Předchozí (441)  Strana:442  Další (443) |
|
|||
442
|
|||
|
|||
Bž. Vně okáči, doma chrti jsme. Pk. —
Chrti, souhvězdí. Stč. Zem. 25. — Ch., os. jm. Tk. V. 242, Blk. Kfsk. 1325., S. N.. Sdl. Hr. III. 303, IV. 370. — Ch., u, m. = slámka, která má souček, při losování. Táhli chrta = losovali. V Podluží. Chrť, i, f. = prsť. Slov. Ssk.
Chřtálek, vz Chřtál. Sv. ruk. 3l4.
Chřtán. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
S. N., Schd. II. 365. Má ch. na půl vědra (mnoho pije). Us. Chrtanisko, a, n. = veliký n. špatný
chřtán. Bern. Chrtí antilopa. Holub II. 368.
Chrtice, veltrix. Sv. ruk. 319. b. Vz Chrt.
Chrtiti = týrati. Já myslil, že jen nás
dva chrtí, ha voni také ty. U Domažl. Jrsk. — se oč = tahati se. Vz O s akkus. 2. Chrtnice, Chrtnitsch, ves v Chotěbořsku.
Blk. Kfsk. 692. Chrtník, a, m. = myslivec cvičící chrty,
der Windhetzer. Škd. — Chrtníky, Chrtnik, ves u Choltic. Blk. Kfsk. 120., Sdl. Hr. 1 254. Chrtousiti. Rakóse — chrtóse (do Rakous
chodívali žít). Na Hané. Bkř. Chrud, vz Chrudý.
Chrudichrom, a, m, ves u Boskovic.
Chrudim, i. Dal., Pal. Rdh. I. 130. Cf.
Ze Soběslavi. Pč. 41. Od Kouřimi. Háj. Po- běhnul z Preslavi z Chorvatům. Šf. II.269. — Ch, ě. Dal. 99. Halar z Ch-mě. 146l. Mus. 1864. 468. Cf. Jest bydlem z Jiřimě. Pč. 2 Od Kouřimě. Lom. Z Příbramě. Pč. 11. Lépe: Chrudim, ě. Vz Boleslav, List filol. 1882. 124, Vlašim, Bž. 100., 123. Na Chru- dimi (akkus) sě sebrachu. Dal. 165. — Tk. I. 84., 349., III. 647., IV. 727., V. 242., VI.
348., VII. 412, Tk. Ž. 221. Tf. Odp. 388, Blk. Kfsk. 1325., 114., Sdl. Hr. I. 254., II. 277, S. N., Mus. 1848. I. 415., 484., 592.; 1849. 1. 89., Rk. Sl. Chrudimka, y, f. Sdl. Hr. I. 153, Rk.
Sl., S. N. Chrudimsko, a, n. Vz Sdl. Hr. I. 254.,
II. 277 1. Chrudimský, Chrudimer. Ch. předměstí
v Čáslavi. Ch. župa. Tk. I. 77., 336. Ch. kraj. Tk. IV. 727., VI. 348., VII. 281., 286., Tk. Ž. 90., S. N. 2. Chrudimský Jan. 1576. Vz Jg. H. 1.
2. vd. 570, Jir. Ruk. I. 296, Blk. Kfsk.
1094. — Ch. Vikt., vz z Všehrd Vikt. Chrudoš, e, m. Tk. 1. 4, S. N.
Chrudý = kadeřavý. Chrad crispus. ChRud
vlasmi. Z Ruk. 1370. Mkl. Strsl. slovník. Ve Vídni 1862. 1099. Chrúmala, y, m. = kdo chrúme (chroume),
chrámá, kulhá, der Hinkende. Mor. a slov. Šd. Chrúmati = chroumati. Laš. Tč. Slov.
Ssk. Chrumigať = chrumkati. Slov. Ssk.
Chrumkati lieskovce. Slov. N. Hlsk. III.
