499

Parnosť, i, f., der Dunst, die Dunstigkeit,
Parnosti sirkovaté zaníceny jsouce vydávají
blýskání. Kom. J. 58.

Parnota, y, f., die Schwüle. Dch.

Parny, dle Dolany, Pohres, ves u Mor.
Třebové. PL.

Parný, lépe než párný, vz -ný; paren,
rna, rno. P., paření působící, Dampf-, P.
lázeň, stroj, dým. Marek, Troj. P. louka, pole,
jež vlhko drží, dampfig. Proto se mu i v suchý
rok urodilo, že má pole parné. Us. Dch. —
P., horký, schwül, hitzig, heiss. P. počasí.
Ros.

Párný, ein Paar ausmachend. P. nože. Jg.

Parob, a, parobek, bka, parobeček, čka,
m., na Slov. jinoch, mládenec. Hdk. Cf. Ht.
Brus 56. — P., otrok. Aj Luděče, ty si parob
na paroby králie. Rkk. 11.

Parobský,jinoský,Junggesellen-. Na Slov.

Parobství, n., jinošství. D. Na Slov.

Parodek, dku, m., hýže, kyselka, unreife
Frucht. Vz Nedozralka. Mor. Sš. Oa. 32., Hý.

Parodie, e, f., z řec., posměšné napodobení,
ein ernsthaftes ins Lächerliche umgeändertes
Gedicht. Nz. P. jest opačení řeči něčí s dů-
vtipem a trefným posměchem užívajíc při
tom pokud možná slov původních. Vz S. N.,
KB. 231. Vz Travestie. — Parodista, y, m.,
dle Despota. — Rk. Vz Mus. 1844. str. 439.

Paroh, u, parůžek, žku, m., roh z rohu
vyrostlý, ratolest rohu, Zinke, f. Parohy, ův,
m., pl. P. = celistvé větevnaté a kostěné
výrůstky na pahejlích kosti čelní mnohých
přežívavcův, které se každoročně svrhují a
zase obnovují. Hrbolovité kruhy na kořenu
p-hů slovou růže, jednotlivé konce čeli větve
výsady. Vz S. N. P. sobí, vz Schd. II. 543.
Geweih, Gehörn, n. P. udaňka: lopata. Hořejší
díl parohů: koruna. P., žertovně: podávky.
P. haluzité, rozvětvené (Jhl.), řídké, krásné
a dokonalé, nepravidelné. Šp. Jelen parohy
svrhl, shodil; zbraní a ozdobou jelenů jsou
parohy. Šp. Jelen parohy rosí, sráží. Kolik
má jelen výsad (větví na parozích) ? Šp. P-hy
otloukati, očistiti, otírati (stloukati s p-hů
mech n. lýčí); p-hy míti (na p-hy vysazeno
míti); na p-hy, na vidle napíchnouti. Šp. Jelen
krásná parohy nosí. Rkk. 25. — P., vše, co
podobno p-hům, Ende, n., Zacken, m. Klobouk
s třemi parohy (rohy, konci). P. u svícnu. D.

Paroháč, e, m., parohatý jelen. Šp.

Parohatý, vz Ssavci, Paroh, Dvouko-
pytník. Geweih tragend. Frč. 380.

Parohovati se = parohy se bíti. Šp.

Parohový, Geweih-. Jg.

Paroch, a, m., z řec., farář, Pfarrer, m. —
Parochie, e, f., kolatura, osada křesťanská
větší n. menší. P. biskupská i farní (dioecese
i fara). S. N. Pfarrei, f. — Parochialní,
farní. Rk. P. škola. Kál. Pfarr-.

Paroj, e, m., der Jungfernschwarm (o vče-
lách). Gl. 224.

Parojezd, u, m. = parovůz. Č.

Parojkový vosk, panenský, od nového
roje. Jád., Dch. Vz Paroj.

Parokruh, u, m., die Atmosphäre. Rk.

