Předchozí (99)  Strana:100  Další (101) |
|
|||||
100
|
|||||
|
|||||
Chbed, gt chebdu, m., vz Chebd Mš
Chbedie, n, νz Chebdí
Chcipák, a, u = nezdravé house, n sle-
pice atd. Dšk Km. 28. Vz násl Chcíple, etc, n vz Klípátko.
Chciplík, a, m = zvíře na schcípnutí
(špatné) Mš Chčasný = šťastný Us Mš.
Chebzinkuvý. Ch kaše či kozinkuvá =
kaše z bezinek Lišen. Mtc. 1902 113 Sr Ch v I. Přisp Chebzisko, a, n, zdrobn chebz (šeřík).
Světz 1882. 567 Chechet — chechot Vz Gb Slov
Chechtavě se někomu vysmívati Hav
Chamr. 195 Cheiloplastika, y, f, z řec = umělé
napravování defektu pyskového Vz Ott. XIX 816 Chejcať se čeho = chytati Dšk. Km 53
Sr Chejceť Chek ve vědě a v zákonodárství. Na-
psal Dr. Ant Pavlíček V Praze 1902. Ch = druh písemné poukázky doplněné a modifikované chekoprávními i směnečními stanoveními, kteroužto vydavatel na základě fondu u trassáta čili chekovníka vloženého buď osobám třetím platí, neb i pro sebe sama opatření činí Chek. 43 Dle angli- ckého zákona je ch. = směnka vydaná na bankéře a splatná na požádání. Chek. 37 Ch úvěrní. 64. Historický vývoj cheku Ib 18. nn Pojem a druhy cheku 37 Rozdíl jeho od poukázky, od směnky, od ban- kovky 45 Převádění cheku 77 Chek kři- žovaný 159 Chekoprávní ustanovení. Chek 43
Chekovní klausule, smlouva Chek 59.,
115 Chekovník, a, m. Ch. či trassát Chek
43. 61. Chekový formulář. Vz Chek. 167.
Chelčický Petr Vz Hrubý 48 nn.
Chelerythrin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk
X. 595. Chelidonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X 595 Chemický. Zákony ch-kého slučování.
Vz Vot. 1 Chemie. Anorganická ch. r 1902. Vz
Vstnk XII. 343. nn Chemigrafický snímek. Osv 1896 361
Chenillový, vz Chenille, Ott XII 147
Cherubinový. Ch. opatrnosť Krist. Šf.
68 Cherum. Vyvolali ho na cherum (vyprá-
věli o něm všeobecně). Kojet Čes 1. XII. 152. Chikanovállí, n, z fr = týrání, sužování.
Nár. list 1904. 196 5 Chimera hlavatá, ch. monstrosa, ryba.
Ott. Chinit, u, m,, v lučbě. Vz Vstnk. XI 4.
Chinolin, u, m., v lučbě Vz Vstnk. XI
124. Chinon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk XI.
132. Chinoželezitý. Ch. malaga. Nár. list 1903.
č. 137. 5 |
Chinson, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI
127. Chitosamin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk
XI. 505., 517. Chladečnica, e, f = zahradní besídka.
Hauer 11. Vz Chladečník. Chládek Jiljí. Vz Lit. I 918
Chladicí stoky v pivovarech Vz Ott
XIX. 820b. Chladík, u, m = sklep. V zloděj, mluvě.
Chladnokrvník, a, m, had a ρ. Sb. si.
1901. 155 Chladný. Chladná, é, f —předsíň. V zloděj
mluvě. — jak. Zůstali chladni až do srdce (dle Mš asi nečeská frase) Chladoležka, y, m Ch-kové nechodí na
vinnice dělat. Chč S. I. 62. Sr. Chladoležák v L 524. Chladoležný. Chč. S I. 63a. Vz Chlado-
ležka (zde) Chladuněk ňku, m., nějaký kámen. Lact.
Vz Gb. Slov Chlácholitelný čím: darem Msn II 162.
Chlamst, a, m. = pes. Dravý ch. Msn.
Od. 206 Chlap = statný muž. Je to ch jak ščep
Nár. list. 1903. č 270 9. — Ch. = kdo se praví býti dobrého otce syn a není, a ježto opo- vrhá stud, nepřebývá v řádu urození svého Za Karla IV Zvon Π. 609. Wtr Chlápať. Tedevá chlápał sněh s deščem
(pleskal) Val. Čes 1. XI. 323 Ch. si po holenkách dlaněmi (při tanci) Vck Vset 358. Chlapcojc. To jsou ch šaty = chlapcovy.
Dšk Km. 44 Chlapčesko, a, n., vz Chlapčisko Nár
list. 1903. č. 270 9. Chlapejc, e, m. = chlapec. Dšk Km 41
Chlapen, pna, pno, vz Chlapný
Chlapilý = chlapi Ch narození Dal. 7 6.
Chlapkati nač: na dlaně (tleskati). Vck
Vset. 357. Sr. Chlapati. Chlapot, u, m. = pití. Žel Brod. Čes 1
XIII 28 Chlapovský = chlapský. Wtr. exc.
Chlapský. Ch. vernosť nerastie na vřbe.
Rizn. 168 Chlapustina, nadávka ženskym Slez.
Vyhl. II 335. Sr Klapustina. Chlapýš, e, m. = chlap (potupně). Gb.
Slov. Chlastna, y, f. = klepna. Dšk. Km. 14
Chléb. Veliký kus chleba také: klinvan
Když se peče ch, hodí se do pece tři hráchy nebo podvazek, aby chléb neoprýskal, ale byl tak oblý, hladky, jako zmíněné věci Mtc I 1897. 54 Na Moravě, aby potkaná s člověkem do světnice vstupujícím byla šťastná, podávají mu ch a nůž zvouce ho. Ukrojte do kola, aby se nám urodil Mtc I XXXI. 8. Na chlebě koho chovati = živiti. 1488. Arch. XIX. 239. Chlieb najlepší ka- |
||||
|
|
|
|||
marát v ceste; Lepší kúsok chleba z vlastnej
práce, než pečienka z milosti Rizn 63, 166. Nechuď (nechoď), kaj netřeba, kaj nevyrobíš chleba Slez Vyhl II. 66 Chlebíčkářský. Ch. netečnost Lit. list.
XV. 185. |
|||||
|
|||||
Předchozí (99)  Strana:100  Další (101) |