Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |
|
|||
294
|
|||
|
|||
silou u. Viperta. Ddk. II. 287. — U. =
ukonejšiti, uchlácholiti, beruhigen, stillen. — koho: dítě. Us. Údolí, vz Údol.
Údolina, údolinka, y, f. = údolí, do-
lina. Tamo Váha údolina, tamo horka, tamo sad. Hdk. C. 72. Kotlinatá prohlubina táhne se třemi širokými ú-nami. Ddk. IV. 127. Údolní, Thal-, Ú. holubice, vz Údolový,
Ben. V., proud, Háj., květina, stín. cestička, Ú. sluje, Hdk. Lum. V. 242., kotlina. Dch. Já květ polský a lilium ú. Pís. Šalom. II. 1., Hus III. 24. Protož jsem sstúpil do za- hrady, osobu služebničí na sě přijav a přisel sem na svět, abych viděl jablka údolnie. Hus. III. 78. Jablka ú. jsú svatí, vysocí v ctnostech, ale ponížení v pokoře. Hus III. 78. (Tč. ). Koupil drtin s zahradou na u. ulici v Brně. Bdl. Ú. obočí, dno, písek. Zpr. arch. XII. 1., 3. Údolový, Thal-, Ú. holub. Vz Údolní. BO.
Udomáčiti, či, ění; heimisch werden.
Dch. — kde. Neudomácnějí-li v domě božím onom; Josef nebyl tak do všechněch tajem- ství božích uveden a v nich tak, smíme-li říci, udomácněn jako Maria. Sš J. 148.; L. 40. (Hý. ). Udomácniti, il, ěn, ění; udomácňovati,
heimisch machen, einbürgern; se, Heimisch werden. — koho kde. Mus. 1841. 150. Udmlouvati = slovy pokárati, zureden.
— koho. Kom. Prot. 279.
Údosloví, n., organologia, jest náuka
přírodopisná, která pojednává všeobecně o ústrojích složených čili o údech rostlin a živočichů, přihlížejíc jediné k zevnějším podobám n. tvarům jejich a nikoli k úko- nům. S. N. Vz tam více a Tvarosloví. Kk. 1. Údospoj, e, m. = kostra. Berg.
Udostojiti, il, en, ení (pol, rus. ) = za
hodna uznati, würdigen. — (komu) čeho. L. Kdo hlasu blaženého a božského byl udostojen. Sš. II. 14. (Hý. ). — koho čím. Hanka. Vz Udůstojiti. Udouti, uduji, ul, ut, utí, udouvati = sha-
siti, sfouknouti, auslöschen, ausblasen. — co: svieci. Št. Udoutnati = zetlíti, verglimmen. D.
Údovatosť, údoviťosť, i. f. = mocné údy,
die Gliedigkeit, starke Glieder. Ros. Údovatý = údy mající, gliedig, geglie-
dert, gliederartig; mocné údy mtající, stark- gliedig. Ros. Udověřiti, il, en. ení, akkreditiren, be-
glaubigen. Tpl. Udoviti se = udáviti se. Ve Slez. Tč.
Údovitý, gliederartig. Šm.
Údový, Glied-, Glieder-.
Udrápati, -drápám, drápu; udrápnouti,
pnul a pl, ut, utí; udrapovati, ab-, weg- kratzen, zu Tode kratzen; udrápnouti, ein wenig o. einmal kratzen. Jg. — sobě co: nehty. Hlas. — koho čím. Ros. — Jg. Udrásati; udrásnouti, snul a sl, ut, utí =
uškrabnouti, uškrábati, kratzen. — koho. Jg. — čím: pazourkem. — U. = uchvátiti. — koho zač. Pes ho udrásl za řiť. Šd.
Údraž, e, m., ves v Písecku. Vz S. N. Údražský z Kestřan, strčes. rodina vlá- dycká. Vz S. N.
|
Udrbati, udrbnouti, bnul a bl, ut, utí,
abkratzen. — co čím odkud: strupy prstem z kůže pupence z vrbového proutí. Us. Tč. Údrbek, bku, m. = co jest udrbnuto,
uštípnuto. U Dobrušky. Vk. Udrbnouti, bnul a bl, ut, utí, ein wenig
stossen. — koho čím. Ros. Udrcký z Udrče, jm. staré rodiny šlech-
tické. Vz S. N. Údrč, e, m., něm. Udritsch, ves v Žlu-
ticku. Vz S. N., Arch. V. 274 Udrdlanec, nce, m., der Brummer, Brumm-
bär. Už mi jdi, ty u-če udrdlaný. V již. Mor. Šd. Udrdlaný; -án, a, o = bručivý, mürrisch,
morosus. Je dnes jakýsi celý u-ný. V jižní Mor. Šd. Udřený těžkou prací, abgerackert.
Udřeti, el. en, ení, udívati = udeřiti,
schlagen. Na Slov. Udrhnouti, hnul a hl, ut, utí = udrho-
vati, abreiben. — co čím: stůl, zem věch- tem (odrhnouti). — jak. Paní by dům udrhla od korouhvičky až dolů. Němc. — se = zalknouti se. Kašle, až sa udrhuje. Na Zlínsku. Brt. — se čím. Kráva se udrhla jabkem (udávila se). Ib. — U., abstreifen. — co. Udrhuje klásky (jeden po druhém drhá). Us. Šd. Udrhnutý; -ut, a, o, gerieben, gescheuert.
U. podlaha, stůl. Us. Šd. — U., abgestreift. U. klas. Us. Udri, udri, udri, udri křičí rozlobeně
krocan vida někoho cizího. Us. Šd. Udřímaný; -án, a, o, schläfrig. Seděla
u-ná. Mor. V kostele bylo horko, při ká- zání byli všeci lidé u-ní. Mor. Šd. Udřímnouti, mnul a ml, utí: udřimovati,
udřímati, udřímávati = usnouti, einschlum- mern. — kde: nad prací, Jg., na podušce. — si kdy. Po obědě si drobet udříml. Us. Šd. — U. = zameškati, versäumen, vernach- lässigen, lau betreiben. — co. Us. Dch. Udříti, udru, udřeš atd., udřel, en, ení;
udívati, abziehen, abreissen. — čeho: ko- šilky něčí u. (kus). St. skl. IV. 257. — koho. Ten by ho udřel. — koho čím: těžkou prací, Dch.. nehty. Hus I. 84. — se. Co teď z toho mám, že jsem se tak udřel ? Dch. — si co na čem =vyzískati, gewin- nen, ersparen. Us. Šd. — se kam. Tri sto tisíc hrmených by sa udrelo v tvú duši. Na Slov. Dbš. 45. Vz Udřeti. Údrobeček, čku, m. = oddrobinka. Ude-
řiti v sivou hlávku ú-čkem chleba. Hdk. C. 78. Udrobiti, il, en, ení; udrobovati, ab-
bröckeln, abbröseln. — co: kus krajíce u. Jg. — čeho komu: slepicím chleba. — kam. Já jsem do toho statku mnoho set udrobil (vstrčil). Ros. Drobinky, co si na zem u-bil, seber a dej kurám. Na Ostrav. Tč. — se čeho. Udrobilo se té skály za několik let znamenitě. Us. Udrmandice = hudmanice.
Údrt, n, m. = něco udrtěného. Us. Šd.
Udrtky, pl, f. = drobné třešně rudou
spálené. U Žamb. Dbv. Udrviti, vz Drviti.
Udrž, e, f., v lodn., der Pfahlstich. Šm.
|
||
|
|||
Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |