Předchozí (48)  Strana:49  Další (50) |
|
|||
49
|
|||
|
|||
Basantiti, il, ění = řáditi, hausen, lär-
men; kliti, fluchen. Us. Basař, e, m. Bassgeiger.
Báseň, sně, báseňka, básnička, y, f. Bá-
seň, basnb z koř. ba (v Ba-ji, báti), přípony ni; s se vsulo. Schl. — B., smyšlená věc, básnivá věc, smyšlenka, eine Fabel, Erdich- tung, ein Maehrchen, fabula. To není žádná Báseň, ale opravdivá historie. V. Když se věc stalá povídá, historia jest; když smy- šlená, Bajka (báseň). Kom. Básně mluviti, V., někomu vypravovati; všady známá B. Bern. — B. = daremné, marné, neužitečné řeči,
klevety, bajky, pletky, Läpereien, Fabeln. V. — B. Aesopova; Aesopská b. (taková, jaké
dělal Aesop). — Vlk v básni, lupus in fabula. Bern. Cf. Vlk se zmíní a on v síni. Brt. — B. vyneseni citů pěkných, obrazotvornou
mocí a slovy k tomu přiměřenými, (vynešení citův řečí vázanou, Nt.), ein Gedicht, poëma. B. pastýřská či Bukolická (selanka, Schäfer- gedicht), hanlivá či potupná (Schand-, Spott- gedicht), chvalná (Lobg.), oplzlá či plzská (schlüpfriges G.), výstražná (Warng.), o lásce, zamilovaná (LieBesg.), žalostná (Trauerg.), žertovná (Scherzg.), b. o hrdinách, o reku, o recích (Heldeng.), o smrti, Jg., naučná (Lehrg.), příležitá (Gelegenheitsg.), z hotova, z patra, Bez námyslu (improvisovaná), Nz., nárubná (Travestie). Dch. Básně skládati. D. Basetl, u, m., basové housle. Der Bassetl,
das Violoncell. Basetlista, y, m., D. Bassetlist.
Basile-a, e, f., Basilej, e, V., mě. Basel
ve Švýcarsku. Přitáhl k městu Basilei. V. U Basile-y. Reš. (tedy dle: ,Žena')·; lépe dle: ,Růže'. — Basilejský. Basilika, y, f., velkolepý, hlavní chrám.
Rk. B. chrám zvl. nádherou, výstavnosti a prostorou vynikající, jako chrám sv. Petra v Římě atd. Basilišek, ška, m. B., báječná potvora
s kohouti hlavou, hřebenem, hadím krkem, dračími křídly, ještěřím ocasem a ptačími drápy. Basilisk. Rk. Bas-is, e, f., z řec. βά6ις, die Basis, zá-
sada, základ; v lučbě: zásada; v metrice: předstopi; pata, podkladek sloupu; opora ve vojenství. Rk., Mk., Ml. — B. těkavá, združená, organická či ústrojná (v lučbě). Prvek basotvorný (zásadotvorný). Nz. Basista, y, m.; pl. nom. a vok.: basisti,
basisté a basistové. Jg. Vz -sta, A (skloňo- vání mužských jmen.). Der Bassist. Básnický = básníkovi náležitý, dichte-
risch, Dichter-. B. mluva, řeč, věc, zvůle, zvolnosť, volnost' (svoboda). Nz. — B., vy- myšlený. B. řeči. Mudr. Básnictví, n., Dichtkunst. B. epické, při-
rozené, původní. Nz. Básnička, vz Báseň.
Básník, a, m.; básníř, e, m. der Dichter.
B. tragický; starých Švédův, der Skalde; starých Němcův, Barde; špatný (der Bänkel- sänger), Jg.; přirozený, původní, Nz.; sati- rický, dithyrambický, Iliady. Nt. Básnil, a, m.,básnílek, lka, špatný básník.
Mus. Basníř, e, m., básník, Dichter.
|
Básnířka, y, f., básnice, básnička, na Slov.
basňárka, Dichterin. Básniti, im, 3. pl. -sní, básně (íc), il, ěn,
ěni; básnivati = bájeti; zpěvy skládati, zpí- vati, dichten, singen. — co: písně. Us. — s čím: s nadšením. — o čem. Rk. Básnivě, Bůh b. smyšlený. V. B. o kom
rozprávěti. Troj. Básnivosť, i, f. Ros. — báječnosť, Fabel-
haftigkeit. Básnivý, báječný, smyšlený, fabelhaft.
B. věc, řeč (báseň), zámysl, V., vyčítáni, Reš. (mythologie), přetvařování. Troj. Basovní: nota, klausule. Bass-.
Basový. B. hlas, struna, Jg. Vz Bas, Basa.
Bass-. Basrelief, u, m., fr., vypuklá práce so-
chařská, Rk., vypuklá řezba. Šp. Bassin (basen, fr.), u, m. 1. Vodojem,
dolík n. jezero, do něhož vody se sbíhají; 2. celé území přítokův jisté řeky: úvodí;
3. nádržka, která průplavy, vodotrysky atd.
vodou opatřuje. S. N. Bass-us, a, m., příjmí římské.
Basta, it. = dost již toho. Us.
Bastant, a, m., od basta; bastanta dělati (člověka, jenž k něčemu dostatečen jest;
pána). Jg. V již. Čechách: řádný chlapík,
kubik. Kts.
Bastard, a, m. Od sas. bas = nizký a
steord = pošlý; it. bastardo. 1. Smíšenec pocházející od rodičův dvou rozličných, ale sobě blízkých druhův živočiších n. rostlin- ných, ku př. od koně a osla (mezek), vlka a psa. — 2. Zvrhlec, nepodařilec mezi zvířaty a rostlinami. — 3. Dítě nemanželské, levo- boček; s příhanou: panchart. S. N. Bastarnové, nův; před časy národ mezi
Vislou a ústím Dunaje. Bastonada, vz Baštonada.
Bastviti, ím, il, en, eni — někomu něco
namluviti, anplauschen. Kollár. Krok. Baša, e, (vz Bača), m. nebo baše, ete,
n., vladař města n. krajiny u Turkův. Lépe: paša n. paše. Jg·. — Po bašovsku = jako baša, Šm. Třibunčuzný baše = ein Bascha von drei Rossschweifen. D. Bašta, y, f. B. z lat. bastia: věž, val,
násyp nebo z vlas. bastia. Mz. 106. — 1. B. = časť hradby vybíhající, z pravidla pětihrαná. Die Bastei, das Bollwerk. B. plná, dutá, odloučená. Bur. Bašty město ohrazují. Kom. — 2. B. = ohrada, zeď, hradba, násyp, střílnice. Baštami město ohraditi, opatřiti. Reš., Y. Bašty stavěti, dělati. Jg. Jíti na bašty. Po baštách běhati, se procházeti. Dnes hrajou na baštách v aréně. Bašty sbořiti. — 3. Bouda kryjící cep u rybníka (barbora, bar- borka). Rk., Šp., S. N. — 4. Věž pohnutelná, vojenská. Jel. — 5. Z bašty mu hází = smrdí mu z úst, (Vz Tělo). Prov. Č. — 6. = ochrana, obrana, štít, záštita. Budiž mu bašta a spomocník. Ojíř. — Zav. — 7. Na baštách (v Praze). Zlob. Baštíř, e, m. Starší lovec stojící při lo-
vení ryb na loďce a pečující o udržení řá- dného směru sháňky. Šp. — B., hlídač sádek rybních. Us. Bastonada n. bastonada, y, f. (fr., it. Ba-
|
||
|
|||
Předchozí (48)  Strana:49  Další (50) |