Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |
|
|||
975
|
|||
|
|||
Úpust. Vodnie mlýny; tu žlabami tečie
voda, sbiera sa do úpustu, potom ženie kolesa lebo spodkom lebo vrchom. Slov. Hdž Čít. 158. Upustiti co kam jak. U-stil jí přes
rameno kvítek na modlící knihu. Šml. Upútavina, y, f. Prášek sádrový tiež
upúta čpavok. Kto by nechal útratu na tieto u-ny sebě (sobě) robiť. ZObz XXI. 262. Upýpavosť, vz Upejpavosť Koll. St. IX.
Upýpavý, vz Upejpavý.
Upyskaný, schmutzig. U. ako sviňa.
Koll. Zp. II. 111. U. hrnec (od sazí černý). Pk. -úr : divúr, cafúr, macúr, mašúr, Vincúr
atd. Vz Brt. D. 141. Cf. Prk. Př. 21. -ura: chodura, Brt. D.; štěkura (štěkule).
Prk. Př. 21. Urá = vojanský pokřik ruský při útoku.
Hdž. Uráčiti. Nežli se mu u-čí (nežli se hne)!
Konečně se ti uráčilo! Us. Knrz. Myslí, že budu dělať, co se mu u-čí. Němc. — s inft. Co se uráčí jim udělati. Pal. Rdh. III. 183. Úřad. Ú. co jest? Vz Cor. jur. IV. 3. 2.
402. Poštovní úřad, vz Poštovní. Ú-dy říš- ské : číšnictví, truchsasství, maršalství a komornictví. Šmb. S. II. 274. Ú-dy zemské a dvorské v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 103. Ú-dy krajské. Ib. 106. Ú-dy české nejvyšší před dobou Josefínskou. Mus. 1867. 92. Ú. nejvyšší čes. Vz Mus. 1867. 92. Ú-dy a obec v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 617. nn. Jenž úřad k tomu mají ; Ú. muže ukazuje; Aby k úřadům světským žádný nechvátal. Výb. II. 386., 1180., 1400. Ne lidem úřadové, ale úřadům lidé dáni býti mají. Ib. 1603. Ú. vésti. Št. Kn. š. 167., 34. Oni z svého úřadu (von Amtswegen) řečníky dávejte. CJB. 383. Ú. není zahálka. Sb. uč. — Ú. = obecní vý- bor. Mor. Kmk. Kuk. II. 21. Úrada. Od úrady k činu nejezdívá se
parostrojem. Šml. Letn. Úřadeček, vz Úřad.
Úřadek, vz Úřad.
Úřadík, u, m. = úřadek; potupně o úřed-
níku. Us. Šd. Úřadiště, ě, n., Amtsort, m. Neč.
Uraditi se nač. Když se u-li na vpád
do Rakús. 15. stol. — se kdy. Až mi po- můžeš, potom se uradíme. Bž. exc. Úradkový, Beschluss-. Vch. Ar. II. 99.
Úřadní hodiny (kdy se pracuje), Pdl.,
budova, sluha, potřeby, Šp., práce. Výb. II. 1398. Úřadnička, y, f. = úřadnice. Včka. II.
131. Úřadník = správce statku. Las. Brt. D.
282. Úradnosť, i, f. Vch. Ar. II. 98.
Úřadochtivec, vce, m. = úřadohonec.
Lpř. Sl. II. 233. Uradostněný, erfreut. Lenz. Mariol. 53.
Uradostniti, il, ěn, ění, erfreuen. |
Uradovati se. Pass. mus. 489. Hvězdu
vidúce s velikú se radostí u-li. 14. stol. Mus. 1888. 104. Úřadovati kde: v úřadě. Lpř.
Úřadovník, a, m., Functionär, m. Dch.
Úřadský, ého, m. = obecní úředník.
Volba ú-ských. Slov. Zbr. Mudr. živ. II. 284., N. Hlsk. II. 232. Uraemie. Cf. Slov. zdrav. 387.
Urachus. Cf. Slov. zdrav. 387.
Uraločudský. Maďaři jsou národ u. Šmb.
S. II. 224. Uramidobenzoový. U. kyselina. Vz Rm.
II 140. Uramil, u. m., v lučbě. Vz Rm. I. 591.
Uramynaný = opečený, opálený. V Kr-
konš. Fr. Nečásek. Úrana, y, f. = uranění, poranění, úraz.
To idě bez ú-ny. Slez. Šd. Urang, a, m., pták (pitta). Brm. II. 2. 650.
Urania. Schd. I. 247.
Uranitouranitý kysličník, Uranoxydul-
oxyd. Nz. Uranologie, c, f. Vz Ott. II. 195.
Uranoplastika, y, f. = tvoření umělého
patra. Čs. lk. Cf. Slov. zdrav. 387. Uranovka, y, f., Uranocker, m. Hř.
Uran-us, a, m. Vz Schd. I. 248., 250.
Urásť = urůsti. Slov. Loos.
Urátati se = udobřiti se. Val. Vck.,
Brt. D. 282. Uratiti = zhubiti. U. vražedlníky. ZKr.
Úraz. Bez mé cti úraza. Výb. I. 354. Bez
úrazu moci biskupovy, Bart. 137., zákona božího. Ib. 134 Bez ú-za tvé počestnosti. Výb. II. 516. — Ú. = nemoc. Ú. dostane se od těžké práce, když má člověk v sobě ublížené. O hojení ho na Mor. Vz Mtc. XV. 288., 289. Urázeti, vz Uroditi.
Uraziti co : něčí cit, krasocit, jemnocit,
vkus, sluch. Dk., Fr. U-li čtyři míle. Dch. Koně horka u-la, mazán sádlem. Wtr. exc. — kam. Ten uráží k lesu (běží). U Loun. Wtr. — se oč. Uraž se o má slova nebo neuraž. Šml. Star. f. — koho jak: na smrť. Phľd. VIII. 100. 1. Úrazník, sagina procumbens, rostl.,
pomáhá od úrazu. Us. Brt. Úrazovitý = vadný. U Chotěb. Neud.
Úrazový zánět, vz Kloub (dod.). Ú. zá-
nět nadvarlete. Vz Nadvarle (dod.). Ú. tra- goedie (pathetická). Vch. Ar. 22. Ú. poji- šťovna. Urážčivý a neužitečný. Krnd. 76.
Uraže, e, f., scandalum, zastr. Hank. Sb.
Úražek, žku, m. = dříví urážené, sese-
kané. Ú-žky topiti. U Rokyc. Fč. Uraženy jak čím. Bezprávím do duše
u. Jrsk. Urážka. Co by mohlo býti na u-ku práv
JMC. Mus. 1880. 226. U-ky na cti. Vz Tk. VIII. 320. Urban. Jasné slunce na sv. U-na (25/5.)
hojnosť dobrého vína znamená. Slez. Šd. Na U-na se seje dopoledne oves a odpo- ledne už pohanka. Val. Vck. U. mráz za- stavuje. Slov. N. Hlsk. XVII. 139. 508*
|
||
|
|||
Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |