207

Nejsem s to moudrý. Mk. Nemám z toho
rozumu; nevím si s tím rady. Brt.

Dařbůh na horách! —Dažboh! — Poma-
hajbu = pomáhej Bůh. Daž Boh (doufám, že
to dá Bůh, dá že to Bůh. Volání horníkův).

Dárce, e, m., f. Der Geber, die Geberin
(vz Dárkyně; -ce). Byl všem dárce štědrý.
Háj. Štědrého dárce Pán Bůh miluje. Prov.
Tys všech chudých štědrá dárce. St, skl.

Darda, y, f. = kopí. Wurfspiess. V.

Dardanář, e, m., z lat. dardanarius, pře-
kupník. Uiberkäufer. Mz. 143., V.

Dardanelly, nell, pl., f. Die Dardanellen.

Dardanové = Trojové. — Dardanský =
trojský, Trojanisch, Troisch. — D. osel =
pravý hlupec. L.

Dardan-us, a, m., syn Diův z Elektry
arkadské, zakladatel města Dardanie troadské,
praotec panovníků trojských, potom Aeneou
domněle i Římanův. Vj.

Dareba, y, m. Dle: Despota; darebák,
a, m. Taugenichts, Lump, Halunke, Lumpen-
kerl. Jg. Za darebu někoho míti. Tomu
darebákovi vše se daří. Sych. To je chlap
dareba. Šm. Darebu dělati. Šm. — Já jsem
už dareba, nemohu pracovati = churavý,
stonavý, kränklich. Us. (vz Daremný na co). Šm.

Darebácký život vésti. Lumpen-. Us.

Darebáctví, n., daremnosť, Lumperei;
daremný skutek.

Darebina, y, f., zběř, holota, slota. Ge-
sindel. D.

Darebnice, vz Darem .... (toto lepší).

Darebník, vz Darem .... (toto lepší).

Darebnosť, i, v obec. mluvě m. daremnosť.

Darebný, v obec. mluvě m. daremný.
Vz B.

Dáreček, vz Dar.

Darečkář, e, m., fraškář, Tändler. D.

Darečkovati, s kým = laškovati, tändeln.
Sych.

Darei-os, a, m., král perský.

Dárek, rku, m., ein kleines Geschenk.
Chudý dárek. D. kočičí (Dal a zas vzal). Š.
a Ž. — Tys také boží dárek (= hloupý). Č.
Vz Dar.

Darem něco dáti, dostati. Us. Unentgeltlich.

Daremek, mku, m., daremní věc. Bettel,
Tand. Reš., Lom.

Daremnice, e, f., lépe než darebnice =
daremná, špatná ženská, ničemnice, schlechtes,
nichtswürdiges Weib; daremná věc, schlechte,
nichtswerthe Sache, Posse, Kinderei. Jg. V.
— Daremnický, Lumpen-. — Daremník,
a, m. Lépe než darebník, Lump, Taugenichts.
D., Puch.

Daremnina, y, f. daremná věc, unnützes
Ding. Jg.

Daremnosť, i, f., neúčinnosť; darebáctví,
Schlechtigkeit. D.

Daremný, daremní, komp. daremnější;
daremně. — D. = bez užitku, vergeblich,
eitel, fruchtlos, umsonst, unnütz. D. Daremnou
práci vésti. V. Daremně pracovati. V. Da-
remný náklad činiti. V. Na věci daremné vy-
naložiti. V. D. útraty. V. Daremně utráceti.
V. Čas daremně tráviti. V. Libo mé srdénko
po daremně netrap. Sš. Pís. 392. D. řeči.
Daremní řeč mluviti. V. D. tlachání, křik.
Us. D. chléb (ničemný člověk), myšlénka,

žádosť, chůze. Us. Daremnou nadějí se krmiti.
Us. Však to všecko daremní bylo. V. D.
jednání; D. dílo radši nic. Vz Marný. Lb. Bez
lásky (k Bohu a bližnímu) daremnie by byla
viera i naděje (= marná, neprospěšná). Št.
— D = špatný, schlecht. D. dílo. D. D.
člověk. Us. Daremně se světa sejíti. Us. Da-
remně čas tráviti. Us. — na co: na nohy
(špatný, churavý, elend). Us.

