236

Pilařský, Sägeschmied-, Sägehändler-,
Säger-, Sägemüller-.

Pilařství, u., der Brettsägebetrieb. Sl.
les.

Pilat, rostl. Vz Slb. 360., Č1. Kv. 228.,
Ott. II. 387. Rosc. 134., Mllr. 13., Rstp.
1109. — P., sam. u Vodňan. — P., a, m.,
os. jm. Blk. Kfsk. 967.

Pilata, pl., n. = lichotné jm. housat. Mor.
Brt.

Pilati = čekati, mžikati (v dětské hře)
Já pilám. ČT. Tkč.

Pilatka. Pilatky, tenthredonidae, Blatt-
wespen, Nz., Sägefliegen. P, tenthredo,
pilucha, pilořitka. Sl. les. Cf. Brm. IV
362. —368.

Pilátka, y, f, Pilátský Mlýn u Benešova

Pilatkovitý. P. motýlové, phytospheces,
Pflanzenwespen. Nz.

Piľava, y, f. = pilná práce. Slez. Ne-
říkala sem (nemodlila sem se) pro p-vu. Šd.,
Brt. D. 144.

Pilavka, y, f., os. jm. Mor. Šd.

Pilčiti, il, en, ení = pilou řezati, sägen.
Sl. les.

Pile, pilé! Volání na husy. Vz Husa.
Mor. Brt.

Píle. Mkl. Etym. 246. Hned tam mých
veršů byla p. Hdk. Nebuď vám p. o mé
bezhrdlí. Let. 371. Co píle (na pilno) mým
smutkem (tobě)? Hr. ruk. 297. Vytrvalá p.
dochází cíle. Sb. uč. Co je po síle, když
není p. Us. Brt. S pílí, co máš síly, mit
Fleiss und Schweiss. Dch.

Pilečka, y, f. = srpenec, critamus, die
Sichelmöhre, rostl. Slb. 587.

Pílena, y, f. = husička. Husény, pileny!
Sr. Pil, Pila, Pile. Slez. Šd. Vz násl.

Pilenka, y, f., lichotné jm. husí. Vz
Pilena. Mor. Brt.

Píleti. — čeho. Brt. S. 3. vd. 44. V po-
lích píleno vinic i setby. Krascewski. —
kam. Davy lidu pílí ku Sázavě. Vrch.
K němu nejvíc upomínek stále z mého srdce
pílí. Kyt. 1876. 82. P. v tichý dvorec.
Kká. — kudy. Hladinou mu sněžná plachta
pílí. Kká. K sl. j. 103. — čím. Svú věcí
tak snažně pílil. Alx. B. v. 224. (HP. 77.) -
s inft. Pro Bóh mi praviti pílí. Jiří v 2.

Piletka, y, f, sam. u Smíchova.

Pilch, vz Plch.

Piliar, u, m. = pilíř. Slov. — P., a, m. =
pilař. Slov. Hdž. Čít. 231., Orl. III. 204.

Pilich, der Kornweihe. Cf. Brm. II. 748.

Pilík, a, m., der Stachelhase. Šm.

Pilina. P-ny ze železa, vz Pilník.

Pilíř. Cf. NA. I. 30., 62., SP. II. 15. P.
sloupový, pobřežní či pozemní. NA. I. 30.,
IV. 228., sesilovací. Zpr. arch.

Pilířování, n. = pilíření, dobývání pi-
lířové. Hř.

Pilířový. P. hlavice, SP. II. 19., síň,
most. NA. I. 82., IV. 236.

Pilka = vodojem mezi Příbramí a Roky-
cany, Sophienteich. Krč. v Kv. 1884. 436. —
P. = mlýn n Příbramě.

Pilkář, e, m. = pilař. Bern

Pilkářiť = pilařiti. Bern.

Pilkářský = pilařský. Bern.

Pilkatý, wie gesägt. P. stěny kopců.
Orl. VIII. 161.
Pilkovatý= pilkovitý. Ssk.
Pilkovský Mlýn u Slaného.
Pilkový, Säge-. P. stroj, válec. NA. IV.
30.

Pilnáček, ěka, m., os. jm. Šd. — P. J.,
† 1829. Jg. H. 1. 610., Ukaz. 106.

Pilně. Ciesař na to p. vzřieše. Výb. II.

7. A to také p. znamenajte, že...; P. stoje

po spasení lidu. Št. Kn. š. 5., 32. (44., 185.).

Pilnice, e, f. = pila, das Sägewerk. Sl.

les.

Pilník. P. jednozubý, einhiebig, dvou-
zubý, doppelhiebig, hrubý (hrubáč, Grob-
feile), střední (středník, p. vyrovnávací,
Vor-, Bastard), jemný (hladicí, Schlicht-),
polojemný, halbschlicht, velmi jemný, fein-
schlicht, trojhranný, Dreikanten-, čtyřhranný,
viereckig, plochý, flach, ruční, Hand-, no-
žíkový, Messer-, mečíkový, Schwert-, ku-
latý, Rund-, polokulatý, Halbrund-, vejčitý
či ptačí jazyk, Vogelzunge, vidličkový,
Gabel-. Včř. Z. II. 47.—49. P. má držadlo
v čepeli naražené; P. béře. Včř. ib. Má
jazyk ostrý jako p. Us. Tč.
Pilníkovati = pilníkem pilovati. Šd.
Pilníkovna, y, f.= kde pilují, die Fei-
lerei. Dch.

Pilno. Bylo jim na pilno. Vck. Teď ve
žních je na pilno. Dch. Neměl nic více na
pilno, než... Dch. Ty tři cesty znáti p.
Alx. Poď p. = honem. Brt. D. 175.

Pilnosť: vytrvalá, náležitá, dostatečná,
nestálá, nepatrná (školní známky z p-sti).
Králi s p-stí slúžil. Výb. II. 41. Žádati
něco s pilností a přísností. Pal. Všech vůbec
lidí a každého zvláště s p-stí prosíme. 1515.
Mus. 1880. 490. Lidé o věci zdejší p. vedou.
BR. II. 110. P. velikú o ně má až do smrti.
Hus II. 176. P. maj v tom, čo pred seba
bereš Slov. Tč. P. matkou štěstí jest; P.
zlaté domy staví; Pilnosť sype si kvítí na
každou cestu. Sb. uč. P. sluhy dobrého
činí pána štědrého. Bž. exc. Rozličná pří-
sloví o p-sti vz v Vor. St. 12.
Pilnostenka, y, f., das Fleissbillet. Šm.
Pilňovati co. Šf. III. 304.
Pilný. Mkl. Etym 246. P. studium, ba-
dání. Pdl. Súdce má tiem pilněji býti
otazuje svědkóv.. Št Kn. š. 145. Sv. Pilný
stoja umřel. U Opav. Klš. P. ruka a schop-
nosť získá všudy chleba dosť. Sb uč. —
jak. P. jako včela. Pk. — čeho. Pilnější
meče než péra. Šf. III. 367. Prací svých
pilní. 1551 Abyste mých věcí pilni byli.
Žer. 1591. Staří byli pilni selských věcí. Us.
Když hospodář není pilen své dědiny. Let.
420. Slepice p-ná svých kuřátek. Výb. II.
742. Apoštolé byli jsú pilni spasenie údóv
cierkve sv. Hus I. 145. P. pravdy, těch
věcí; Toho buď pilen. Št Kn. š. 150., 67,
176. (18., 139.). Kdo je pilný práce, k tomu
štěstí skáče. Tč. — v čem. Papežové
v shromážďovaní peněz náramně jsú pilní.
Jel. Enc. m. 70. V knihách méně pilný.
Kká. Td. 33. — k čemu. K službě boží
všichni pilni budem. Vrch. — kdy. Jsi-li
v začátku pilný, budeš v konci silný. Us.
Tč. V den svátečný pilni jsú lidé činóv