921

Malina. Byl. 15. stol. Cf. List. fil. X. 59.,
Mllr. 90., Mkl. Etym. 181., Rk. Sl. To je
pro mne jako m. (chutné). Us. Tč. Zmeškav
léto pozdě do lesa na maliny. Hkš., Bž. Cf.
Rstp. 494., Sbtk. Rostl 256.-258., Rst.
439., Kram. Slov. - M. černá. Cf. Rstp.
494. — M-ny = ženská ústa. Čch. Br. 50.
— M. = jméno bledočervené krávy. Mor.
Brt., Kl8. — M., sam. u Křelovic; mlýn
u Vyzovic. — M., y, m , pseudonvm Svat.
Čecha. Back. Př. 43.

Malináč, e, m., les u Ostravy, kde je
mnoho malin. Wrch.

Malináčí, n. = maliní. Mor. Šd.

Malinák, u, m. = malinová medovina,
der Himbeerwein. Laš. Tč., Lš., Orl. III. 85.

Malinář, e, m., der Himbeersammler. Us.
Šd.

Malinářka, y, f., die Himbeersammlerin.
Us. Šd.

Malinčák, u, m., der Himbeerstrauch.
Sl. les.

Malinčí, n. = maliní. Sl. les.

Malinec, nce, m., Malinetz, ves u Nepo-
muka. Vz Rk. Sl.

Malinečka, vz Malina.

Maliněnka, y, f. = kraví jm. Šm., Č.

Malinenký = malinký. Ssk.

Maliniar, a, m. — malinář. Slov. Phľd.
V. 66.

Malinisko, a, n. = maliniště. Šd.

Maliniště, ě, n. = místo, kde rostou ma-
liny, riie Himberstelle. Šd.

Malinka, vz Malina.

Malinkatý = velmi malý. Rgl.

Malinko, a, n. Já tak slýchám od ma-
linka. Us.

Malinné, ého, n. = Maliny, ves u Skutče.
Sdl. Hr. I. 82., Rk. Sl.

Malinník. Cf. Slb. 505, Čl. Kv. 369.,
Rstp. 494, Rosc. 164.

Malinov, a, m., Malinowa, ves u Petro-
vic. Cf. Rk. Sl.

Malinováčí, n. = maliní. Mor. Šd.

Malinovka, y, f. = voda se šťávou ma-
linovou. Rgl.

Malinovník, a, m., thyatira, motýl. M.
očkovaný, t. batis, bělopásný, t. derasa.
Kk. Mot. 216.

Malinovský Jan. Blk. Kfrk. 1360.

M linská, é, f., sam. u Nebušic u Prahy.

2. Malínský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
494., Bart. 372. — M. Kolda (vl. Jos. La-
cina), naroz. 1850., prof. ve Slaném. Bačk.
Př. 78., 129.

Malínský výborný křen v Malině ro-
stoucí. BPr.

Maliny, vz Malinné.

Malíř. Vz Maléř, Vlšk. 274., Sdl. Hr. IV.
46., 51., Rk. Sl. M. krajin, der Landschafts-
maler, Nz., na skle, Glas-, Dch., pokojů,
Us. Pdl., písma, karet, znaků, porculánu.
Us. Stat. ku. 1883. 92. Patron malířů sv.
Lukáš. Vz Zbrt. 241. — M., os. jm. Blk.
Kfsk. 1192.

Malířeček, čka, m. = demin. malíř. Prě
můj milý m-čku, zač já tebe prosím. Sš. P.
299.

Malířský. M. perspektiva, Jrl. 403., škola
(toskánská, umbrická, padovanská, benátská,

lombardská či milánská, neapolská. NA. I.
97. M. bratrstvo. Vz Rk. Sl.

Malířství na porculáně, na skle. NA.
Cf. -Kram. Slov., Ukaz. 29., 54., Malba.

Mališ, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Maliti. Malí. V MV. nepravá glossa. Pa.

Malitko. Daj mi m. vody. BO. Když
bieehu m., paucissimi. Ž. wit. 104. 12. M.
světla; Od země odvezl m. Ev. olom. 318.,
283. — Bl. Gr. 274. praví: Maličko, malitko
někteří na Mor.; první lepší.

Malitkokam, u, m., der Monazit. Šm.

Malitký. Komuž z m-kej malosti do-
stane sě věc veliká. Kat. 3217. Roh m. BO.
Sestra naše m-ká jest v počtu věrných. Hus
III. 99. Nebo m. bieše. Ev. víd. 81. —čím:
zrôstem. Ev. víd. 305. Vz Malitko, Sv. ruk.
SR. 357.

Malivo, a, n.: barvy, barevnička, lopa-
tička, štětec atd. Mirohorský.

Malivy. V M-vách, Na M-vách = pole
u Chlaponic. BPr.

Málka, y, f. = slepice. Sedla m. do ko-
lečka, poštípala dobytečka, húš! Říkadlo.
U N. Kdyně. Rgl.

Malkavý = trochu malý. Val. Brt., Vck.

Málko = zdrobnělé málo. Postojte m.
Slov. Klčk. VI. 130.

Malkov, a, m., Malkow, ves u BeRouna
a u Blatné; Molgau, ves v Tachovsku. Blk.
Kfsk. 1360., Kk, Sl., Sdl. Hr. VI. 231.

Malkovice, dle Budějovice, Malkowitz,
ves u Sedlce, u Bezdružic, u Hajdy, u Ví-
škova a u Muncifaje (Malikovice); M. Bo-
haté, Deutsch-Malkowitz, ves u Víškova. —
Arch. II. 466., Blk. Ktsk. 364., Rk. Sl.

Malkovka, y, f., Goldene Sonne, hosp.
u Vlašimě (také: Cikánka).

Malký = malý. Val. Brt. D., L. N. I.
225. Každá m. chvíľa. Phľd. II. 334.

Malleolarní = ke kotníku se vztahující.
S. N. V. 63.

Malin, u, m. = místní německý název
některého jurského kamení, der Malmsteia.
Krč. G. 655., 672., 688., 700., 701. Dle Chat.
26. bílá jura.

Malměřice, Maliměřice, dle Budějovice,
Alberifz, ves u Lubence. Blk. Kfsk. 14.,
208., Rk. Sl.

Malnice, Mallnitz, ves u Postoloprt. Cf.
Rk Sl.

Malo, a, n. = volské jm. (malastý, ma-
lovaný, červený). Mor. Brt.

Málo subst. S málem lida. BO. Dobrého
po málu. Dch. Ukrojte si, třeba bylo z mála.
Us. Přk. A což tu m. neb mnoho, žádnému
jinému neporučím než tobě. NB. Tč. 208.
(191.). Pobral jí, což tu bylo, málo i mnoho,
dobytek veliký i malý. Půh. II. 26. Měl na
mále (života). Tkč. Už je pivo na mále,
jde z mála. Us. Tč. Toho je nyní po málu.
Us. Pii mále malé starosti. Č. M. 171. Z čoho
čo ma byť, to je hneď vod mala. Orl. IX.
248. Z mála málo chudobnému uděluj s vděč-
nosti. Glč. II. 184. Málo k malému přidané
na mnoho vyrůstá. Tč. Kdo chová málo,
mívá mnoho. Sb. uč. Čo ti tam dali? Naj-
prv málo, potom cist. Slov. Rr. MBš. —
Adverb. Byli pro ni málo desetkrát. Us.
Vk. M. pomeškav umřel. Pass. Vezmi pe-