Předchozí (893)  Strana:894  Další (895) |
|
|||
894
|
|||
|
|||
Ložament = logement, obydlí. Bl. Živ.
Aug. 76., Výb. II. 1450. Ložce. Na svém ložci. Bj. Přivěšená pe-
čeť v ložci dřevěném. Wtr. A tak to 1. ustielá. Hus III. 23. 1. Lože přízemní, Parterreloge, Dch., vi-
sutá. KP. I. 26. 2. Lože = postel. V M V. nepravá glossa.
Pa. Cf. List. fil. 1882. 196., 198., Sdl. Hr. II. 166., Rk. Sl., Mkl. Etym. 163. L. skládá se ze dvou ložnic a dvou příčnic; na ložni- cích jsou lištevky, na které kladou se příční desky. Laš. Tč. Vz Postel. L. římské. Vz Vlšk. 90., 133. Cf. Kram. Slov. Zařízeni lože porodního. Vz Křk. Por. 467. V ložech. Ž. wit. 149. 5. Někoho na lože dáti. Jemanden betten. Dch. Vysteleme ložu naprotivia našu, čo budeš v nej spávati, nebudeš sa lakati; čože mi je, čože z malovanej lože (vz Loža), keď sa mi ten šuhaj zpodobať nemuože? Koll. Zp. I. 209., 219. Na slonových ložích spíte. BO. S lože, na něž si všel, nesejdeš. Št. Kn. š. 10. Čí 1. praská, ten brzy umře. Kld. Zlaté lůže nemocnému nepomůže. Bž. exc. Já do lože stoupám, v pána Boha doufám. Us. Rgl. — Vezmi mú duši v nebeské lože. Výb. II. 35. — L. = život, uterus. Z lože mateře. Ž. wit. 138. 13. — L. = místo, kde něco je. L. oka, die Augenhöhle. Lpř. L., die Lafette: kládové, Block, shýbací, de- pressní, Depressions-, do hradebních sklepů, kazamattové, Kasematten-, rámcové, pobře- žní, Küsten-, na lodi, Schiffs-, na valy, na náspy, Wall-. Čsk. L. stolové, das Tisch- lager. Lpř. Lůžko hoblovadla, das Bett, soustruhu. Vz Včř. Z. II. 57., 73. Čepy otáčejí se v lůžkách litinových. NA. IV. 201., 206. Lože na nápravu pro péro, das Achseniederlager. Pdl. — L. veletoku, das Beet. Lpř. Děj. I. 24. — L. syté, ermodac- tylus. Byl. 15. stol. — L. v bot. Cf. ČI. Kv. XXII., Slb. XLIII. — L. = koláč, postélka. Vz Lůžko. — L. žabí = žabí miska. Us. Rgl. — L., sam. u Písku. Lóže, e, f. = louže. Na našem dvoře só
tam dvě lóže. Sš. P. 286. Ložení, n., das Btilager. Jestli ti dá
Bóh dětky z 1. manželského. Glč. I. 57. Ložesný, clinicus. V MV. nepravá glossa.
Pa. Ložezáštitný, lagerschirmend. Msn. Or. 5.
Ložíce, vz Lozice.
Ložičkár, a, m. = kdo dělá n. prodává
lžíce. Cf. Ližica. Slov. Pokr. Pot. I. 170. Vz Ložka. Ložija, e, f. = lože, koláč otelených krav.
Slov. Rr. Sb. Ložinský = sousední. L. čeladočka (mlá-
dež, čeládka). Slov. Sl. sp. 230. Ložisko = lože. List. fil. 1882. 196. L.
hřídele, Šmr. 97., cirkulárky, das Cirkular- sägelager. Skv. —- L. = ložiště, vrstvitá hornina. L. rudné. KP. III. 66. L. kameno- uhelné, Kř. 76., soli. L. kamenného uhlí a někdy i rud slove také slojí; Běh, táhnutí- se, zapadání, mocnosť 1-ka. NA. IV. 127. Ložiskový, Lager-. L. kov, Prm. IV.
