1002

Farben, wechselt). Jg. — se kde. Vše se
na světě, ve světě mění. D. Ve svých způ-
sobích, mravích, povahách se m. V. Svět se
mění a my v něm. Č. — se čím. Všemi
barvami se m., in allen Farben schillern.
Dch. Člověk časem se mění. Č. To vrstvou
se mění. Kom. — co kdy. Při jeho vstou-
pení barvu změnil. Ml. — se s čím = mě-
niti něco, etwas ändern. On se s ním každou
chvíli mění. S přáteli se m. hanba jest. —
se komu od čeho. Měnily se mu oči od
slunce. Na Slov., Plk. — se podlé čeho.
Kroje mění se podlé počasí. Ml. — co po
čem: zlaté po groších. Gulden gegen Gro-
schen umwechseln. Z F. I. XXXI. — co za
co: koně za voly. Nt. — Přes den, ob den
své smýšlení mění. Měnil před námi tento
nákres. Měnil tuto práci s námi, aby byla
lepší.

Měnivý, měnlivý, wechselnd, veränder-
lich. Rk.

Měnní, měnný, Wechsel-, Cours-. K měně
náležitý. M. list (Courszettel), světnice (měna).
V., Jg. — M., ändernd, veränderlich.

Měnník, a, m. = měnec

Meno = jméno. Kat. 1821. — Menovati =
jmenovati. Kat. 1932.

Menopaus-is, y, f., řec., ustání čmýry
nechorobné.

Menorrhagia, e, f., řec., přílišná čmýra.
S. N.

Menorrhoea, y, f., řec., měsíčný tok.
S. N.

Menostasia, e, f., řec., zástava čmýry
chorobné.

Menschengedenken. Seit M., od paměti
lidské (světa). Seit undenklichen Zeiten, nad
(přes) paměť lidskou. V. Není pamětníka,
aby... Br. Ani za paměti lidské. V.

Menstru-a, í, pl., n., dle, Gymnasium',
menstruace, e, f., z lat., měsíčné, čmýra. Rk.

Mensura, y, f., lat., míra. M. v hudbě,
v sochařství, v šermířství atd. Vz S. N. Das
Mass, Zeitmass.

Mensuralní zpěv n. hudba (nyní = figu-
ralní), kde všecky noty přednášejí se dle
přísně určité časomíry, opak: choralní zpěv.
S. N.

Menšenec, nce, m. Der Minuend. J. Smo-
lík., Sedl.

Menšení, n., das Mindern, die Minderung. D.

Menší, komp. adj. malý; superl. nejmenší;
kleiner. Menším býti (ubývati). Čím dále
menším býti. V. M. úředník, pacholek, D.,
soud v zemi české, Vš., kosatec planý menší,
Byl., řádu sv. Františka menších bratří. Aqu.
Při nejmenším. V., Br.

Menšina, y, f., menší čásť ku př. v shro-
máždění hlasujících. Die Minorität. To je
patrná m. Pro návrh hlasovala jen menšina.
Návrh zůstal v m-ně. Us.

Menšitel, e, m., der Verminderer. — M.,
der Subtrahend. J. Smolík., Sedl.

Menšiti, 3. pl. -ší, menši, -še (íc), il, en,
ení; menšívati, verringern, mindern, kleiner
machen. Jg. — co: souzení někomu. Kom.
Něco ve škole na stole nožem dle míry
o hodný kus m. —se. Já se musím menšiti,
ale on bude růsti. V. Hory, doly se menší
(klesají, zanikají). Vys. — se čím. Vzdy-

cháním jich muka se menší. Gníd. — se čeho.
Menšilo se toho zlého. Bart. 136.

Menšítko, a, n., Minuszeichen (—). Sedl.

Ment, vz Mentina.

Mentagra, y, f., z lat., fikovina, lišej na
bradě. S. N.

Mentěk, mentek, u, m., kožich suknem
potažený. Na Slov.

Mentina, y, f., ment, u, m. Mentem,
mentinou vše zkaziti, popleniti (= šmahem,
napořád, auf einmal, gar, rundweg). D.

Mentiti (zastr. ), z lat. mentiri, lháti, kla-
mati. Leg. Proč tak mentíte synové? Pass.
189. Nementíme, ale tak jest, jak pravíme. —
kým. A viec těma svatýma nesměl nikdy
m. Pass. 189. Lügen, trügen, täuschen.

Mentor, a, m., přítel Odysseův a rádce
jeho syna Telemacha. — M., rádce, vůdce
mladých lidí. Rk.

Mentorovati. Nestoudně m. (mentiri). Str.
Vz Mentiti. Příliš poučovati.

Menuet, u, m., vážný tanec zdlouhavého
chodu v ³/₄ taktu; 2. hudební skladba v témž
ruchu. Rk.

Menýř, e, m., postranní, dlouhé dřevo
u žebříku, der Seitenbaum an der Leiter.
Rohn.

Měr, u, m., lépe: míra. Bez měru a směru
(ziel- und zwecklos). Šm.

1. Mera, y, f. M. olšová, psylla alni, mšice.
Frč. 136.

2. Mera, y, f. = 100 kusův. Na Slov. Kd.
Mera roku = 40 let. Na Slov.

Měra, vz Míra.

Merambulány, druh sliv. Us. Chrud. Kd.

Meran, a, m., mě. v Tyrolsku. Vz S. N.

Měrati = měřiti. Na Slov.

Meravý, erstarrt. Na Slov.

Měravý, měřící, zielend, messend. Měra-
vým okem na koho zříti. Koll.

Merci (fr., mersí), díky. Dank! ich danke !

Mercuriali-a, í, n., pl., z lat., dle Gymna-
sium v pl., léčiva rtuť obsahující. Queck-
silbermittel, m. S. N.

Mercurius, vz Merkur.

Měrčí, výměrčí, m., der Messer. Reš.

Měrečné, ého, n. = měřičné. Mahlmetze, f.
Na Slov.

Merenda, y, f., z lat., svačina; veselá zá-
bava, švanda. To byla m. ! Je po m-dě. Rk.,
Šm., Jir. Jux, Spektakel. M. studentská.

Měření, í, n., das Messen, die Messung.
V. M. jest vyhledávání, kolikrát jistá veli-
čina (míra) obsažena jest v jiné stejnorodé
veličině (již měříme). Blř. M. času, vz KP.
I. 74. M. zemské; tyč k m. D. M. děje se
skrze tříhraník. Kom. M. hvězdářské, země-
pisné, polní; m. výšky, báňské, mechanické,
geometrické, fysikalní. Vz Měřictví, S. N.

Měřenka, y, f., die Visierlinie beim Ge-
schütz. Bur.

Merha, y, f., prouh, Streif, Fleck, Narbe. Jg.

Merhelec, mrhelec, lce, m., planá růže,
šípek, die Hagebutte. D.

Merhovaný = pruhovaný, žíhaný, bunt-
gestreift. M. mramor, kámen, šaty, oděv, ko-
cour. Pref., Gl. 150., Mus. 1839. 227. M-né
rúcho rád nosíše. Dal.

Merhovati, merhy dělati, buntstreifig
machen. Plk.