Parola, y, f., z parabola, propověď, pří-
pověď; heslo (jm. nějaké osoby). Vz Pokřik,
Heslo. D.e Parole, das Losungswort.

Paroloď, i, f. Vz Parní, Loď.

Parom = hrom. Slov. Kál. P. do tebe!
P. ti do duše! C. M. 494.

Paroma, y, f., podivení. Na Zlínsku. Brt.

Раrоměr, u, m. Manometer. S. N.

Paromlýn, u, m. Dampfmühle, f. Rk.

Paromlýnský chléb, Dampfmühlbrot. Dch.

Paronomasie, e, f., z řec, hra ve slovech.
Rk. Vz Zk. Ml. II. str. 173.; Mk. Ml. 295.
P., annominatio. spojitosť dvou nebo více
slov od téhož kmene odvozených v jedné
větě. Růže růžová, ráno ranné, pravda prav-
divá. Zpěv. Plovmo plovou. Vz více v KB. 233.
P., stejnozvučí. Sš. I. 336.

Paropa, y, f., die Perücke. U Ostrav. Mtl.

Paropamis-us, a, m., pohoří v Afghani-
stáne a vých. Persii. Vz S. N.

Paroplavba, y, f., Dampffahrt, f. Rk.

Parorychlý, dampfschnell. Rk.

Par-os, a, m., ostrov v aegaejském moři.
Parický, lépe: parský (mramor).Vz S. N.

Parosť, i, f., porostlina. Jir. Čít. pro 1. tř.

Parostlina, y, f.=porostlina, Gestrüppe,
n. O.

Parostroj, e, m., parní stroj. P. s husti-
čem (Condensations-Dampfmaschine), p. vele-
tlačný, malotlačný, s nízkým (vysokým) tla-
kem, o nízkém (o vysokém) tlaku. Nz. Vz
KP. I. 92., 351.

Parostrojný. P. pivovar, Dampfbetriebs-
bräuhaus. Dch.

Parošiti, il, ení, sich beschäftigen, ge-
schäftig sein, passein. Mor. Tpl.

Parošivý, geschäftig. Na Mor. Tpl.

Paroubek, vz Parub.

Parous, u, m., parousek, sku,m., die Tatze.
Vezmi holuba za p-sy. Jg.

Parousatý, behost (o drůbeži). Rk.

Párování, n., die Paarung. Jg.

Parovar, u, m. Dampfsiedmaschine, f. P.
na kávu. Rk.

Parovarný, Dampf sud-. P. příprava.Techn.

Parovati, Luftzug haben, ziehen. Zavři
okno, neb tu paruje. Ve Slez. Tč.

Párovati, do páru klásti, dělati, paaren. —
co: rukavice, kože. Rohn.

Parovec, vce, m., kyselá polévka z paru
chlebového, Sauer-, Gährsuppe. Na Slov. Plk.

Párovka, y, f., dvě kulaté žemle po-
hromadě ve způsobe osmičky, die Doppel-
semmel. Us. Dch.

Parovník, a, m. P. poletuchový, petaurus
taguanoides, ssavec tokoun. Frč. 372.

Parovod, u, m., die Dampfleitung. Bc.

Parovůz, gt. parovozu, m., die Lokomo-
tive, rus. Hr.

Parový, Dampf-. P. stroj, Dampfmaschine.
Světoz.

Párový, do páru, paar. To je kůň p.
(z páru).

Paroxysm-us, u, m., řec, záchvat v cho-
robách nervových atd. S. N.

Paroxyton-on, a, m., slovo s ostrým pří-
zvukem na předposlední slabice: q>í(io). V pol-
štině jsou všecka slova p-na. S. N.

Parožatka, y, f., daphnia, žabronožec.
Krok.

Parožek, рrůžek, žku, m., malý paroh,
kleine Stange. Sp. P-ky u svícnu, Arme, m.

Paroženka, y, f., kerone, prvok. Krok.

Paroží, n., das Geweihe. Rk.