1020

Bobulovitý = jak bobule šťavnatý. Čl.
Kv. XVIII.

Boć (bot) = neboť. Mor. Něchuď, něchuď
(nechoď), boč mi lajú má maćička. Sš. P.
388.

Bocan, a, m. = čáp. Na Mor. a ve Slez.
Brt., Šd. Vz Mkl. Etym. 19. Je natuřený
(naduřený) jako b. Slez. Šd. Letos se b-nů
postulało (mnoho). Brt. D. Vracejí-li se bo-
cani z jara od severu, bude ještě zima. Kld.
Vz Bocian, Bočan, Bocon, Bocun.

Boccacio, a, m. Sbn. 228., 279., 594.

Bocian, a, m. = bocan. Slov. Koll. III.
232. A keď si chcely (žaby) zaspievať, plašil
jich sypa: Sst! sst! Lebo sa bál, aby škrek
jejich neprivábil nebezpečného i jemu b-na.
Bocian predca prišiel. Zbr. Báj. 38. Vz Bocan,
Bočan, Bocon, Bocun.

Bocika, y, f. = mladá kráva. Slov. Dbš.

Bock, u, m., zvláštní druh mnichovského
piva. Vz S. N.

Bocko, a, m. B. Dan., kněz a spisov.
1751.— 1806. Vz Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I.
86.

Bocon, a, m. = bocan. U Místka. Škd.

Bocun, a, m. = bocan. Slez. Tč.

Bocuní, Storch-. B. knízdo. Slez. Tč.

Bočan. Koll. IV. 185., Hdk. C. 376. Vz
Bocan.

Bočanovitý, storchänlich. Šm.

Boček, čku, m., zdrobnělé od bok. Ty si
sedneš na koníčka a já půjdu podle bočka.
Sš. P. 81. Podepři své bočky o zlaté vidličky.
Ib. 725. Žiale, moje žiale, veď ste ma źu-
jaly nie z jednoho bôčku, ale z každej strany.
Sl. ps. 125. — B., čka, m., os. jm. B. z Kan-
štátu. Žžk. 7., Tk. IV. 722., Sbn. 630. Boček
Bohusl., † 1720., Jir. Ruk. I. 86. B. Ant,
mor. archivář a dějepisec, † 1847. Vz S. N.,
Jg. H. l. 536., Šb. II. 1. 2. vyd. 231.

2. Boček, čka, m., samota u Vltavotýna.

Bočenek, nka, m. = boček. Prk. Přísp.
26 Ale tvoje ostruženky, ty mně derú mé
b-ky. Sš. P. 173.

Bočení, n., die Bauchung. Vz Bočiti. —
B., das Ausweichen; der Seitenbau. Slov.
Ssk.

Bočík, u, m. = boček. Kol outlých bočíků.
Hdk.

Bočín, a, m., samota u Sedlčan.

Bočina. das Seitenthal. Tč. Jede forman
dolinú, zbůjník za ním bočinú. Sš. P. 105.

Bočiště = otka. Ssk.

Bočiti, od bok. Cf. Mkl. Etym. 17. —
ad komu. Kterýmž boží oči svítí, těm vše
neštěstí bočí (vyhýbá se). Kom. — se proti
čemu = protiviti se, vzpírati se. BO. Bočí
se proti ní. Pk. — se s čím. Štěstí s ne-
štěstím se bočí, sem i tam zápasy točí. Dač.
— se na koho = škarediti se, sápati se,
mračiti se. U Brušperka, Ještěda, u Poličky a j.
Mtl., Sá., Kšá. Co se na mne tak bočíš?
Vck. — (se) kam. B. v koleje mluvy spi-
sovné. Kos. Býk, kráva se k tobě bočí,
aby tě trkla. Us. Vck. — se odkud kam.
Vz Výb. I. 188. S hynsta se dolóv boče
(nahnul se). Hr. rk. 19. — B., die Seite
bauen. Vz Bočení. Slov.

Bočitosť, i, f., die Ausbiegung. Křivo-
lakosť a b. pateře. Krž. Por. 242.

