Předchozí (603)  Strana:604  Další (605) |
|
|||
604
|
|||
|
|||
k játrám, v játrách, Br., játrám, D., jatrami,
Ros., jatrům. Čern. J., jętra, lat. jecur, skr. antara, řec. ľvte^ov, j je přídech. Schl. Vz Fk. 9. Jatérka, jatérky, gt. -érek, jatřička (jatřičky, V. ), iček. Die Leber. J., největší žláza celého těla, skládá se z nesčíslných kru- piček (malinkých žlázek) a žilek. Žlázky vy- lučují z krve žluč a pouštějí do žlučevodův, které do žlučového míšku (něm. Gallenblase) se sbíhají. Z míšku vede trubice do dvanác- terníku (vz Žláza). Pž. J., hovězí, husí, telecí. Us. A vykydla se na zem játra má. Br. Na játra neduživý. Jg. J. neduživá, nezdravá. V. Stonati na játra. D. Klobása ze sekaných jater (jaternice, jitrnice). V. V něm (v ožralci) játra a plíce hoří co vápenice. Vz Opilství, Opilec. Lb., Jg., Č. Vz Slezina. — J. v lučbě: antimonová, sirková, Schwefelleber, Nz., ar- senová, těkavá, vápenná, Kalkschwefelleber. Šfk. 149., 150., Kh. — Vz S. N. IV. 197. Jatrev, trvi, f., manželka švakrova. Gl.
Jatřiti, vz Jítřiti.
Jatrní, jatrný, jaterní, jaterný, Leber-. J.
žíla, nemoc, žluč, tok, knedlík, zelina (ja- terník). Jg. Jatrnice, jaternice = jitrnice, Leberwurst.
V. — J., jatrní žíla. Jatrík, jaterník, u, m., byla jatrám pro-
spěšná, jatrní zelina. J. trojlaločný, skalní. Jg. Das Leberkraut. — J., mech islandský, isländisches Moos. Jatrníkový, Leberkraut-. J. květ, voda.
Čern. — Jatrocel = jitrocel.
Jatrotok, u, m., neduh, Leberfluss. Rostl.
Jatrovka, y, f. Lebermoos. Rk. — J.
Leberknödel. Rk. Jatrový. J. barva, leberfarbig, leberbraun.
D. — Jatruše, e, f. = jatrev.
Játry = játra.
Jatý, gefangen, genomen, ergriffen. Vy-
prosť jatého. V. Jaté vězně vedl. Br. Teď se vaší milosti jatý dávám. V. — v co. Kůň v uzdu jatý. Dal. — kde: v bitvě, ve vojně. Jg. — čím: láskou, hrůzou, D., Har., lítostí. St. skl. II. 18. Jauer, vz Javor.
Jauerburg, Javorník. v Kraj.
Jauernig, Javorník ve Slezsku.
Java, y, f., ostrov. Vz více v S. N. IV.
str. 199. a násl. Javor, u, m., javorek, javůrek, rku, javořík,
javůreček, javoreček, javorček, rečku, javo- říček, čku, m., der Ahorn. J. bílý, veliko- listý (klenka, klenice, klen), malý (německý, babyka, babka), habrolistý, žíhaný, český, stupený, mléčnatý, vlnatoplodný, červený, cukrový, kučeravý, Jg., horní. Vz S. N. IV. 201. — J., něm. Arber, hora na Šumavě. Rk. — J., a či u, m., také: Javory, pl. dle Dolany, něm. Jauer, mě. ve prus. Slezsku. Javora, y, f., na Slov. jméno koz a krav.
Javoří, n. = javořina. Javořice, e, f., jm. místní.
Javořina, y, f., les javorový. Ahornwald.
Javorka, y, f., míza javorová, Ahornsaft. Javornice, e, f., ves v Královéhradecku.
