604

k játrám, v játrách, Br., játrám, D., jatrami,
Ros., jatrům. Čern. J., jętra, lat. jecur, skr.
antara, řec. ľvte^ov, j je přídech. Schl. Vz
Fk. 9. Jatérka, jatérky, gt. -érek, jatřička
(jatřičky, V. ), iček. Die Leber. J., největší
žláza celého těla, skládá se z nesčíslných kru-
piček (malinkých žlázek) a žilek. Žlázky vy-
lučují z krve žluč a pouštějí do žlučevodův,
které do žlučového míšku (něm. Gallenblase)
se sbíhají. Z míšku vede trubice do dvanác-
terníku (vz Žláza). Pž. J., hovězí, husí, telecí.
Us. A vykydla se na zem játra má. Br. Na
játra neduživý. Jg. J. neduživá, nezdravá.
V. Stonati na játra. D. Klobása ze sekaných
jater (jaternice, jitrnice). V. V něm (v ožralci)
játra a plíce hoří co vápenice. Vz Opilství,
Opilec. Lb., Jg., Č. Vz Slezina. — J. v lučbě:
antimonová, sirková, Schwefelleber, Nz., ar-
senová, těkavá, vápenná, Kalkschwefelleber.
Šfk. 149., 150., Kh. — Vz S. N. IV. 197.

Jatrev, trvi, f., manželka švakrova. Gl.

Jatřiti, vz Jítřiti.

Jatrní, jatrný, jaterní, jaterný, Leber-. J.
žíla, nemoc, žluč, tok, knedlík, zelina (ja-
terník). Jg.

Jatrnice, jaternice = jitrnice, Leberwurst.
V. — J., jatrní žíla.

Jatrík, jaterník, u, m., byla jatrám pro-
spěšná, jatrní zelina. J. trojlaločný, skalní.
Jg. Das Leberkraut. — J., mech islandský,
isländisches Moos.

Jatrníkový, Leberkraut-. J. květ, voda.
Čern. —

Jatrocel = jitrocel.

Jatrotok, u, m., neduh, Leberfluss. Rostl.

Jatrovka, y, f. Lebermoos. Rk. — J.
Leberknödel. Rk.

Jatrový. J. barva, leberfarbig, leberbraun.
D. —

Jatruše, e, f. = jatrev.

Játry = játra.

Jatý, gefangen, genomen, ergriffen. Vy-
prosť jatého. V. Jaté vězně vedl. Br. Teď se
vaší milosti jatý dávám. V. — v co. Kůň
v uzdu jatý. Dal. — kde: v bitvě, ve vojně.
Jg. — čím: láskou, hrůzou, D., Har., lítostí.
St. skl. II. 18.

Jauer, vz Javor.

Jauerburg, Javorník. v Kraj.

Jauernig, Javorník ve Slezsku.

Java, y, f., ostrov. Vz více v S. N. IV.
str. 199. a násl.

Javor, u, m., javorek, javůrek, rku, javořík,
javůreček, javoreček, javorček, rečku, javo-
říček, čku, m., der Ahorn. J. bílý, veliko-
listý (klenka, klenice, klen), malý (německý,
babyka, babka), habrolistý, žíhaný, český,
stupený, mléčnatý, vlnatoplodný, červený,
cukrový, kučeravý, Jg., horní. Vz S. N. IV.
201. — J., něm. Arber, hora na Šumavě.
Rk. — J., a či u, m., také: Javory, pl. dle
Dolany, něm. Jauer, mě. ve prus. Slezsku.

Javora, y, f., na Slov. jméno koz a krav.
Javoří, n. = javořina.

Javořice, e, f., jm. místní.

Javořina, y, f., les javorový. Ahornwald.
Javorka, y, f., míza javorová, Ahornsaft.

Javornice, e, f., ves v Královéhradecku.

Javorník, a, m., babka, chroust, przník,
der Maikäfer. — J., les javorový, javořina.

— J., hora v Boleslavsku a na Mor. — J.,
něm. Jauernigg, mě. v rak. Slezsku. Rk. —
J., ves u Libuně.

Javorov, a, m., mě. v Polsku, Reussen. Jg.

Javorovec, vce, m. Ahornzucker. Plk.

Javoroví, n. Ahornwald.

Javorovitý, ahornartig.

Javorový. Ahorn-. J. list, dřevo, prkno,
stůl, voda (javorka). Jg.

Javorský, z Javora. Vz Javor.

Javůrek, rku, m., vz Javor. — J., rka,
m., příjmí české.

Jáz, zastar., do 14. stol. = já. Kat. 2725.,
2745., 3287.

Jazír, a, m.. solea, ryba. Krok.

Jazvec = jezvec.

Jazyčatec, tce, m., rostl., salpiglossis.

Jazýček, čku, m., das Züngelchen, Zünglein.
Má dlouhý j. = nedrží jazyku za zuby. L. Ta
má ostrý jazýček (o klepnách). Da. Vz Jazyk.

— J. = čípek v hrdle. Das Zäpflein. Kom.;
čípek průdušný. V. Das Athemzünglein. —
J. u váhy n. ve váze (tenká, z prostředku
hřídele kolmo vycházející prutinka, která
skrze klejch chodí, se klátí (vyráží) a kdy
rovná váha, v něm pokojně stojí. Jg. ). Die
Zunge, das Wagezünglein. Jako j. od vážek
všecken svět jest. Br. — J. v přezce, ozubec,
je v petlici zasazený a točí se na jehelce.
Dorn, Zünglein. Jg. — J. na kompase, na
slunečních hodinách (ukazadlo, stínicí že-
lízko). Der Zeiger. — J. u zbraně při ko-
houtku (zatáhne-li se jím a je-li natažen,
zbraň spouští). D., Jg. Der Abdruck, Abzug.

— J. (Zunge), úzká čásť západky u pasti
dřevěné. Šp. — J., čásť u želez berlínských
na lišky, kterou háček zachytí. Šp. — J.,
clitoris, die weibliche Ruthe. — J., bylina.
J. psí, die Hundszunge; hadí, das Natter-
zünglein; žabí (listnatec), beraní, der spitzige
Wegerich; volský, der grosse Wegetritt. Jg.
J., jitrocel, der schmale Wegerich. V Opav.
Pk. —

Jazyčeň, čně, f., goupia. Rostl.

1. Jazyčenka, y, f., securidaca. Rostl.

2. Jazyčenka, y, f., geoglossum, houba.
Rostl.

Jazyčiti, 3. pl. čí, il, en, ení = blésti,
klevetati, plaudern. Na Slov.

Jazýčkovati, jazykem sem tam hýbati,
züngeln.

Jazýčkovatý, -ovitý, zungenförmig. D.

Jazýčkový, Zünglein-. J. símě, voda. Vz
Jazýček (bylina).

Jazyčnatý = jazýčkovatý. J. květ. Rostl.

Jazyčnice, e, f., blekotná žena, die Plau-
derin. Na Slov.

Jazyčník, u, m., žváč. Plauderer. — J.,
u, m., glossopetalum. Rostl.

Jazyčnosť, i, f., blekavosť, žvavosť, Ge-
schwätzigkeit.

Jazyčný, jazykový, Zungen-. J. žahadlo.
Sal. J. souhlásky: vz Hláska. — J., na Slov.
šveholný, žvavý, Zungen-, Sprach-. J. nezadrží
tajemství. L. — J. = pomlouvačný, lästernd,
verläumderisch. L., Br.

Jazyk, u či a, m., jazýček, čku, m. J.,
strsl. a pols. język, stojí m. liazyk, lęzyk,
lat. lingua, od laižiti, lingere, lízati; l vypadlo
aneb se v j proměnilo a ę zastupuje původní