429

Hlavík, U, m., víko v úle, vrchník, Bie-
nenstockkrone; v hor. Stelltafel. Vys.

Hlavina, y, f., průčelí, štít, lomenice,
svisle, der Giebel, Schild. D. — H ny =
lenné plevy, Flachshäuptel. Us. — H., pře-
dek lodí. Berg.

Hlavisko, a, n., veliká, nehezká hlava. Plk.

Hlaviště, ě, n., der Schaft an der Flinte,
der Kolben, tlustý konec pažby palné zbraně.
Šp., Bur. H. hradební, Wall-Lafette, ohyb, čelo,
Bur., krk hlaviště (Kolbenhals). Čsk.

Hlavizna, y, f., hlava (s příhanou). L. —
2. Hrubší konec něčeho, ku př. kosti hole-
nové. — 3. H. u hřebíku, Schopfnagel. —
4. Oddělení v knize, hlava, Kapitel, Haupt-
stück. — Jg.

Hlávka, y, f., hlava. Hlávka ho nezabolí
(má se dobře). Jg. — 2. H. na údě muž-
ském, žalud. L. — 3. H. lnová, maková (pa-
lička), zelná, zelí, česneku, cibule (kořen
hlavatý)= hlavička, Samenkopf, -kapsel. Jg.
Hlávky u zelí už se zakládají. Jg. — 4. II.
špendlíková, hřebíková, sedlová, Jg., Knopf,
Kopf; cukru (=. homole), L., soli = špížek.
Ms. 1621. — Jg., S. N.

Hlávkonosné plísně. Presl.

Hlávkovitý kořen, Zwiebelwurzel. Kom.

Hlávkový. H. zelí (Kopfkohl, Häuptel-
kraut), salát (Kopfsalat), Jg., kořen, (Zwiebel-
wurzel).

1. Hlavně, přede vším, nejvíce, tuze, arci,
hauptsächlich. To nám h. vadí. Us. H. ho nená-
vidí (úhlavně). L. Nemá se hlavně (dobře). Us.

2. Hlavně, vz Hlaveň.

Hlavné, ého, n., daň z hlavy, Kopf-
steuer. Rk.

Hlavní, zřídka hlavný; komp. hlavnější;
hlavně, komp. hlavněji. H., k hlavě náleže-
jící, Kopf-, Haupt-. H. nemoc, žíla, V., kosť,
horečka, mozek, roucho, kůže. Jg. — H.,
hrdelní, o hrdlo připravující, den Kopf, Hals,
das Leben betreffend. Jg. IL pře (o hrdlo
jdoucí), pokuta (trest smrti). V. Soudce pří
útrpných a hlavních (o hlavu soudí). V. H.
skutek, výstupek. Pr. mést. Hlavní nepřítel
(úhlavní, který jde na život). S. N. — H.
= jiným představený, na čem nejvíce záleží,
přední. Erz-, Haupt-. H. město, summa, dluh,
věc, pře, punkt, V., chrám n. kostel, trám,
stan, pravidlo, lékařství, honba, D., pevnosť,
Har., ton, příčina, hřích (z něhož jiné po-
cházejí), ctnosť, článek, otázka, kůň, Jg.,
byt, čára. Bur. Tato jest hlavní věc a pod-
stata. V. H. pojem, caesura (přerývka), úkon,
římsa, důvod, třída, síť, přestávka, součin,
bod, posloupnosť, věta, částka, člen věty,
řez, průřez, pramen, proud, vrata, titul, pří-
zvuk, Nz., bitva, brána, cesta, dějiště války,
jídlo (krmě), ležení, obsah, osoba, otázka,
potřeba, prostředek, pokuta, řečník, rozdíl,
sídlo, síla, stížnosť, ulice, úloha, útok, vchod,
vlastnosť, voj, záměr, zaměstnání, Nt., jelen
(který má nejméně dvanáct výsad), Šp., čas
(vz Čas), úřad, výkaz, kniha, přísaha (roz-
hodná), dědic, nález, obor, obchod, práce,
porotník, skutek, učitel (třídní), losování,
setník, doba, kus, článek, obchůzka, klíč,
vinník, dlužník, škola, rod, silnice, účet, pa-
chatel, řízení, účtování, shromáždění, stráž,
dílo, celní úřad, J. tr., jednatel, náklad, vý-

