Předchozí (156)  Strana:157  Další (158) |
|
|||
157
|
|||
|
|||
Třebnouševes, vsi, f., Gross-Třemescho-
wes, ves u Hořic. PL., Tk. I. 89. Vz Tře- boučeves ve S. N. Třebnuška, y, f., němec. Střebnuschka,
ves u Zbirova. PL. Třebný = potřebný, nothig. L., Pl. —
T. = potřebu mající, dürftig. Pal. Třebobuz, e, f., něm. Zebus, ves u Plzně.
PL. Třebočec, čce, m., něm. Triebsees, mě.
v Pomořanech. Vz S. N. Třebohost, a, m., osob. jm Šd.
Třebohostice, dle Budějovice, německy
Střebohostitz, ves u Strakonic. Třebochovice, dle Budějovice, ves. Tk.
III. 58., 62., 171., V. 261.
Třebomysl, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 126.
Třebomyslice, dle Budějovice, Střebo-
mislitz, ves u Brna. PL. Vz S. N. Třeboň, é nebo i, f., město v Čechách,
Wittingau, (dle Vítka rosenberského). Vz S. N., Tk. III. 389., IV. 743., V. 261. — T., Thröm, ves ve prus. Slez. Šd. — Tře- boňan, a, m. — Třeboňsko, a, n. Pč. 44. — Třeboňský. Třebonice, dle Budějovice, Třebonitz,
ves u Dušník. PL., Tk. I. 315., 416., III. 83. Třebonín, a, m. T. dolní a horní. Unter-,
Ober-Breitenstein, vsi u Velešína. PL. Vz S. N. Třebonský J., spisov. Jg. H. 1. 643.
Třeboradice, dle Budějovice, Třeboratitz,
Přeworaditz, ves u Čakovic. PL., Tk. I. 372., III. 661., IV. 743., V. 261. Třebošice, dle Budějovice, Třebositz,
ves u Pardubic. PL, Vz S. N., Tf. 286. Třebošín, a, m., Trebschen, mě. ve Frank-
furtsku. Vz S. N. Třebošnice, dle Budějovice, Třebosch-
nitz, dvůr u Neratovic. Pk., Tk. I. 407., 411. Třebošov, a, m., něm. Třeboschow, sa-
mota u Čimelic. PL. Třebotov, a, m., Třebotau, ves u Rado-
tína. PL. Vz S. N., Tk. I. 47., 437., II. 551., IV. 378., V. 261.
Třebotovice, dle Budějovice, Třeboto-
witz, ves u Lišova. PL. Třebouc, e, f., něm. Třebotz, ves u Ho-
řejšího Ročova. Třeboučeves = Třebnouševes.
Třeboun, a, m., němec. Tschebon, ves
u Toužíma. PL. Třeboutice, dle Budějovice, Třeboutitz,
ves u Litoměřic. PL. Vz Tk. III. 130., S. N., Tf. 286. Třebová, é, f. Třebová česká, Böhmisch-
Trübau, mě. v Pardubsku. Vz S. N. — T. moravská, Mährisch-Trübau, mě. v Brněn- sku. Vz S. N. — T. dlouhá, Langetriebe, ves u České Třebové. PL., Tk. V. 182. — Třebovan, a, m., ein Trübauer. — Třebov- ský, von Trübau. Třebované, větev Slovanů polabských.
S. N. Třebovati = potřebovati. Slez. Šd.
Třebovětice, dle Budějovice, Třebowie-
titz, ves u Nechanic. PL. |
Třebovice, dle Budějovice, něm. a) Sie-
bitz, ves u Změdče veliké, 2. Triebitz, ves u Čes. Třebové. Vz Tk. I. 417., S. N. Třebovízek, zka, m., ves, snad Třebíz
u Slaného. Tk. III. 83. Třebovle, něm., Třebaul, ves u Kouřimi.
PL. Vz Tk. III. 78., 661., V. 261. Třebsín, a, m., něm. Třepsin, ves u Ne-
veklova. PL. Třebsko, a, n., něm. Střepsko, ves u Mi-
lína; něm. Triebsch, ves u Svín, vz Třebce. Třebucha, y, f. = těrbuch, břicho, der
Wanst. Slov. Třebule, e, f., rostl., anthriscus, Kletten-
kerbel. T. klubičnatá, podhorní. T. zahradní, a. cerefolium, Schd. II. 301., Mr., Rstp. 756., lesní, a. silvestris, vlasoplodá, a. trichosperma, obecná, a. vulgaris. Rstp. 756., Čl. Kv. 346., Slb. 579., FB. 94., S. N., Kk. 198. — T. = kerblík, rostl. V. — T. syrská, daucus gin- gidium. — Jg., Kom. J. 126. T. z lat. cae- refolium. Mz. 355. Třebulový, Kerbel-. T. polívka.
Třebušice, dle Budějovice, něm. Třebu-
sitz, ves u Brandejska; něm. Triebschtitz, ves u Mostu; T. vysoké, Hohen-Trebetisch, ves u Podbořan. PL. Tk. I. 87., III. 71., 72. Třebušín, a, m., němec. Triebsch, ves
u Litoměřic. PL., Arch. I. 505. Třebušná, é, f., samota u Příbrami. PL.
Třebušov, a, m. = Třebušín. Pal. Dj. I.
2. 495. Třebutičky, dle Dolany, Třebutschka,
ves u Liběsic. PL. Třeby, pl., f. = háby, nečisté řeči, ši-
břinky. Sš. (Hk. ) Třebý, na Slov. = potřebný, způsobilý,
geschickt. Koll. Třecí, Reib-. T. číše (šálek), kámen, D.,
rouška, Ros., šídlo, zapalovadlo. Techn. T. šelesť, das Reibungsgeräusch rauher Flächen, palice, das Pistill, Nz. lk., nástroj, Reibungs- instrument, Hd., kolo, das Reibrad, Prm., sirka, das Streichzündhölzchen. Šp. T. miska. T. kladivo, kotel, pánev, písek, rouška. Šm. — T. rybník, kde se ryby trou, der Streich- teich. D. T. kapr, der Stieichkarpfen. D. Třeč, e, m., der Reiber. Šm.
Trečaf, tretšaf, u, m., das Trettschalf
(Bottich). 1642. Cl. 343. Na Hané dřevěná nádoba obyč. na dešťovku. Bkř. Dle Mřk. — sud s jedním dnem. Mor. Na mor. Zlínsku — káď, v níž se dobytku sečka paří. Brt. U Uh. Hrad. = veliký škopek s dvěma uchy na prádlo, das Waschschaff. Tč. Místy na Mo- ravě = džber zvl. k vyměšťování hroznů s dvěma držadly. Šd., Kom. J. 449,. Hledí jako hrom do trečava. V již. Mor. Šd. Třeček, čka, m. = střeček.
Třečkovati = střečkovati. Krávy trečkují.
Sych. — T. = nesmyslným býti, rasend sein, rappeln. Byl. Tředa, y, f., zastr. = třída, změna, der
Wechsel. Troj. — T. = třída, ulice, die Gasse, Strasse. Vstanu i vztočím se po městu, po tředách i po uliciech. BO. Trédílný, dreitheilig. T. služby boží. Sš.
Sk 33. |
||
|
|||
Předchozí (156)  Strana:157  Další (158) |