Předchozí (274)  Strana:275  Další (276) |
|
|||
275
|
|||
|
|||
Halogen, u, m. Šfk. Poč. 105. Otrava
halogeny. Vz Pelz 451. a násl. Halochemie, e, f. = čásť chemie jedna-
jící o vlastnostech, vyrábění a upotřebo- vání solí. Vz S. N. Haloid, u, m. = halový prvek. Mj. 40.,
Šfk. 65., KP. IV. 439. H-dy kyanu. Šfk. Poč. 402. Haloidový. H. soli, Haloidsalze. Mj. 26.
Halometr, u, m. == náčiní ku zkoušení
solních pramenů v solivárnách, der Halo- meter. S. N. Halou jíti = pospíšiti si. Jdi halou, ať
se brzy vrátíš. Pk. Haloun. a, m., Hallaun, ves u Berouna.
Hálovec. Bř. N. 103., 126.
Halovina, y, f. Nerost mezi h-ny nále-
žející. S. N. V. 29. Halovodan, u, m. = halhydrat. Nz.
Halovodík, u, m., v lučbé. Vz Šfk. 122.
Halovodní = halhydrátový. Nz.
Halový prvek. Šfk. Ruk. 202., MS. 316.,
Rm., Mj. 40., Schd. I. 318., 8. N. H. sůl, kyselina. Sl. les., Schd. I. 318. Halšík, u, m. = držák, řetěz ku zdržo-
vání vozu při jízdě s kopce. U Litomš. Sn. Halšovice, ves v Boleslavsku. Blk. Kfsk.
534., 805. Halšpan, u, m., die Schalen. Vz Hašpan.
Rk. Haltati = hltati. U Frenšt. Brt. D. 212.
Haltéř. Půh. IL 421. Ryby v halteři
měli. Pc. 20., Půh. II. 421. — H. = míst- nost na uschovávání mléka. U Poč. Kš. Haltéřník, a, m. = kdo má haltéř. Sdl.
I. 42. Haltínov, a, m., Scherzdorf, ves u Pod-
mokel. Haltiřík, a, m., hájovna u Kutné Hory.
Haltýře, sam. u Hodonína.
Halucha, y, f. = hrachor hlíznatý, la-
thyrus tuberosus, rostl. Rstp. 399. — H., oenanthe, die Rebendolde. H. rouratá, oe. fistulosa; smldníkolistá, oe. peucedanifolia; bedrníkovitá, oe. pimpinelloides; žlutošťávná, oe. crocata; h. vodní kmín, oe. phellandri- num. Rstp. 724. — Cf. Odb. path. III. 647., FB. 92., Čl. Kv. 339., 392., Slb. 595., Mllr. 59., 72. Haluša, vz Čír.
Haluše, e, f., os. jm. Pal Rdh. I. 121.
Halušiti, Getöse machen. Šm.
Haluška. Na Slov. oblíbené národní
jídlo. Těsto ve způsobe nudlí se zavaří, uvařené ocedí, sádlem omastí a brynzou posype. Němc. VII.105. V Tábor = buch- tičky z těsta moučného a bramborového na sucho pečené. Nvk. U mamy si jedla žitné haluáečky. Sš. P. 470. — H. = ho- lička, holinka, holátko, holice, das Obst- knöfcheu, Obstknötchen (nach der Blüthe). Sl. les. Haluz. Koupil to po h-zi (lacině). Laš.
H. hyperboly. Jd. Geom. IV. 115. Haluzatěnka. Vz Frč. 230.
Haluzčí, n. = drobné haluzi. Val. Šd.,
Brt. Mtc. 1878. 33. Haluzice, dle Budějovice, Halusitz, ves
v Kloboucku na Mor. |
Halúzka, y, f. = malá haluz; Kdo by
řekl, lhal by, že já nemám barvy; má bar- vička visí na halúzce v lesí. Sš. P. 311. Haluzník = hřivnáč, lesní holub. Mor.
Brt. L. N. II. 139. Haluzný = haluzovatý. Nrd. Bld. 21.,
Dch. Haluzorodný, astreich. Šm.
Haluzorohý, ästig gehörnt. Šm.
Haluzový, Ast-. Šm., Bern.
Haluž, e, f. = haluz. Slov. Hoc ty mně
vyrostla jako v letě h., veru ja ce nedam teho roku za muž. Sl. ps. 315. Halva = fladr na dřevě. U Pardub. Šb.
D. 45. H. = sukovitá haluz, boule. Laš. Brt. D. 212. Halvka, y, f. = malá halva. Slov. let.
L 208. Halzgraf. Má vzieti k tomu písaře z un-
geltu a h-fa. Výb. II. 334. 33. Halže. Št. Kn. š. 252. H., collatium.
15. stol. — Sš. Ps. 179., Žid. Ham = otevřenými ústy lapnouti; snísti.
Od hamati. Udělal h. a už to bylo v něm. Šd. Co vlček ham, to je už tam. Sb. sl. ps. I. 129. — Čes. mor. ps. 30. Ham, u, m., das Visir, der Visirstab. Šp.
— H., die Wehre. H. na rybníku. List hrad. 1576. Hamačka, y. Hamačková, é, f., samota
u Vinohrad. Hamačkový Kout, několik domků u Tur-
nova. Hamadrya-s, dy, f., cynocephalus h. Brm.
I. 141. Tetka prý učila ctíti h-dy (samo- vily). Sbtk. Rostl. 21. Hamák. To von dělá lidem jen takový
h-ky (tintili vantili). V Kunv. Msk. — H., os. jm. Tk. V. 203. Hamaljar, a, m. H. Mart., superint. 1805.
Jg. H. 1. 2. vd. 559., Šb. D. ř. 2. vd. 244. Haman, u, m. = květovaná látka lněná.
Dědeček, Kšá. Hamár = hádka, hluk, hřmot. Co je to
tu za h.? Ve vých. Čech. Všk. Dělať h-ry (hluk). Zlinsky. Brt. Hamář, e, m. = kramář, překupník, ob-
chodník s dobytkem. Val. Vck. Vz Hamařiti. Brt. D. 213. Hamarasiť se = hamářiti, hádati se.
Slez. Šd. Hamářit = hluk dělati, vz Hamár. Zlin-
sky. Brt. Mtc. 1878. 33., D. 213. — H. = kramařiti, překupovati, handeln, schachern. Val. Vck. Hamatný = neúhledný, hrubý, drsný,
silny, grob, rauh, ungeschliffen, plump. Vz Homatný. Mor. Vck. H. sukno, plátno. Brt. v Mtc. 1878. 33., D. 213. H oblek = příliš volný. Mor. Brt. D. 212. Člověk h. v těle nemůže vejíti do království božího. Sš. I. 285. a. Hamatý, hamavý = kdo rád hame, po-
berta zvl. jídla, hamek. Vz Hamek. Na Zbir. Lg. Hamavý = hamatý. Na Zbir. Lg.
Hamba = hanba. Us.
Hambalek, pl. h-lky, ve vých. Čech.
h-lka, n. Jir. H. = svrchní svázka. Nz., Sl. les. Rádi až na h-lky = vysoko. Ehr. Pro- |
||
|
|||
Předchozí (274)  Strana:275  Další (276) |