533

Peripatetikové, z řec., přívrženci učeni
Aristotelova, jenž své žáky učil na pro-
cházce. Rk. Vz S. N.

Peřisko, a, n., záper, nástroj ku prání,
Waschzeug, n. Koll.

Perispomen-on, a, n., řec, slove slovo
mající přízvuk průtažný čili circumflex na
poslední dlouhé slabice, na př. y.al&?.

Perissologie, e, f., z řec., sporomluv, hro-
madí slova ne tak za příčinou určitosti a dů-
razu rhetorického, jako spíše z jakési záliby,
prodlévati déle u předmětu mysl poutajícího.
a) Sporomluvem jeví se býti přímětky stálé
(stálá epitheta) poesie prostonárodní, vytý-
kající vlastnosť, která celému rodu věcí
činem vynikajícím a každému druhu téhož
rodu stejnou měrou přísluší. Taková epi-
theta splývají se svým substantivem jako
v jeden pojem, jsouce tak těsně spojena
s jeho podstatou, že mu přisuzována bývají
i tehdy, kdy mu vlastně ani nepřísluší na
př. Louka zelená sněhem se bělá. Travěnko
zelená, proč se nezelenáš ? Pís. nár. (Když
se trává nezelená aneb když louka sněhem
pokryta jest, tehdy zajisté ani ta ani ona
zelena není; ale pojem zelenosti tak těsně
sloučen jest s podstatou trávy a louky, že
si člověk této potýkavosti ani vědom není).
Poesie prostonárodní hojna jest takovými
epithety : bílý: den, ráno, zora, sníh; černý :
noc, země, les, čert; modrý: nebe, obloha;
zelený: tráva, rozmarýn, lípa, les, háj, hora;
šerý: jitro; šedý: skála; sivý: skála, holub,
sokol; širý: pole, nebe, moře; lítý: saň,
had, šelma, pohan, jed, hněv. — b) Podvoj-
nost výrazů synonymních a) substantiv. Toť
rvačky a pračky. Ulice plna byla dolův a
výmolův. Kom. L. 17. 18. Je to bez ladu
a skladu. Není o něm ani slechu ani dechu;
ani vidu ani vzniku. Dělá podlé svého brusu
a vkusu. Takový byl jeho kroj a stroj. Us.
Odložili důtky a půtky své. Pal. — ß) Slo-
ves. Smrť je házela a kácela napořád všecky.
Lstí a mocí druhým berou a derou. Kom.
L. 20. 60. On z nás žije a tyje. Us. V tom
to leží a vězí. Žer. — y) Adjektiv. Byli jako
Mouřenínové osmahlí a očadlí. Tlampali beze
studu o věcech slzkých a plzkých. Kom. L.
26. 75. — c) Klad a zápor. Dube suchý, dube
suchý, suchý nezelený. Pís. nár. Proč's tak
smutný neveselý. Už je nás na mále, není nás
na mnoze. Pís. nár. KB. 234. Vz Pleonasmus.

Peřistý (nové), peřený, befiedert. P. pták.
Novor. 1824.

Peristyl, u, m., z řec, chodba se sloupy,
sloupení, Šm., sloupoví, Jg., Säulenhalle, f.,
Säulengang, m.

Peřiti, il, en, ení; opeřiti, peřívati =
peřím odívati, fidern, befiedern, kielen; lü-
gen. — abs. Umí p. (vtipně lháti). Č. Ta
poduška peří (peří pouští). Jg. — co: šípy
p., Us., koroptve p. (pérem zabíjeti. Vy-
trhne se jim brk a ten se od zadu do hla-
vičky strčí). P. stání v chlévě (prkny za-
dělati), verschallen, vermachen. Us. — co
čím: střely dlouhým peřím. Troj. — se,
sich befiedern, kielen. Ptáci se peří. Ros.
Kura se peří (líná). U Opav. Pk.

