368

Hříbany, dle Dolany, Řibin, ves u Ča-
stalovic. Arch. V. 550., Sdl. Hr. II. 169.,
171.

Hřibař, e, m. = kdo sbírá hřiby. Us.

Hříbati = štibrati. — co. Zajíc hřibe
zelí. Mor. Brt. D. 216.

Hříbátko, a, n., vz Hříbě.

Hříbčinec, nce, m., Trübenz, ves u Un-
čova. D. ol. I. 1088.

Hříbě, equus caballus pullus, das Fohlen.
Sl. les. Cf. Mkl. Etym. 410. — Půh. II. 34.
Poví mu, po čem jsou hříbata v Chrudimi.
Ehr. H-ta z klisen odkazovati se mohou.
Cor. jur. Jir. IV. 3. 2. str. 415. — H. =
dřevěný střevíc, dřevák, der Holzschuh.
U Skuhrova. Sem.

Hříběcí, ves u Batelova. Sdl. Hr. IV.
370. — H. Hory u Střílek na Mor. Km.,
Půh. I. 43., S. N. III., V. 457. — H. zuby
(mléčné). NA. IV. 96.

Hříbečnice, e, f., der Wartenberg in
Böhm. Šm.

Hříbečný, ěbo, m., Neuthiergarten, dvůr
u Budějovic.

Hříbia = hříbě. Mor. a slez. Sd.

Hříbiacko, a, n. = trochu odrostlé hříbě.
Mor. a slez. Sd.

Hříbja, aťa, n. = hříbě. Laš. Tč.

Hříbjatí = hříběcí, Füllen-. Laš. Tč

Hřibkovice = hříbková polévka. Us. Šd.

Hřibohryz, a, m., bolitophagus, brouk.
H. obecný, b. agaricicola. Kk. Br. 248.

Hřibojedy, Siebojed, ves u Dvora Krá-
lové. Arch. I. 505., Blk. Kfsk. 941., Sdl.
Hr. V. 95.

Hřibomil, a, m., bolitochara, brouk. H.
okrouhloštítný, b, obliqua; měsícoštítný, b.
lunulata. Kk. Br. 74.

Hřibovice, e, f. = hříbkovice (polévka
hubová). Mor. Brt.

Hřibovitý. H. rostliny: choroš, hřib,
klouzek, masojed. Vz Rstp. 1908. H. bra-
davky chutnačí. Osv. I. 148.

Hřibožrout, a, m., boletobius, brouk.
H. malý, b. pygmaeus; černohlavý, b. atri-
capillus. Kk. Br. 88.

Hřibsko, a, n., Řibsko, ves u Králové
Hradce. Blk. Kfsk. 1071., Sdl. Hr. II. 222.

Hřiby, něm. Hřib, ves u Čes. Brodu.
Tk. IV. 644. 646., S. N.

Hříč, e, m. = hráč. Mor. Šd. — H., os.
jm. Pal. Rdh. I. 120.

Hříčka. Cf. Bž. 21. H. básnická. Dk.
Poet. 445., Jg. Slnosť. 158. II. náhody. Us.
Pdl.

Hřičkování, n., das Spieltreiben. Dk.
Poet. 174.

Hřičkovati, sein Spiel treiben. Cf. před-
cház.

Hříčný = uhřátý, roznícený. Přiběhla
všecka h-čná. Němc. Cf. Hříšný.

Hříčov, a, m., ves na Slov. u Žiliny.
Šd., Pokr. Pot. I. 180.

Hřídel, vz Mkl. Etym. 77. H. stupný,
palečný, NA. IV. 159.; ohebný h. Stowův
v zámečnictvi, flexibler Schaft. Vz Věř. Z. II.
45. H. bubínkový, der Federhauswellbaum,
kamenný, das Duplexrouleau, -steinwelle;
h. kola dvojitého, dvojáku, die Duplex-
welle, klikový (s klikou), die Kurbelwelle,

h. základky protizpěrací, Gegengesperr-
kegelwelle; h. společný, vodorovný, hnací,
Treibwelle, -walze, Šp., Schd. I. 60.—61.,
h. hamrový, Hammerwelle, mlýnský, die
Mühlwelle, pomocný, Blindachse, Sl. les.,
vratový, der Haspelbaum. Bc. H. k ucpá-
vání průpalnice (přístroj dělostřelecký). Vz
S. N. III., XI. 228. — H. u pluhu = tlusté,
vodorovné dřevo prostřední, závora, der
Pfluggründel, Grendel, Grindel, Grengel;
vozni h. (v pile), die Schlittenwelle. Sl. les.

