Předchozí (434)  Strana:435  Další (436) |
|
|||
435
|
|||
|
|||
škeré tři alkoholické hydroxyly glycerinu na-
hradily svůj vodík jednoatomovými zbytky kyselin. Vstnk. IV. 101. Tříhranatý. T. lopatka, Lome. (Zbrt. Tan.
120.). Trichlormethylester, stru, m. Vstnk. III.
410. Trichloroctový. T. kyselina, Vstnk. III.
410. Trikarbonový. T. kyselina. Vstnk. III. 4.
Tříkolka, velociped. Us. Nár. list. 1894.
č. 224. Třikrálský. T. hra na Val. Vz Vck. Val.
I. 70. nn. Tríkusý. T. mužský střevíc. Wtr. Krj. I.
489. Tříkvětý. T. prýt (rostl.). Čl. Zrůd. 14.
Třílímcový. T. plášť. Rais. Rod. 36.
Trilo, a, n. = část stavu tkadlcovského,
kterou se osnova pot rá V Hontě. Phľd. 1894. 310. Třímat'. Skromne vedeli sa t, (chovati).
Phľd. 1895. 738. Trinitrobenzoový. T. kyselina. Vstnk.
IV. 19. Trinitrocymol, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 6. Trinitroparethyltoluol, u, m. Vstnk.
IV. 6. Tříny = zbytky od krmení koní na cestě.
Val. Krt. D. II.'403. Triolein, u, m., v lučbě: C3H5(Cl8H33O)3Og.
Vstnk. IV. 105., 144. Tripalmitin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV.
144. Tríř = Trier mě. Pass. 330.
Třírolioim, u, m., trilemma. Mark. Toto
slovo zaniklo. Krok 1896. 12. Trisdiazobenzolamid, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 14. Tříska. O pův. slova cf. Gb. H. ml I. 42.
Trieska daleko od kláta nepadá (dítě podobno rodičům). Slov. Zátur. Je na triesku vyschnutý (hubený). Phľd. 1894. 373. Jak t. jsem vyhub'. Słow. Lil. Ven. 28. Dá na sebe (sobě) triesky rúbať. Slov. Nov. Př. 526. Tříslec, sice, m., Gerbsäure, f. Am. Orb.
69. Tříslo, strsl. črêsla. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 28. — Že mu hlíza v tříslech naskočila. Arch. XII. 39. — T. n. stříslo — ozdůbka ze žlutých drátečků na pentlíku nevěstině. Han. Brt. D. II. 403. Cf. Slávy (3. dod.). Tři sta = nejmenší pokuta prý 300 kruchů
soli (6 hřiven). Vz Pras. Těš. 65. Třístěžnový. T. loď, Schnau, f. Sterz. II.
852. Tříšti, obyč. třepatí, také u Kojetína. Brt.
D. II. 27., 52. Cf. Slámu protříst. Seyk. Ruk. 112. Trístram. Cf. Vlč. Lit. 24., 27.
Tříska. Má třísku za uchem (třeští. Cf.
Třešť). Čern. Př. 21. Tříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.
Pychem na něj třel. Arch. XIII. 298. Prkna tříti (= řezati). Arch. XIV. 471. — komu oč. Cf. Přiserač (zde). Třívedro. T. vína. Chč. (Vlč. Lit. 172.).
Trivium: čtení, psaní a počítání. Stč. P.
př. 13. |
Triaška, y, f. = zimnice. Phľd. 1893. 371.
Trkačka, y, f. = kráva (potupně). Pro-
stej. Brt. D. II. 403. Trkáni = Brekaři. Tkč.
Trkati. Trkało ho dobré bydło. Brt. D.
II. 403. — co komu = dáti. Švihácina Brt. I). II. 520. Trkvas = hlupec. Také slov. Phľd. 1893.
621. Tria, y, f. — hubená kráva (trdla, d před
I vypadlo). Pastr. L. 147. Triek. Že tu dva vzteklce k sobě poběh-
neta aneb jiná t-ky. 1500. Rokyc. Post. Trlice m. trdlice, d odsuto. Gb. H. ml. I.
410. Trmačov, a, m., zřícenina na Mor. Mtc.
1896. 121. Trmaš, e, m., potok v Nitran. Phľd. XII.
71., 554. Trma-vrma, gt. trmy-vrmy, f. = zmatek.
Trmyvrmy dúfal použiť k úteku. Phľd. 1894. 507. Okolo bola t., premávka tak živá. Phľd. 1895. 53. Třmen. Osnovu táhlem n. provazy a se-
kerou na t. utáhnouti (v tkadlcov.). NZ. IV. 40. Třmenný. Vz Stronovní (3. dod.).
Trn. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65. To mu
bylo trnem v botě (nemilé). Šml. VII. 146. Je mu ako trn v päte. Slov. Nov. Př. 559.— T. španělský, kvítko sedmero bratří, phila- delphus coronarius, rosil. Brt. D. II. 506. — T. = pařez. Trny dobývati. Sev. vých. Čech. Prof. Votruba. Trnavá Hora, vrch v Gemer. Phľd. XII.
339. Trnavka, y, f., obec v Tekovsku. Phľd.
XII. 339. Trnavský. T. různořečí na Slov. Phľd.
1893. 233. Tŕnec, nce, m. = mladý trnový (švest-
kový) stromek. Val., slov. Brt. D. II. 403. Trní. Hodila sestře do trní groš (říká se
o mladši sestře, vdá-li se dříve než starší). U Chrasti, Strakon. NZ. III. 109., IV. 194. Ovce jsouc v t. vždy tu něco nechá vlny. Bl. Gr. 305. T. psí, vz Psí tmí (3. dod.). Trnka. Nechávají-li se stopky na trnkách,
budou na rok zase trnky; Když trnky n. jiné ovoce lehko od stopek odpadáva, bude na rok mnoho ovoce. Vck. Val. I. 164. Někomu rostou všady jen trnky a každá cesta trním zarůstá. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Trnník, a, m. = třecí kapr. Dšk. Jihč. I.
11. Trnohmatec, tce, m., centrotoma, brouk.
T. soumračný, c. lucifuga. Vz Klim. 271. Trnonožec, žce, m., chaetarthria, brouk.
T. semenový, ch. seminulum. Vz Klim. 115. Trnoševý kožojed, brouk. Klim. 359.
Trnoštítý jednočlenec, brouk. Klim. 357.
Trnovec, vce, m., statek v Novohrad. na
Slov. Phľd. XII. 339. Trnovo, a, n., riečka v Turci. Phľd. XII.
339. Trnožový. T. stůl (s trnožem). Čel. 1. V.
320. -tro. Subst. ukončená v -tro nepřijímala
z pravidla v gt. pl. pohybného e: jitro — jitr (jiter). Otc. 1. Cf. Gb. H. ml. I 165. |
||
|
|||
Předchozí (434)  Strana:435  Další (436) |