedna s druhou se míchá a někdy
slévá. H. líná (massa); hospodařiti s hmotami.
Nz. H., látka, material; denník vydaných
hmot; hlavní kniha hmot; účtování hmot;