Předchozí (582)  Strana:583  Další (584) |
|
|||
583
|
|||
|
|||
Rodislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
125. Roditelnosť, i, f., Fruchtbarkeit, f. Ssk.
Roditi. Cf. Mkl. Etym. 280. Přestala r.
Us. Tkč. Rodil se právě pátek. Kos. — co. Poklések poklésky a blud bludy rodí. Mus. 1880. 337. — odkud. Z něčeho se záliba rodí. Dk. — čím. Proč kalino, proč nero- díš? Šak sem indy rodívala červenýma ma- linama. Brt. P. II. 339. — co komu. Není dosti Kristovi r. syny a dcery. Sš. II. 50. — se jak. Člověk se rodí s krasocitem. Vlč. Rodlín, a, m. = les u Žadlovic. Pk.
Rodmil, a, m., os. jm. Pal. Děj.
Rodní, vz Roduý.
Rodnice, e, f. = vateň, vulva. Exc.
Rodný = vlastní. R. máti. Dch. Kristus
jest rodným synem božím. Sš. II. 42. — R. = rodicí. R. úd. Kar. 25. — R. země, Čch., práh, Jrsk., víska, dům. Kká. Rodocit, u, m , Stammesgefühl, n. Trok.
90 Rododuševěda, y, f., Völkerpsychologie.
Dk. Rodohrad, u, rodohrádek, dku, m., Stamm-
burg, f. Tam se bělí r. na skále. Pl. I. 233. Rodochovný, naioot^ó^og. R. oliva. Lpř.
Rodokazič, e, m., Stammverderber, m.
Sš. II. 58. Rodolubný Slovan. Sokl. I. 291.
Rodoľubstvo, a, n., Stammesvorliebe,
f. Slov. Kyt. 1876. 16. Rodomil. Vlč.
Rodopisný. R. pře, studie. Mus. 1880.
399 , 85. Rodoslovný. R. knihy ruské. Pal. Rdh.
II. 278. Rodostové ve vrchách = pole a pastviny
u Luhačovic na Mor. Sk. Rodostrom, u, m., Ahnentafel, f. Ssk.
Rodovina. Šf. Strž. II. 108 , 147.
Rodovský, ého, m. R. Bavor z Husti-
řan. 1526.—1592., spisov. Vz Šb. Dj. ř. 283., Pal. Rdh. I. 111., Jir. Ruk. II. 182., Jg. H. 1. 619., Tf. H. 1. 80., Sbn. 903., 942., 947. Rodový. R. pravidla (v mluvnici). Křn.
Rodozměna, y, f., Generationswechsel,
m. Sl. les. — Osv. I. 141., Frč. 2. vd. 25., Rosc. 47., 72., 78., NA. Rodoznak. Koll. IV. 275.
Rodoživný, naióotQÔ<poq. R. oliva. Lpř.
Vz Rodochovný. Rodstoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.
Rodzaj, e, m. = rod, druh. R. včel
Slov. N. Hlsk. III. 189. Rodzaja, e, f. = plodina, úroda. Slov.
Vôz naložený r-jou a vínom. Obky I. 10.(3.). Rodzenec = rozenec. Slov. Loos.
Rodzeniny = narozeniny. Slov. Sldk. 137.