Peřítvorce, e, m., Federschmücker, m.
Rohn.

Peřitý, pernatý, Feder-. P. čmýří, Rostl.,
maso (ptačí), Sal., hřebík. — Jg.

Perjaník, a, m., člen tělesné stráže carů
srbských. Chk.

Perka, y, f. = piroh. Na Slov.

Pérka, pl., n., botky s elastikovými péry,
Stiefletten mit elastischen Federn.

Perkál, u, m., na Slov. perkán, hustá,
tenká látka bavlněná, indský kartoun. Rk.
Vz Barkán, S. N.

Perkatý, pérka mající, gefiedert. Jg.

Perkmistr, а, m., v horn., z něm. Berg-
meister, hormistr, správce hor. Pr. A nebyl-li
by na týchž horách žádný p. ustanoven.
Nar. o h. a k. — P. hor vinničních, Wein-
bergmeister, m., (v Praze) za starodávna
úředník nad vinicemi. V., Tk. II. 545.

Perknos, pirknos, a, m., z něm. Berg-
genosse, Besitzer der in der Gemeindemarkung
gelegenen Weinberge. Gl. 227. Smlouva mezi
kolejí v Brně s jedné a všemi perknosy hor
vinohradských s strany druhé. 1590. (Gl).

Perknov, a, m., Perknau, ves u N. Brodu.
PL. Vz S. N.

Perkoví, n., v horn. drobná, jalová skála,
Bergschutt, m., šp. z něm. Jg.

Pérko, a, n., vz Péro.

Perkovice, e,f., kože k vytahování z dolu,
die Berghaut. Jg.

Perkulina, y, f., kaše z planých jablek.
Us.

Perkun, a, m. = Perun. Č.

Perkusse, e, f., z lat., klepání, die Per-
kussion, Erschütterung, der Stoss, Schlag.
P. v lékařství a) přímé, klepe-li se na tělo
jen špičkami prstů, b) nepřímé, položíme-li
na místo těla okrouhlý plátek ze slonové
kosti (plessimeter) a klepeme-li naň prsty n.
vintrichovým kladívkem. Vz S. N. Vz Per-
cuteur.

Perkussivní, Percussions-. P. stroj Ma-
riottův. Vz Perkusse. S. N. P. zámek. S. N.

Perkvant, u, m., v mluvě horn. šp. z něm.
Berggewand. Vz Havíř, Horník.

Perky, v horn., vz Skála hluchá.

Perkytle, e, f., v mluvě horn., šp. z něm.
Bergkittel, havířská kápě. Rk. Vz Havíř,
Horník.

Perl, vz Písmo.

Perla, y, perle, e, perlička, perlinka,
y, f. Perla, slza, berla jsou plné starší tvary
vedlé novějších přehlasených : perle, slze,
berle. Mk. Lépe: perla, slza, berla. Brt. Die
Perle. Perla: Kom., Rkk., V., Kram., Ctib.,
Prov., D., Us.V gt. pl. (perla) perel, (perle)
perlí. V již. Čech. perdle. Kts. Perly bílé,
bledobarvé, černavé, europské, hruškovité,
lnokvěté, nážloutlé, nepravé, padělané, ori-
entské, (skleněné), skoro kulaté, stříbrobarvé,
válcovité, zcela kulaté, zelenavé, Kh., p. pa-
rangonová, drobkovitá, polokulatá, pravá,
S. N., p-ly říčné, voskové, české, broušené,
veliké, drobné. Šp. P. zove se zvláštní výtvor
těla mlžího či lasturčího. Vz S. N. Vz o per-
lách a lovení jich v KP. III. 396. P-ly se ve
skořepinách mořských (v perlových matkách)
nacházejí. Kom. J. 91. Lovení, J. tr., šňůra,
řada perel. Šp. Pro perly ji zabili. Rkk. Perel
před svině nemetej. (o nehodných). Před svině
nemáš perel metati, rovněť po nich co po blátu