Daříček, čku, m., malý dar. Vz Dar.

Dařilosť, i, ť. Wohlgerathenheit. Ctib.
Hád. 96.

Dařilý. Wohlgerathen. Jg.

Dařitel, e, m. Bůh, dařitel všeho dobrého.
V. Geber, Verleiher.

Dařiti, 3. pl. -ří, dař, daře (íc), il, en, ení;
dařívati. — Zdař Bůh! Ml. — D. = darovati,
beschenken, verleihen, begaben, Jg., obda-
řiti. — koho čím: statky, Ros., silou, Br.,
moudrostí. Jel. Bozi ny vícestviem dařichu.
Rkk. 13., 15. D. koho (pěknými) dary, Pass.
268., radú. Výb. II. 2. — Alx.; St skl. IV.
344.; Bl. 119.; Let. 301. — komu. Žalan., Ht.
Dařil jim Bůh. Šm. — koho po čem. Po
kytce je dařil. Výb. — koho podlé čeho:
podlé dóstojenstvie. Alx. 1127. — se =
vésti se dobře, gedeihen, gelingen, von Statten
gehen, V.; hoditi se, sich schicken, passen.
Jg. Spěšné dílo nerado se daří. D. Jak se
daří? Us. Šťastně a dobře se d. V. Podniky
naše se daří. Nt. — se komu jak. Vše se
mu daří po vůli. D. — se k čemu = hoditi
se. Daří se k tomu. Jel. — se kde. Víno
daří se jen v teplých krajinách. Ml —

Dari-us, a, m., vz Dareios.

Dárkyně, ě, f. Die Geberin, Spenderin. Č.

Darmo = za nic, bez peněz, darem, bez
náhrady, umsonst, unentgeltlich, ohne Ent-
geld, geschenkt. Jg. Dostal to d. Us. Dar
za dar, darmo nic. Jg. Div to d. nedávají
(lacino). Jg. Jen že toho d. nedávají (tak
příliš laciné to je). Č. Ani d., ani za peníze
(draho). Ros. D. nic, břinknouti tu třeba, Jg.
Bolí hrdlo zpívať d. Umřel dávno, co dával
darmo. Jg. Darmo umřel, kup nastal. D.
Darmodal umřel, koupil nastal (za d. nedám,
kup si. Vz Odbytí prosícího). Lb. Darmo
drahý (za nic nestojící). V. D. se najísti
a napiti. V. Nechci toho ani za d. D. Strava
darmo. D. Stravu darmo míti. D. Láce za
láci, peníze darmo. D. Co d., to d. Mt. S.
Ten nerad darmo s lavice spadne. D. Kdo
tě nezná, koupil by tě, a kdo zná, d. by tě ne-
vzal. Jg. Půl d., na půl d., za půl d. Us.
Od poly zdarma. Na Mor. Brt. D. ani
pánu Bohu neslúžime. Mt. S. Ani smrť za d.
Lb. — D. = bez příčiny, nevinně, bez zá-
sluhy, umsonst, ohne Ursache, unverdient,
unverschuldet. Jg. Ne d. ho tak zovou. L.
Z bůhdarma o to přišel. Us. — D. = na-
darmo, daremně, bez užitku, neplatně, um-
sonst, vergeblich, vergebens. Jg. D. řeč; d.
mluvíš. D. světlo páliti. Prov. Vše je na-
darmo. D. Nedarmo se dal v zadek mrskati.
D. Všecku práci svou d. vynaložiti. D. Tučné
svini (darmo) řiť mažeš. D. osla učiti jísti.
D. vlkem orati; d. ve mlýně housti; ď. na
těšínská jablka čekati. D. Darmo na to my-
sliti. Br. Ty peníze tam d. leží. Jižť je d.
(nelze jinak). Ros. Cihlu nadarmo mýti. D,