Roh = výrostek atd., Horn Noc jako
v rohu (tmavá). Phľd. VI. 267. Prádlo zmrzlé jako r. Us. Pdl. Starostí kolikrát div rohy nenarostou. Us. Tbnk. Starý baran má roh tvrdý. Rr. MBš. Snědl by čerta i s rohama; Je to anděl, jen že s rohama. Us. Tkč. Co promluví, všude z toho rohy koukají n. hledí (mluví hloupě). Us. Kšť. — R. jelení, cornu cervi. Byl. 15. stol. — R., Fühlhorn. Vyndej, šneku, vyndej rohy, |
vleju na tě vřelé vody. Us. Pdl. — R. k trou-
bení. Kvartetto pro rohy. Šml. — Cf. Vlšk. 243. — R. = nádoba picí, Trinkhorn. Lpř., Dch., Sbtk. Rostl. 61. — R. = úhel. Roh úhelníku tělesného. Jd. Geom. II. 21. Roh je zvenku, uvnitř pak kout. Brt. Ruk. 69. — Pozn. R. ve spojení s předložkami a ná- sledujícím genitivem zůstává nesklonným. Na roh stola seděl. Brt. D. 161.— Ve hře v kuželky hráti od rohu; Postel stojí v rohu. Us. Tkč. — R. vojska. Pobiti sú ti z pra- vého rohu. BO. - - R. měsíce. Měsíc jednou k východu, po druhé k západu rohy obrací. Us. Pdl — R. křídel motýlích. Stn. I. 8. — R. lodí = zobák, Schiffsschnabel, m. Lpř. — R. sekáčů. Sekáči brousek v rohu mívají. Us. Pdl. — R. podávek. Podávky na seno mají dva rohy. Us. Pdl. — R. baraní = žampion. Na Vsacku. Vck — R., a, m., os. jm. — Jíra B. Žžk. 8. — R. Jan, kněz jednoty bratrské. † 1547. Vz Výb. II. 1393. až 1394.. 1440., 1464., Šb. Dj. ř. 283., Jg. H 1. 619., Tf. H. 1. 48., Sbn. 933., Jir. Ruk. II. 185. Roha, y, f. = plet, tělo. Vký.
Roháč. V MV nepravá glossa. Pa. 46. —
R. = člověk trkavý. Poznať to zdaleka hr- dého roháča, lebo si klobúčik na krivo zatláčá. Koll. Zp. I. 129., 81. — R. = brouk. Na Mor.: jeleň, planý jelež, kliščák n. kliš- čál, krkorožec, paroháč, rohál, rohlikál. Brt. Cf. Kk. Br. 171., Brm. IV. 1. 83. — R. = dubová šiška. V Podluží. Brt. D. 261. — R., Knopper zur Lederbearbeitung. U Místka. Škd. — R. = dvojitý rohlíček. U N. Bydž. Kšf. — Roháček = karneol Vodn. — R. = rohová hradba, Hornwerk, n. NA. III. 143., S. N. XI. 119. Cf. Rohovník. Hradba (dod.). — R. = rostl. Cf. Mllr. 63., 91. — R. = čtverhranný koláč U Domažl. Němc. — R., os. jm. Pal. Rdh. I. 125. — R. z Dubě. Žžk. 7., Výb. II. 370., 385. — R. Jan. Cf. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 186. — R. = Rohič, lázeň, místo. Phľd. IV. 108., Sbn. 630, 640. Roháček, čka, m. = sýkora, parukářka.
Šír. Pt. Rohačice, e, f. = rohatina. Vz Rohačka
(samice). Sl. les. Roháčik = roháček. Mesiačik r. Bl. Ps.
55. Rohačka = kráva (v zloděj. řeči). Šd. -
R = zvíře rohaté. Chudobné děvčátko mezi bohačkami ako šutá ovce mezi r-kami. Koll. Zp. I. 222. — R. = plachta k rozsévání obilí. V Podluží. Brt. L. N. II 12. Rohák, u, m. = hrubě osekaný kámen.
U Rychn. Zpr. arch. IX. 26. — R., u, m , Hornwerk, n. Rk. Vz Rohan (dod.). Rohan, a, m., os. jm. Šd.,Vck. — R. =
roháň (dod.). — R, Hornwerk, n. Rk. Vz Rohák, Rohatka. Roháň, ě, m. = vůl s velikými rohy.
Mor. Brt. Rohas. Cf. Brm. II. 293.
Rohatě se proti někomu stavěti. Pam.
Val. Meziř. 193. Rohatec = beran. Ezp. 292.
Rohatěl, u, m., aegiceras, rostl. Vz Rstp.
1029. |
||
|
|||
Předchozí (582)  Strana:583  Další (584) |