kaz, pokladnice, sloupec, pokladník, výsle-
dek, užitek, práce, inventář, denník, fond,
sýpka, rubrika, důchod, počet, záhlaví, pře-
hled, listina, rejstřík. Šp. — H. /ist, Haupt-
schuldverschreibung, list na dluh rukojměmi
opatřený. Žer. Záp. I. 48. Komu se dobrá vůle
udělá, má ku všemu právo, což v hlavním
listě jest. Kn. Tov. kap. 180. (Gl. ) Hlavní
summa, die Hauptschuld (jistina půjčená ne-
počítajíce úrokův). Slibujeme hlavní summu
i s úroky zaplatiti. 1482. Odkudž hlavních
sum neb jistin, ale samých úrokův platiti
není. Sn. 1607. (Gl. ) — H. = základní, Haupt-,
Grund-: věc, pravidlo, otázka, článek víry.
S. N. — H. = výborný, valný, Haupt-, vortref-
flich. Jg. Má hl. appetit (chuť). To je hlavní
střelec, umělec. Jg. — H. = předepsaný,
úřední, H. míra, korec, loket. L. Eiehmass.
— H. Hlavní peníze (za zabitého). Vz Hlava.

Hlavnice, e, f., hlavnička = palčivá, horká
hlavní nemoc, tyfus, das hitzige Fieber, Ty-
phus. Na hlavničku stonati, h-ku míti. Us.
Dostal h-ku. Sych. — 2. Poduška pod hlavu,
na Slov. Kopfkissen. — H., hlavní žíla,
Kopfader. Jád, Jg.

Hlavník, u, m., hřeben do hlavy. Kamm. D.

Hlavnosť, i, f., hlavní věc. Hauptsache. D.

Hlavný. Není to hlavné = příznivé, dobré.
Us. na Mor. Brt. — H., hlavenný, Brand-.
List h. Brandbrief. Zříz. zem.

Hlavobitý = hloupý, auf den Kopf ge-
fallen. Us. na Mor. Vz Hlava.

Hlavobodná jízda o závod. Stichkopf-
rennen. Dch.

Hlavobol, u, m., Kopfweh. Tys.

Hlavolomný, kopfbrecherisch. L., Rk.

Hlavomatný, den Kopf verrückend. Rk.

Hlavonožec, žce, m., Kopffüssler. Rk.

Hlavopočítání, šp. m. počítání z Hlavy
nebo: z paměti. Š. a Ž., Šb. Vz Hlava,

Hlavosek, a, m. = kat. Jg.

Hlavotřásek, ska, m., komu se hlava
třese. Kopfschüttler.

Hlavoun, a, m., ryba. Krok.

1. Hlaz, u, m., zastr. = oko; oblázek. Jg.

2. Hlaz, u, m., hlazec, zce, hlazek, zku,
hlazík, u, m. = hoblík, Hobel. Boč.

Hláza, y, f., žláza, bakule, die Drüse,
Knollen. H. za uchem. Us. u Turn.

Hlazený, geglättet, polirt. H. podlaha,
kámen. — čím. Vz Hladiti.

Hlazič, e, m., tetřevice, pták, rusticula.
Aqu.

Hlazíček, čka, m., nepo, pták. Aqu.

Hlaziti = hobeln.

Hlaznatý, knollig.

Hlazovitý, hlazy mající, knollig. II. strom.
Us. Turn.

Hlazura, y, f., Glasur. Chmel.

Hlboký, hluboký. Na Slov.

Hlbový = hluboký. Na Slov.

Hle, hlehle, ejhle (zastar. hle hýn) =
hleď, viz, sieh. V. Hle, hrnec hrnci káže, oba
černí jako sáze. Lom. Ještě hle všeho ne-
dopil. Prov. Zdaž nevidíš, jak hle vše spo-
řádané? Kom. Hle hyn muž Přemysl neda-
leko na poli. Háj. — Hle se přičiňuje k zá-
jmenům ukazovacím za příčinou důrazu. Ta
hle prozřetelnosť; Před takovými hle lidmi.
Jg. (Mkl. S. 124. ). Vz Hyn.