217

Obětihojný háj = kde se konalo mnoho
obětí. Škd. Od. 122.

Obětna, y. f. = obětnice. Msn. Od. 93.

Obětní svíčky. Nár. list. 1903. č 243. 13.
Vz Obětný. O. železná zvířata. Vz Čes 1.
XIV. 228. nn.

Obětovník, a, m Ev. ol. 154. 36.

Obětovný. O. oběť. Ev. ol. XXIX.

Obeznámený s něčím: s politickým ži-
votem. Pokr. 1885. č. 72.

Obezřívati. Olom. žalm. 103. 32. (List.
fil. XIII. 294. ). Sr. Obezřieti.

Oběžnice. Vz Ott XVIII. 53ß.

Oběžník, u, m. = koňská pochva k zadr-
žování vozu; řemen běžící od náhřbetníku
pod hyžděmi přes stehna, jež objímá. Ott.
XX. 14.

Oběžný. Pahorek o-ný na strany všecky.
Škod. II. ². 47.

Oběžsvět, a, m. = tulák. Slez. Vlasť. I.
235.

Obhajba, obhajoba, y, f. Nár. list. 1902
č. 72. odp. Dle Mus. fil. VIII. 288. slovo

Obhájce, e, m. Vz Ott. XVIII. 538.

Obhájcovský titul. List. fil. 1904. 253.

Obhajoba, y, f, špat. m. obhajování. Mus.
fil. X. 297. Vz Obhajba zde.

Obhlásiti, obhlašovati co. NB č. 28.

Obhled. Obhledy = zkoumání jmění že-
nichova nebo nevěstina od rodičů nevěsti-
ných nebo ženichových. Vyhl. II. 69. Vz
VI. 9.

Obhledně, umsichtig. O. něco zkoumati
(opatrně). Krok I. d. 121.

Obhledný. Místo zevšady o-dné. Msn.
Od. 205.

Obhlídka, y, f. O. vojenská (je-li vše
v pořádku). Vz Ott. XVIII. 540.

Obhlídkový. O. četa. Stan. I. 264.

Obcházečka, y, f. Vesnická o., která
mrtvoly umývala, do rakví strojila a také
obcházela příbuzné a známé, oznamujíc úmrtí
i čas pohřbu. Jrsk. XXVII. 167., XXII. 234.

Ohchod oltáře = obcházení. 1615. Mtc. 1902.
157. - O o. jakožto živnosti vz Ott. XVIII. 540.

O. bankovní, bursovní, peněžní, směnárenský,
úvěrový atd. Nár. list. 1904. 3. 12.

Obchoditi čím. Živiti se a o. kupectvím.
Lbk. 16. O. se lží. Rokyc. Post. 75a. —
v čem. Sr. Obejíti, Kupčiti.

Obchoditý. Ö. kamna = která lze obejiti,
od stěny postavená. Val. Čes. 1. XII. 228.

Obchodněpolitický. U. ucelení říše, Nár.
list. 1903. č. 291. 21., styk. Ib. 1904. 293. 17.

Obchodní právo, knihy, soud, zákon atd.
Sr. Ott. XVIII. 541. nn. O. cesty (staré) ve
Slez., z Moravy. Vz Vlasť. III. 171., 198.

Obchodník, a, m. Přijde-li o. do domu
se zbožím a položí je na lože, zůstane mu
ležeti, neprodá ho; vypadne-li mu náhodou
z ruky, bude míti na ně dobrý odbyt. Mtc.

1. 1897. 61.

Obchoz. Honiti zajíce s tenaty v o-zích.
1513. Arch. XIX. 222,

Obchrániti co: svět. Rozb. I. 144.

Običnosť v VII 1341. za Obchodní oprav
v: obyčnosť.

Obiditi koho. Židé Ježíše jako lotra obi-
dichu. Um. rajhr. 134. Vz Obidovati.

Obíhavosť, i, f. O. zlata. Nár. list. 1904.
24. 17.

Obilé, n. = obilí. Nemají ani vína ani o.
Mill. 46. a j

Obilnina, y, f. O., stébelniny, cerealia.
Vz Ott. XVIII. 543.

Obilný. O. pocty (účty). Uč. spol. 1903.
XIII. 33.

Obinadlo jednozávitkové, mullové, škro-
bové, organtinové, flanelové atd. Vz Ott.
XVIII. 544. O. na hlavu ve formě čepice
(čepicovitý obvaz hlavy), mitra Hippocratis.
prosté oční, monoculus, o. ve formě maltan-
ského kříže, signum melitense, Malteser-
kreuz; přeložení o-dla. Ktt.

Obíračky, pl., f., Weinlese. Pal. Záp. II.
233.

Objedně, ě, f., hostia. Rozk. P. 2221.

Objedok, dku, m. Keď ti nestačí na obed,
kup si len na o. Rizn. 171. (zdrob. oběd).

Objekce, e, f., z lat. = námitka. Kom. Did.
96.

Objektivní řízení (soudní, nesměřující
k určité osobě, nýbrž jen proti samému
spisu tištěnému). Vz Ott. XVIII. 545.

Objeviti se, vz Vyskytnouti se.

Objísti se čím: chlebem. Hus I. 329.

Obkládačí zdivo. KP. IX. 281. Na str.
282.: obkladné.

Obkládačka, y, f. = obkládací cihla. Jind.
15.

Obkladný. Vz předcház. Obkládací.

Obklízeti = obsluhovati. — koho, Kld.
II. 173.

Obkloubní oedem. Slov. zdrav. 275a.

Obkrátlý. Měla sukni o-lou kanafasku.
Nár. list. 7. /9. 1900.

Obkřiknouti koho jak: hlasem velikým.
Dal. P. 13.

Obkročka, y, f. = okroč. Us.

Obkročný. O. ramena kola mlýnského.
Čes. 1. XI. 187. Obkročné hmatadlo, der
Dick-, Greifzirkel, Taster. Jind. 79.

Obláček, čku, m. O. rohovkový (nejlehčí
stupeň jízvového zkalení), nubeculum, ne-
phelium. Ktt.

Oblačný. O. barva (oblaků). Tbz. V. 4.
291.

Oblačovati. Ev. ol. 165. 58. — se =
obláčeti se. Bohatě se o-val. Baw. Arn. Vz
Oblačiti.

Oblahoslavený. Kar. 46.

Oblak. Sr. Ott. XVIII. 546. — O. = povlak.
Baw. Ar. v. 2762.

Oblakovitý. O. čára. Kol. Her. I. 165.

Oblakovodný = oblaka vedoucí. O. Zeus.
Msn. II. 194.

Oblakovyslanec, nce, m. Ig. v Kroku
Ia. 51.

Oblastnosť, i, f Jupiter (planeta) v svém
nebi má o. (panování). Sr. Oblasnosť. Dle
Patery: okrslek. Mš.

Oblastný. O. lid. Mam. V. Není-li: obláštný.
Mš.

Oblášč, i, f. Král všech sil a o-či do-
movej (et speciei domus). Ž. pod. 67. 13.

Obláščeti = domare. St. skl. V.