Bočitý vzrůst, säbelförmiger Wuchs. Sl.
les. B. kružidlo, der Greifzirkel. Pdl.

Bočka, das Reifband. Šp. — B. = dítě
z těla matčina vyříznuté; nemanželské dítě.
Slov. Loos.

Bočkac = bozkati. Budu b. lička jeho.
Sl. spv. 198.

Bočkár, a, m. = bednář. Slov. Bern.

Bočkoroši = zemäni, ktorí sedlačia a
sedliacky sa nosia. Slov. Ppk. I. 249.

Bočkovati = štěpovati do rozkolu iba na
jednej strane podpníka. Slov. Rr. Sb.

Bočkovna Eliška. Tk. V. 223.

Bočmo. Skály jen tolik prostoru pone-
chávají, aby člověk b. se provlekl, sich
von der Seite durchdrängen. V. E. Mourek.

Bočna, y, f. = vedlejší, pobočná silnice,
die Seitenstrasse. Hdk. C 120., 376.

Bočně, von der Seite. Bern.

Boční, -ný. B. loď (chrámová), das Seiten-
schiff, NA. I. 34., 49., Dch., Pdl., oj, der
Karrenbaum, Sl. les., údolí, skok, Dch., tlak,
Bc., schody, Osv. I. 84., kameny, NA. IV.
165., kryt, die Flankendeckung, proud, die
Flankenkolonne, pořadí, die Flankenreihe,
rota, die Nebenrotte, houf, die Flankenab-
theilung. Čsk. A tam ona leží u tych bočních
dveří. Sš. P. 125.

Bočnice, e, f. = boční deska, prkno, das
Seitenbrett. B. na vůz. Šd. B. lodi, postele
(postrannice). Us. Brt. B. na řebřinovém
voze prázdné otvory u prostřed, do nichž
se po stranách vozu za provazy obilí skládá,
boky, die Seitenöffnungen am Wagen. Mor.
Šd.

Bočník, a, m., ve vojště = muž, jenž
v boku voje jest, der Seitenläufer, na rozdíl
od popředníka (Vorläufer), jenž v čele, a
zadáka (Nachläufer), jenž v pozadí vojen-
ského zástupu k ochraně jeho jde. S. N.
XI. 306., Čsk. — B., u, m., der Schulter-
punkt. Čsk. B. = prst vedlé malíku. Hdž.
Čít. 215.

Bočnočnělec, lce, m. = bokočnělec. Šm.

Bočnoúdý = bokoúdý.

Bočný, vz Boční.

Bočok, čka, m. = boček. Slov. Ssk.

Bod. B. řídící (ředič, směr), der Richtpunkt,
dojmutí, der Angriffspunkt, mathematický,
fysický a hmotný, měření, Mess-, připojení
(připojiště), Anschluss-, obratový, Wende-,
letní, Sommer-, výšky, Höhen-. Sl. les. B.
mrazový, rosný, varový, mrtvý, kružný. Vz
KP. I. 556., II. 334., 342., 562. B. obratu n.
inflexe, vícenásobný, dvojnásobný, troj-,
n-násobný, úvratu, návratu, převratný, osa-
mělý, sdružený, kruhový, Kreis-. Stč. Dif.
151., 187., 188., 189., 191., 249. B. rovno-
dennosti či aekvinoktionalní, slunovratní či
solstitialní, radiační, signálový, oční, točnový,
poledníkový, rovníkový, mrazu, tání, zá-
kladní či fundamentalní, nullový (u tlako-
měru), minimalní, maximalní, orosení (u psy-
chrometru Augustova), nasycení. Vz Stč.
Zemp. 77., 257., 235., 387., 388., 495., 558 ,
592., 618., 622., 623. B. jarní, Stč. Zem. 77.,
podzimní, 77., východní, jižní, západní, se-
verní. 54., ekvinokcialní, slunovratný, solsti-
cialní. 77. Základní b. trámu spojitého, vratu,
Rückkehr-, Šln. II. 26., I. 67., omezný, kul-