Předchozí (212)  Strana:213  Další (214) |
|
|||
213
|
|||
|
|||
Pechovec, vce, m., os. jm. Arch. I. 165.
Pěchovec, vce, m. = krtičník hlíznatý,
scrophularia nodosa, die Braunwurz. Vz Rstp. 1139. Pěchovka, y, f., der Stössel. Rk.
Pěchúr, vz Pěchour. Koll. Zp. I. 36.
Pěchý. Mkl. Etym. 245.
Pejan, u, m. = paean. Slov. Hrbň.
Pejditi se s kým = zlobiti se. Vrů.
U Čeova, u Hump. Svátek. Pejek, jka, m , braunes Pferd. Slov.
Bern. Vz Pejko. Pejch, u, m. = skládka. Plátna na bě-
lisku (bělidle) dávají se do pejchu, kdež se i prádlo pejchuje U Potštýna. Ibl. Pejcha, vz Pýcha.
Pejchati = říhati. Kyselina mu pejchá
z krku. Mor. Knrz. Pejchovati, vz Pejch.
Pejchovna též nádoba na vodu (vysoká
s krátkými nohami) n. ve které se pejchuje. Na mor. Slov. Džl. Pejkavý, braun. Slov. Loos.
Pejko, a, m. = načervenastý kôň, hnědý,
braunes Pferd. Slov. Loos., Hdž. Šlb. 28., Phľd IV. 403. Vz Pejek. Pejkový, braun. Slov. Bern.
Pejma, y, f. = ? P. na zlate se nerodí,
ona vojvodí svätým citom. Sldk. 612. (147., 561 ). Pejpnutí, n. P. z dýmky (bafnuti). Rais.
26. Pejračka, y, f. = žena kupující peří.
Na Plasku. BPr. Pejřavka, y, f., vz Pýřavka. Sá.
Pejručí = větve jehličnatých stromů.
Lámati p. — P. = takový stromek sám. U N. Kdyně. Rgl Cf. Perucí. Pejs, vz Vukle, Mus. IV. 85.
Pejskovati se = peskovati se. U Úboče.
Rgl Pejsky, pl., m. = hledík, antirrhinum
majus L Loun. Kš. Pejškov, a, m., Peischkow, ves u Tiš-
nova. Pejt Jan Hostounský, děkan 1612. Jg.
H. 1. 608., Jir. Ruk. II. 94., 391. Pejtlíř, e, m. = sedlář, der Sattler P.,
měšečník. Orth. Nástin děj. Jindř. Hrad. I. 71. — P, a, m., os. jm Blk. Kfsk. 1382. Pěka, y, f, os. jm. Pal Rdh. I. 124.
Pekáč: babůvka, kachlenka, husník, bá-
lešník Mor. Brt. P. zakulacený, Hranatý. Us. Pdl. — P. = zaječí loze. Střelili zajíce v pekáči jest hanba. Us. Hk. — P. = strup. U Hermaně. Olv. — P. = rybník u Klatov. BPr. Pekaňa = tvář, huba, das Gesicht Ty
děláš škaredu p-ňu. Val. Vck. Cf. Pekáč. Pekar, u, pekárek, rku, m. = pekáč, pe-
káček. U Zborovic na Mor. Šd. Pekař. Cf. Er. P. 401. V VM. nepravá
globsa. Cf. Vlšk. 91 , 210., 271., 278. Kde lehne sládek, nelehne p.; Kde je sládek, nemusí býť p (piják o pečivo nestojí) U N. Bydž. Kšť. Korouhev pekařů. Vz Výb. II. 338. — Dětské říkadlo: Pekař peče húsky, uščipuje kúsky, pekařka mu pomáhá, ušči- pujú obá dvá. Mor. Brt. D. 123, Km. 1886. 629. — P., os. jm. Mus. 1880. 229. |
Pekarčík, a, m. = učeň n. pomocník
pekařský. Brt. D, Pk — P. = pekar. Rk. Sl. Pekarec, rce. m. = najmenšie pečivo
chlebovej formy (za 2 kr.). Slov. Zatur. Pekarčok, čku, m. = pekařská pec na
chléb. Laš. Tč. Pekárek, rka, m., os jm. Arch. VIII.
111., 153., Sdl. Hr. IV. 373. — P. = mlýn u Zbraslavě. — P., vz Pekar (dod.). Pekáren, rně, f. = pekárna. Rk
Pekařiti, il, ení = pekařství provozovati,
pekařem býti, Bäcker sein. Us. Šd., Tč. — V sobotu před posvícením přicházejí k zá- možným rolníkům přespolní ženské, jejich příbuzné, a pekou si ze svého v jejich peci koláče pro svou rodinu (přicházejí k nim pekařiť). Sá. Osv. 1872. 32. Pekarka, y, f. = pekařka. Slez. Šd. —
P., mlýn u Vel. Byteše. Pekárka, y, f. = pekařská pec. Mor. Šd.
Pekařka, y, f., sam. a Staré Libně.
Pekarková, é, f., mlýn u Milevska.
Pekárna. Je ru horko jako v p-ně. Us.
Dch. — P. = huba. Strčil do p-ny. U Ko- šic. BrNt. Pekárnička, y, f. P. na chlib. Mor. Brt.
D. 190 Pekárník, a, m , der Bäckermeister. Čsk.
Pekařovice, Pekařowitz, sam. u Náchoda.
Pekařský. Ty bys chtěl jísti jen p.
chléb (bílý). Us. Rgl. P. nemoc = spařené housky (jídlo). — P. ulice, Bäckergasse, předměstí brněnské; P. Mlýn, Backen- mühle, mlýn u Police. Pekařství. Vz KP V. 673. nn.
Pekelec = pícka. Sedni na p., setz' dich
zur Ofenruhe! Dch. Položil to na p. (= po- věsil na hřebík, nestará se o to). Wtr. exc. — P. = rybník u Bukovky v Přelouč. BBr. — P., Pekeletz, sam. u Vamberka. Cf. Blk. Kfsk. 414 , Sdl. Hr II. 279. Pekelnický, teuflisch. P. umění. Vrch.
Pekelník = zatracenec. Krnd 50., Výb. II. 636. Chč., Sš P. Milosrdenství p-kóm vymysliti. Chč. 637. — P. = pekla hodný. Neposlúchá-liť obce, buď sobě jako p , po- han neb zjevný hřiešník; Modléce se ne- roďte mnoho mluviti, jakoť p-ci neb pohané činie, mnějíce, by mnohomluvením byli usly- šáni. Hus I. 146., 306 Pekelný, höllisch. P. duch, Hus, vážně,
Osv., trýzeň, Čch , krajiny, Št., pobojování (= pekla), Bekämpfung der Hölle, ML. 68. b, bolesť, Ž. wit. 17. 6., kámen, kamínek. Mllr 59. — P. Mlýn u Bystřice n. Host., u Hranic a u Plzně. Pekelský Dvůr, Höllhof, u Přibislavě.
P. Mlýn. Sdl. Hr. I. 154., 161. Pekenec, vz Pekelec.
Pekeš, kše, m. Je ustrojen jako P. (za-
balen). U Rychn. Msk. Peklant, a, m. = pekelník, nadávka.
Kod. Peklice, e, f. = petlice. Mor. Knrz.
Peklina, y, f., osada na Slov. u Bytče
v Trenč. Phľd. IV. 317., V. 211. Peklíř, e, m. = štváč lidí. Na Hané.
Wrch. |
||
|
|||
Předchozí (212)  Strana:213  Další (214) |