136., kovová směs. Prm. III. č 10. Vz Lo- žištový. |
Ložiště. Cf. Bř. N. 235., 236., List. fil.
1882. 196. Ložišťový. L. žíly. NA. V. 556. Vz Lo-
žiskový. Ložiti co kam. Hrdě na prsa své ruce
loží. Nrd. Blld. 24. — Cf. Mz. v List. fil. 1882. 194. Ložka, y, f. = ležka, liška, lžíce. Slov.
Göm. Rr. Sb. Ložná, é, f., die Logenmeisterin. Dch.
Ložní šaty, Db. 164., Bl. Aug. živ. 25.,
roucho, Výb. I. 1002., 1004., nářadí, Bett- fornitur, Čsk., dělo, Dch., prostor = míst- nost, Dch., stopa (otisk první stopy, jež jelen udělá, když se z lože prolomí). Brm. I. 3. 144. Ložná plocha, die Auflagefläche. Bc, Pcl. 51. Ložnice = postel, lože, das Bett. V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 196. Slov. a mor. Brt, Vck., Rr. Sb. Aby jí v komoře pomohl 1-ci pomknúti. NB. Tč. 112. — L., das Schlafgemach. L. římské. Vz Vlšk. 500. — L. = postranice postele. Vz Lože (dod.). — L. uhlí, rud, die Auf- lageruugsfläche. Dch. —- L. = plachta či stlánka na pokrytí slámy v posteli (pro- stěradlo na postel, na peřinu). Na západní Mor. Brt., Šd. Ložnokvětý. L. rostliny, thalamiflorae.
Slb. XLIII., Rst. 438. Ložný, vz Ložní. Opuka jest dosti lícná
a ložná. Zpr. arch. IX. 26. — L. = lživý. Slov. Oh bohdaj som ložnym bol teraz pro- rokom. Sokl. I. 55. Ložový, Logen-. L. schody (k ložím),
chodba. Zpr. arch. VIII. 38. Lpění, n., das Ankleben. Mour.
L. S. = loco sigilli, místo pečeti. Kb..
Lsknavý = Iskavý = leskavý. Rk.
Lsknouti se = lesknouti se. Mkl. Etym.
178. Aby se lsknula stkvěním přestkvúcím. Kar. 88. Lsky = lésky v Kat. 731. pochybné. Vz
List. fil. 1882. 298. Lstec, lstce, m. = pochlebník, rus. Lsteci
slavili jeho múdrosť. Slov. Zbr. Lžd. 1. (VII.). Lstění, n. = lesí. Kyt. 1876. 50.
Lstiboř, e, f., ves u Čes. Brodu. Tk. V.
200., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1358. Lstiborský Hav. 1592. Jg. H. 1. 2. vd.
594., Jir. Ruk. 466. Lstimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Lstitelka, y, Istitelkyně, ě, f., die Arg-
listige. Šm. Lstíti, lščen, lštěn v komp. Vz List. fil.
1886. 289., 290. K tomu lstiece i druhu zá- vidiece. 14. stol. Mus 1884. 249. — koho, co. Kostel 1. svatokrádežstvie jest. Hus II. 222. — komu. S pravdou žíti, nikomu ne- lstíti. Pk. Lstivohledný, arglistig blickend. Rk.
Lstivokloubavý, listig- grübelnd. L.
Eiinnys. Msn. Or. 98. Lstivokroký, doliónovq, listig schreitend.
Lstivomluvuý, listig redend. Lpř.
Lstivozraký, dolν, listig schauend.
Lstivý, vz Lestný. Ž. wit. 32. 17., 5. 7.
L. řeč. Sdl. Hr. V. 111. — komu. Za Alx. polož: V. v. 118. Srdce k každému nelstivé. Hr. ruk. 63. |
||
|
|||
Předchozí (893)  Strana:894  Další (895) |