272. Chrumý = chromý. Laš. Tč.
Chruna. Chruny = lupy ve vlasech; plevel,
sadní zrno. Seje samou chrunu. Us. Rjšk. Vz Chrunt. — Ch. = prašivina, svrab. U Ry- chnova. Msk. |
Chruňa, dle Bača = nemotora. Val. Brt.
D. 219. Chrunčiti, il, ení = tvrdě spáti. U N.
Kdyně. Rgl. Chruněti, ěl, ění = spáti. Čce. Tkč.
Chruňo, a, m., nadávka, der Tölpel. Ssk.
Vykrikuje na nás len tak ako hocaký ne-
vyválený ch. Slov. Phld. III. 60. Vz Chruna.
Ch. po chruňovsky tam dnuká mudruje.
Čkžk. II. 186.
Chrunt, u, m. Chrunty — lupy na hlavě.
Us. Mš., Nvk., Sdr. Vz Chruna. — Ch. = šupiny ovčí $ vlnou speklé. U soukeníků. Nvk. Chruny, vz Chruna
Chrup! Knacks! — Ch., das Gebiss. Vz
Slov. zdrav. Ch. umělý. Vz ib. Zubní lékař zasazuje jednotlivé zuby i celé chrupy. Dch. Chrupánek, nku, m., die Kroquante, der
Krachkuchen. Šm. Chrupati. Chrupnouti si = podřímnouti
si, sein Schläfchen machen. Dch. Chrupavčitý. Ch. ryby. NA. V. 599.
Chrupavečný klíh, der Knorpelleim, Chon-
drin. Nz. Chrupavica, e, f. = chrupavka. Slov.
Loos. Chrupavka = tkanina těla zvířecího pevná
ale měkčí nežli útvary rohové a kosťové. Vz Kram. Slov., S. N. Knorpel. Ch. štito- vitá, Schild-, kruhovitá, Ring-, konvicovitá, Gieskannen-. Šv. 68., 69. Ch. v nose pře- pažná, postranná, křídlová. S. N. V. 881. Cf. Schd. II. 321. — Ch. = třešně, die Pelz- kirsche. Vz Rstp. 480., Kk. 253., Čl. 38. — Ch. = chrupavý piškot americký, Cracker. Šp. — Ch , Kraut mit starken Stengeln. Šm. Chrupavkovitý, knorpelartig. Ch. krou-
žky, Knorpelringe. Šv. 71. Chrupavkový, Knorpel-, knorpelig. Ch.
uhlí. Šp. Chrupečnatý, vz Chruplavý.
Chrupinka, y, f. = příkusek. Ch. z rýže,
z raků atd. Hnsg. Chřupka, y, f - chrupavka, opečená kůže;
Škvarek. Laš. Tč. Chrupký, knorpelig; zerbrechlich. Loos.
Chruplavičný. Ch. kraj listu = jako
chruplavka pevný a suchý, přitlustlý, na- proti bylinnému, mázdrovitému. Čl. Kv. XX. Chruplavka. Ch-ky Wrisbergovy (carti-
lagines Wrisbergi) v chřtánu leží před chru- plavkami nálevkovitými ve svazech jazýko- nálevkovitých. S. N. XI. 303. Chruplavkovitý, knorpelartig. S. N. V.
881. Ch. výrůstek, KP. I. 6., list. Vz Chru- piavičný. Chruplavkový, knorpelig. Vz S. N. X.
183 , Chrustavičný. Ch. nůž na chruplavky). Wld. Chruplavník. Vz Slb. 254., FB. 32., Čl.
Kv. 156. Chruplavý. Ch. či chrupečnaté ryby,
chondracanthi, Knorpelfische. Nz. Chrust, vz Mz. v List. flol. VIII. 3.,
Mkl. Etym. 90. Barák byl na chrust = byl ze samého dříví a již starý, byl by shořel jako chrust (roždí). Sá. - Ch., u, m. =
hlupák. Rk.
|
||
|
|||
Předchozí (441)  Strana:442  Další (443) |