Javorník, a, m., babka, chroust, przník,
der Maikäfer. — J., les javorový, javořina. |
— J., hora v Boleslavsku a na Mor. — J.,
něm. Jauernigg, mě. v rak. Slezsku. Rk. — J., ves u Libuně. Javorov, a, m., mě. v Polsku, Reussen. Jg.
Javorovec, vce, m. Ahornzucker. Plk.
Javoroví, n. Ahornwald.
Javorovitý, ahornartig.
Javorový. Ahorn-. J. list, dřevo, prkno,
stůl, voda (javorka). Jg. Javorský, z Javora. Vz Javor.
Javůrek, rku, m., vz Javor. — J., rka,
m., příjmí české. Jáz, zastar., do 14. stol. = já. Kat. 2725.,
2745., 3287. Jazír, a, m.. solea, ryba. Krok.
Jazvec = jezvec.
Jazyčatec, tce, m., rostl., salpiglossis.
Jazýček, čku, m., das Züngelchen, Zünglein.
Má dlouhý j. = nedrží jazyku za zuby. L. Ta má ostrý jazýček (o klepnách). Da. Vz Jazyk. — J. = čípek v hrdle. Das Zäpflein. Kom.;
čípek průdušný. V. Das Athemzünglein. — J. u váhy n. ve váze (tenká, z prostředku hřídele kolmo vycházející prutinka, která skrze klejch chodí, se klátí (vyráží) a kdy rovná váha, v něm pokojně stojí. Jg. ). Die Zunge, das Wagezünglein. Jako j. od vážek všecken svět jest. Br. — J. v přezce, ozubec, je v petlici zasazený a točí se na jehelce. Dorn, Zünglein. Jg. — J. na kompase, na slunečních hodinách (ukazadlo, stínicí že- lízko). Der Zeiger. — J. u zbraně při ko- houtku (zatáhne-li se jím a je-li natažen, zbraň spouští). D., Jg. Der Abdruck, Abzug. — J. (Zunge), úzká čásť západky u pasti
dřevěné. Šp. — J., čásť u želez berlínských na lišky, kterou háček zachytí. Šp. — J., clitoris, die weibliche Ruthe. — J., bylina. J. psí, die Hundszunge; hadí, das Natter- zünglein; žabí (listnatec), beraní, der spitzige Wegerich; volský, der grosse Wegetritt. Jg. J., jitrocel, der schmale Wegerich. V Opav. Pk. — Jazyčeň, čně, f., goupia. Rostl.
1. Jazyčenka, y, f., securidaca. Rostl.
2. Jazyčenka, y, f., geoglossum, houba.
Rostl. Jazyčiti, 3. pl. čí, il, en, ení = blésti,
klevetati, plaudern. Na Slov. Jazýčkovati, jazykem sem tam hýbati,
züngeln. Jazýčkovatý, -ovitý, zungenförmig. D.
Jazýčkový, Zünglein-. J. símě, voda. Vz
Jazýček (bylina). Jazyčnatý = jazýčkovatý. J. květ. Rostl.
Jazyčnice, e, f., blekotná žena, die Plau-
derin. Na Slov. Jazyčník, u, m., žváč. Plauderer. — J.,
u, m., glossopetalum. Rostl. Jazyčnosť, i, f., blekavosť, žvavosť, Ge-
schwätzigkeit. Jazyčný, jazykový, Zungen-. J. žahadlo.
Sal. J. souhlásky: vz Hláska. — J., na Slov. šveholný, žvavý, Zungen-, Sprach-. J. nezadrží tajemství. L. — J. = pomlouvačný, lästernd, verläumderisch. L., Br. Jazyk, u či a, m., jazýček, čku, m. J.,
strsl. a pols. język, stojí m. liazyk, lęzyk, lat. lingua, od laižiti, lingere, lízati; l vypadlo aneb se v j proměnilo a ę zastupuje původní |
||
|
|||
|
|||
|
|||
Předchozí (603)  Strana:604  Další (605) |