276

Peří. No, ty toho p. mulcreš, tak bleše pod
ucho. NZ. V. 546. ľaví p., čertovo p., vz Ka-
pradí (3. dod.), Vous (3. dod.). — P. Brambory
s peřím = se zelím. NZ. IV. 537. — P. = péro.
Maje s sebou papír, inkoust a peří. Mus. 189i.
356.

Peřina. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.
Svrchní p. = duchna, hrubá p., perina, vrch-
nica. Brt. D. II. 436. Cf. Zhlavec (3. dod.).

Perinka. P. čertova = chrastavec, rostl.
U čes. Brodu. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

Perisko, a, n. = miesto na potoku, kde
perú. V Trenčan. Phľd. 1894. 376. Žena s p-ka
zedla by čerciska a chlap z hôr ešče skôr. Ib.
1892. 56.

Periščo = lavička, na pranie, Phľd. 1894.
376. Cf. předcház. Perisko.

Peřiti se. Perí se a) drhne, odírá se
(val., han.); b) dere, drápe (slov.); c) šklube
(łaš.). Brt. D. II. 362.

Peritrachealní = průdušnici obklopující.
P. sklerosa. Čes. lék. 1888. 53. (Dhnl.).

Perkmistr. O vinohradských p-stech ve
stol. XV1II. na Mor. vz Mtc. 1893. 338. nn.

Perkrechtní = viniční. P. knihy. Ned.
Zábran. 29.

Perkytlář, e, m. P. dělal perkytle. Wtr.
Krj. I. 579.

Perla. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 11.

Perletářstyí, n. Nár. list. 1896. č. 100.

Perlobarvý, perlenfarbig. Ml. Hüb. 236.

Perlošedý, perlengrau. Ml. Hüb. 139.

2. Perlovec = perlový věnec; vínek na
ženskou hlavu perlami obložený v XV. stol.
Wtr. Krj. I. 47., 102. Drahý p. na její hlavu
vstavily. Griz. 83. a.

Permpelc, e, m. = medvědí kožich,
z Bärenpelz. 1758. NZ. III. 322.

Pernář, e, m. = skladač do perny, Banser,
m. Sterz. I. 390.

Perní m. první. V Krkonš. Kouble. 52.
(Gb.).

Pernial, u, m. = pennal. Exc.

Pernica, e, f. = veliká mísa na zadělá-
vání (Ivanč.); b) nádoba na mléko (Bystř.);
c) schráňka na péra (Kunšt.). Brt. D. II. 362.

Perníkovo, a, n. = perníkové pečivo.
Žtľár. Brt. D. II. 253.

Perný. P. šaty. Arch. XIII. 433., Čel. Pr.
m. I. 457.

Péro. Perom písal, zadkom pečati]. Slov.
Nov. Př. 533. Hádanka o péru. Vz NZ. III.
34. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. Péra
jako ozdoba čepic, klobouků. Vz Wtr. Krj.
I. 420. — P. = rapír šermířský v XVI. stol.
Ib. 612.

Perokresba. Světz. 1894. 485. a.

Peroutný. P. kritika (písemní). Šml. VIII.
228.

Pérovník, u, m. = dušník, Federhobel,
m. Ott. XL 419. a.

Pérový. P. hodiny (motorem jejich jest
péro). Ott. XL 435. a.

Perožrout, a, m., hmyz. Ott. XL 512. a.

Perpetlík m. perpendikl, vz Us. Čern. Př.
74.

Persánek, nku, m. = persán. Č. Brod.
Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

Persian, u. m., druh kožešiny. Hl. nár.
20./5. 1894.

Persianka, y, f. = druh čepice, kterou
nosili Horáci na Mor. Duť. 195.

Perša = peršavina. Brt, D. II. 489.

Perštýn v Praze, od rodiny patricijské
z Birgšteina v XVII. stol. Dříve: Martinská
ulice. Cern. Př. 36.

Pěrtošna, z Werthtasche n. Brieftasche.
Dšk. Jihč. I. 25.

Peručí = chvojí. NZ. IV. 297.

Peruť. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 38. — P-ti či
rohatina = prkna, která po stranách střechy
položena jsouce šáry (řady došků) pohromadě
drží a u štítu se sbíhajíce jaksi křídla (pe-
ruti) tvoří. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 428.
(Jrsk.). — P. = ornament na mor. výšiv-
kách. NZ. IV. 303. — P. = list na ovesném
stéble (sloupku). Brt. D. II. 509.

Perutina, y, f. = jeden ze tří řebříčku
vijáku. NZ. IV. 36.

Pes. Mrzí mne jako pes (říkají poctivé
ženy nestydatým lidem). Bl. Gr. 240. Páni
jiedia a psi hlädia; Nieto toho psa, aby sa
kyja nebál (zlý bojí se trestu). Slov. Zátur.
Je věrný a trpělivý jako pes; Od něho by
ani p. kus chleba nevzal (o zlém); Vlezl
všady jako p.; Vyčmuchá všecko jako p.;
Kdo chce psa bíti, najde hůl, byť měl tyčku
z plotu utrhnout. Us. Nár. list. 1894. č. 149.
odp. feuill. To psi veďá (= čerti; uh.). Brt.
D. II. 362. Cekaj pse, až kobyla zdechne
(říkají nedočkavému). Vck. Val. I. 110. Pes
j breše, viter neše (tlachal). Šariš. Phľd. 1895.
378. Má se jako pes v studnici (špatně). Wtr.
St. Pr. 48. Pes psu oka něvyžere; P. psa
něuhryze; Nestrkaj kyja mezi psy, to tě ně-
uhryzu. Slez. Nov. Př. 39., 256. Častokráte
psíček malý velikého vepře svalí. Ib. 120. P.
psu brat; P. psa pozná; P. psovi najlepše
zná blchy vyberať; Nemá ani za psom čím
vyhodiť; Dostal, čo mal p. dostať (bití). Ib.
39., 628., 618. I dobry p. uhryze, jak mu
pokoj něda; Pes nevěří, až přebřede. Mor.
NZ. V. 541. Zlý pes, který vrčí; horší, který
mlčí; Jellivý (zlý) p. málo ščeká, ale mnoho
kuše. Phľd. 1892. 56., 559. Dobrý p. sa vy-
líže; Psu neškodí; Všecko jako p. so seba
strase. Ib. 1894. 315., 441. Pes, kto nedrží
(kto nie); Ten p. kvičá, ktorého udrú. Ib.
442., 512. P., keď hrabe pod stenou dieru
a zavýja, pysk dolu držiac; keď ho hore drží,
bude oheň. Keď p. jamu hrabe nebo velmi
šteká, zvlášť večer, vidí smrť. Phľd. 1891. 712.
Zvláště ta lipchavská (šafářka), hrubě psem
voře (špatně hospodaří). Kat. z Žer. I. 47. Po-
věry k psu se táhnoucí vz v Zbrt. Pov. 163. —
P. = nadávka sedlákům. NZ. III. 512. —
P. babí = černá, chlupatá housenka. Slov.
Zátur. — P., vz Brzda (3. dod.). — P., psík =
třínohý podstavec pod bačňvku. Val. Brt. D.
II. 362.

Pesky chodiť = po čtyřech. Val. Brt. D.
II. 362.

Pesstvo, vz Peství.

Pěsť, mor. pasť, pasť, pjasc. slov. päsť.
Gb. H. ml. I. 107. (dle Brt,). O strč. skloň,
cf. Gb. Km. -i. 38.

Pesterc, e, m. = pestrc, stončák, ston-
kůvka, polyporus frondosus, houba, Brt, D.
II. 512.