Předchozí (226)  Strana:227  Další (228) |
|
|||
227
|
|||
|
|||
Plýtvati. Křesťané moc svou proti sobe
plejtvají. Dač. I. 165. Plyvovati. Však ja nemusím р., oni se
přijdou podívat Sá. Povíd. 274. Vz Za- plyvati. Plz, u, m. Kupil statek plzym = se vším
všudy, jak stojí a leží. Slez. Lor. 76. Plzák, a, m., arion, měkkýš. P. hnědý,
a. subfuscus, lesní, empiricorum, osmahlý, brunneus, zahradní, hortensis. Vz Ulič. 35. nn. Plzeňky, pl., f. = druh kamen tahových.
Vz Ott. XIII. 871a. Plzeňsko. V Plzeňště. Pal. Děj. III. 1.
397. Plzeňský. P. město. XV. stol. Prok. 41
Plzně-dlě v sněmy chodí = užitek, pro-
spěch zvl. obecný. LS. (Pal. Děj. I. 1. 189). Plzněnín, a, m., v pl. -ín odpadá: Pros
za Plzňany. Hus III. 271. Plznúť čím do čeho = praštiti. Val. Čes.
1. X. 301. — jak. Po jednom vlase hlava plzne (lysá). Mus. slov. II. 9. Plž. Keď nie pstruh, aspon p Zát. P. 155a.
Pneumatický. P. soustava kanalisační,
vz Ott. XIII. 895, pošta. P. obruč kola. KP. VIL 509. Pneumatika, y, f, z řec. P. na kolech
bi-, tricyklů. a j. Us. Pneumograf, u, m. = nástroj к určeni změn
dýcháni. Krč. Assoc. 86. Pniak, u, m., rybník u Vrbice. Věst. op.
1895. 15. Pníti, pnu atd. Vz Gb. H. ml. III. 2. 287.
Pnoucí se růže. Us.
Pnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
173., 187. Pňok, u, m. = pník, malý peň. Slez. Lor.
76. Pňovy, louka u sv. Ondřeje. Mus. slov.
III. 3. Pňový. P. kůra. 1503. Arch. XVII. 50.
Pnulka. Vz Ott. XVI. 507.
po- vyjadřuje gradaci: Jejich tele béło
pomenší jak naše; Trávé má podostatek. Císař. Mtc. 1899. 225. Po. Užívání této předložky na Horno-
ostravsku. Vz Lor. 76. Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 143. PoBalamundžic = zhatiii, pokaziti. Slez.
Lor. 76. PoBáti se něčeho. Chč. (List. fil 1898.
479. ). Dokud se kdo pobává tepla (drobet bojí). Št. Bes. 72. Poběhlosť od Boha. V VIL 273. omylem
Hus I. 93 místo I. 92. Poběhlý. Lid od Krista p-lý. Chč. (List.
fil. 1898. 460). V právích p. = zběhlý. Vlč. Lit. I. 347. Poběhnouti. Poběhlí od zákona božího.
Chč. (List. fil. 1898. 401. ). Pobíděti koho к čemu. Ezop. 299.
Pobídno = pobídně. Dnes je р. а zejtra
habaděj. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 42. Pobirać śe s inft. = míti se k čети. Slez.
Lor. 76. Pobízeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 334.
Pobízivě někoho někam zváti. Srub. 87.
Pobludný člověk. Mus. 1898. 346.
|
PoBočnice, e, f. = poboční paní (neman-
želka). Concubine. Mus. 1859. 87., Němc. III. 292. Pobodati = propíchnouti. Sbor. slov. III.
161. Pobořenina, y, f. Na p-nách povstávaly
stavby. Pal. Děj. I. 2. 32. Poborov, a, m., míst. jm. u Hošťalkové
na Mor. Vck. Póbr, u, m. = plášt. Plz. 119.
Pobratimský národ. Kuč. 37.
Pobratřený národ. Pal. Pam. 490. —
s kým. Artt. Uhl. 21. Pobřežnice, e, f., litorella, rostl. Vz Ott.
XVI. 176. Pobřežník, a, m., brouk. Klim. 739.
Pobuditel k něčemu. Pal. Pam. 432.
Рôc, i, f. = vepřovice? U Zábřehu. Mus.
ol. X. 145. Pocajď = potud. Dšk. Vok 56.
Pocajdle = potud. Dšk. Vok. 56.
Poéapkovać = slabě potepávati, mačkati
ku př. máslo. Lor. 76 Sr. Čapkac, Pocapkati. Pocební m. podsední. Hoř. 75.
Pocem = pojď sem. Také v Čech. Hoř. 75
Pocerky, vz Paterky. Slez. Lor. 76.
Pocestný písař. Sdl. Hr. III. 152. P. dívka
jest pochybné pověsti vždycky. Vaň. Göth. 96. Pociď = potud. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok.
58. Poéiní, n. = podsínka.
Pocit u Kadeřávka: cit, ponětí. Mus.
1897. 553. Pocívka (podsívka), y, f. = řešeto. Neto-
lice. Kub. 155. Pocport, u, m. Ano i s takovým p-tem
se obešla. 1623. Sdl. Hr. VI. 195. Poctivosť. Pořekadla atd. vz Zát. Př. 347a.
Poctivý. Pořekadla atd. vz Zát. Př. 347a.
P. panna, mládenec. Vz ib. 87. Pocudle = potud. Dšk. Vok. 56.
Pocvičiti se na něčem. Slád. Bouře 27.
Poč=proč. Chudý nemá роč k jich stolu
jíti. Chč. Pal. Děj. IV. 1. 475. Počasí. Znamení pěkného i špatného po-
časí. Vz Mus. ol. XH. 63. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 225., XIV. P. v zemích čes. Vz Zbrt Bibl. 56. Počátkový. P. škola = prvně zařízená.
Wtr. Part. 9. Počatnosť, i, f. Dávky na p-stech. Laš.
Mus. fil. 1897. 344. Počeliti co kde: kládu ve voře = do-
lejší kraj přisekati, aby vor při plavbě na Kamení, ve vratech atd. nenarážel. Us. Čes. 1. VIL 20. Počet. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 241., 347a.,
XV. 18. Početní. Odkud berou počátek p. jména
slovanská. Od Fr. L. Čecha. Vz Mus. 1850. 1. 3. nn. Počgati se = potrkati se. Slez. Věst. op.
1896. 14. Počin, a, m., Botzen, Bolzano Pal. Záp.
I 211. Počitadlo. Dětská p-dla. Vz Hoř. 130. nn.,
Čes. 1. X. 193. Počitkový. P. obsah. Krč. Assoc. 24.
|
||
|
|||
Předchozí (226)  Strana:227  Další (228) |