Hřídelec, vz Hřídel. — H., Rideletz,
ves u Bělohradu. Blk. Kfsk. 220., Sdl. Hr.
V. 361.

Hřídelík, vz Hřídel, Tk. III. 4L, V. 146.

Hřídélko, vz Hřídel.

Hřídelní hodinky, die Spindeluhr. Dch.

Hřídelovitý, cylindrisch, cylinderförmig.
Šm.

Hřídelovka, y, f., urceolaria, das Krug-
thierchen. Šm.

Hřídlo. Za Mus. polož: Výb. I. 842. 11.,
Smil.

Hřiebst — hřébsti. Slov. Zátur.

Hřiech, vz Hřích.

Hřiecha = Řecko. Cf. Gb. v List. filol.
1882. 288.

Hřiesti = sepelire, pohřbiti, zahrabati,
pochovati. ZN. V MV. nepravá glossa. Pa.
Budú je h. (sepelient). BO. Kúpichu jedno
pole pútnikóm hřiesti nesmějíc jich u boží
chrám nésti. Hr. ruk. 251. Vz Hřébsti.

Hřievín, a, m., os. jm. NB. Tč.

Hřieziti, il, žen, žení, versenken. Dal's
jiej nápoj tvého milosrdie vlažný, pramen
v jejie srdce hřieze, jakže věč i jedné žiezě
neměla k hřiechu. Pravn. 394.

Hřieznúti, ul, utí, versinken. Vz Hrez-
nouti. Mělcě nřiezne. Pravn. 2802.

Hřích, peccatum, Ž. wit. 9. 15., delictum,
ib. 18. 14., tribulatio, ib. 24. 22. Cf. Mz.
v List. filol. 1880. 200., Mkl. Etym. 78. H.
jest dobrovolné a vědomé přestoupení zá-
kona božího. Blř. Hřích jest dobr. a věd.
činění zlého. Vz S. N. V 3. řádce článku
za Št. přidej: 111. 16. H. osobní, peccatum
personale, Hlv., vnitrný či myšlénkový,
Stárek. Mrav. 165. Šestero hříchů proti
Duchu sv., sedmero h. hlavních, desatero
h. cizích. Mž, 18., 19. Odpusť mu pán Bůh
hříchy (o mrtvém). Tkč. H-chové mají sta-
vováni býti trestáním a vypleňováním. Bart.
Bylo to až s hříchem (až hříšné). Us. To
mne mrzí jako mé hříchy (velice). Us. Němý
h. učiní, ktožby spal s samcem chlipú žen-
skú. BO. H-ů někoho zbaviti; K h-u přijíti,
v h-u sníti; Papež h-y snímá; Abychom se
h-óv káli, potom sě jich varovali. Výb. II.
3., 15., 16., 25. H-óv nemóž odpustiti kněz,
když Buoh nedopustí; Hřiechy kaziti. Hus
I. 367., 478. Ktož umře v smrtedluém hřieše;
Odpuštěnie h-óm; H-óv se střieci; H. ve-
zdejší, obecný, němý; Ta núze teskná smrti
bude očistenie h-óm. Št. Kn. š. 9., 13., 37.,
94., 173., 184., 269. Od svého hříchu umře-li
(od pití). Mor. Slov. Vck. Nad kajícím z hříchu
nevyvadzaj smíchu; H. je jedovitý, varuj
se ho i ty; Hřích za boha drží, koho pán
Bůh mrzi. Glč. II. 88., 193., 288. H. je zkáza
lidu, tropí v světě bídu; H. je červ, jenž