Předchozí (443)  Strana:444  Další (445) |
|
|||
444
|
|||
|
|||
Kokrhák, a, m. = kohout. Mus. ol. 1897.
140. Koláč. Spadlo mu to, ako k. dole nama-
zaným. Mus. slov. II. 9. Kolář Matěj, spis. Vz Př. star. VI. 64. nn.
Kolbas. Při hře na špačka volá „se k.,
padne-li špaček na čáru kola. Vých. Č. Čes I. X. 401.
Kolé, kolí, fustis. XIV. stol. Mus. 1901. 250.
KoléBka. Klopýtla přes k-bku a koupila
si za věneček povijan. Nár. list. 1901. č. 189. 1. Koleda. Koledy žákův, učitelův а farářů
v XV. a XVI. stol. o vánocích, třech králích, o sv. Mikuláši, o sv. Řehoři, o novém roce, o masopustě. Vz Wtr. Part. 232., 260., 419., 420., 422., 423., 801. K-dy na Slov. Vz Mus. slov. II. 75. Koledák, u, m. —pečivo při svatbě dávané,
které se chlapcům rozdává Vz Sbor. slov. IV. 53.
Koleje. XIV. stol. Vz Mus. 1901. 250.
Kolénkatý. K. kosatec. Krs. Ten. 27.
-koli bývá u Palackého od relativa jedním
nebo několika slovy odděleno. Kam se koli dostali. Pal. Děj. II. 2. 177. KoliBa = bouda se střechou na jedné
straně až к zemi svislou, s boky od korků (krajin) a předek otevřený. Val. Čes. 1. X. 371. Kolikanoční bdění. Jrsk. XVI. 235.
Kolimaha, y, f. = kolomaz. Sbor. slov.
V. 87.
Kolisko. Hra na k. v Turčansku. Vz Mus.
slov. III. 38. Kolkovice, část' Ston. Věst. op. 1895. 13.
Kollár J. J. Vz Flš. Písm. 625.
Kollega školní v XV. a XVI. stol. Vz
Wtr. Part. 49. Kolo. Části kola (v Brezovici): hlava,
bahra, špice (šprichy, radii), ráf. Mus. slov. II. 8.
Kolomasť jísti (trest). 1685. Uč. spol.
1897. III. 6. Kolomažnica při svatební jízdě také:
hrinta pálenka. Sbor. slov. IV. 52. Kolopletenec, nce, m. = v kolo pletený
(nadávka). Wtr. Part. 355. Koloveč. Jest jonák z K-vče (potutelný).
Rybay. Kolovrátek, tku, m., dětská hračka. Vz
Vlk. Koltún (vz Skřítek). Vz Čes. 1. X. 401.
Mám k-na na pivo = chuť, poněvadž je koltún mlsný. Ib. 403. Koltúnový. K. zelina. Vz Skřotkový.
Kominík. Kochniar, kominár, kedy si sa
umýval? Včera večer v sobotu, keď som nemal robotu. Mus. slov III. 35. Komonice = souchotinářské koření.
Komora. Keď p. Boh ešte len z prvej
k-ry dáva. Mus. slov. III. 26. Komparativ. Tvary k-vu u Palackého.
Vz Mtc. 1901. 154. Konák, u, m. — cognalc. Slov. Čes. 1. X.
363. Koňák, a, m. = milovník koni. Val. Čes.
1. X. 377. Koncertace, e, f., z lat. Školní k. v XV.
a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 801. Koněbodci = hippocentauri. Ezop. 5. 31.
|
Konec. Každý si svůj k. strojí. Jrsk. XI.
201. Konečník, u, m. Beranní k. (plodící úd).
1685. Uč. spol. 1897. III. 4 Konečný B. V., 1871. — 1896., spis. Vz Př.
star. 69. Konice, e, f., městečko u Olomouce. Do
Konice a nikoli do Konic. Demel. Konilék, U, m. = andělský trank, závra-
tový kořen, arnica montana. Konrektor, a. m., z lat. Školní k. v XV.
a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 149. Konťa, vz Chombla (zde).
Kontrakt. Nemám k. na rozumy (mohu
se mýliti). Šml. V. 114. Kopčah = korčák, dno koše. Sbor. slov.
III. 31. Kopenský = bydlící na kopci. Čes. 1. X.
397. Koráb, u, m. = kůra, Voda vzala mly-
náři koraby = kůru se stromů oloupanou na tříslo, někde uloženou. Us. KoráBník, a, m. Chtěje se po pansku
chovať, k-kem učiněn (přišel na mizinu. Sr. Koráb). Rybay. Korálek, lku, m. = zimní oblek, v Hrubči-
cích: župánek. K. byl vlastně kožíšek černým suknem obšitý a vzadu měl místo šosů var- hánky; neměl-li vespod kožešiny, říkali mu hrdiborka (flanérka s faldama). Nár. sbor. 1901. 28. — K. hanáckých žen. Vz ib. 1901. 23. Koralista, y, m. = choralista. Wtr. Part. 18.
Korbel. Dál než na mísu a k. nevidí
(o hloupém). Jrsk. X. 23. Kord. Nerad kordem vrtá (lenoch). Rybay.
Korec. Korce = části mlýnského kola
zapravené v jeho kruhoch. Sbor. slov. III. 31. Korek, rku, m. = krajina prkna. Val. Čes.
1. X. 371.
Korneta, y, f. Dvě kornety. 1611. Uč.
spol. 1900 VIII. 18. Sr. Kornet. Korrektura, y, f. K. u Jesuitů v XV. a
XVI. stol. = mrskáni žáka, jehož se mu do- stávalo od člověka, jenž nebyl z řádu jesuit- ského. Vz Wtr. Part. 486. Korycaeus, a, m. Školní k. v XV. a XVL
století =školní špehoun, tajný udavač žáků. Vz Wtr. Part. 476. Korytoun, a, m. Ožralci okolo stola honí
po lavicích korytouna a kněz přes bidlo dře kocoura. Poličanský. Boč. exc. Kosa. Původ a vývin kosy. Vz Př. star.
II. 33. Části: kosiště, kľučka, prsten, cvik.
Sbor. slov. III. 28. Keď je kosa tvrdá, musí byť osla mäkká (manželé mají jeden dru- hému ustupovati) Mus. slov. III. 25. Kosák, u, m., role u Podhradí. Sbor. slov.
III. 6.
Kostel všech řemeslníků = u sv. Trojice
v Podskalí v Praze, že řemeslníci zdarma o něm pracovali. Semer. 106. Kosten = mateří líčko, zaječí lupen, rostl.;
zbraň končitá. Vz více v Mus. fil. 1901. 205. Kostilomka, y, f., narthecium, rostl. Vz
Ott XVII. 1052. Kostlivčí postava. Tbz. IV. I. 21.
Kostrnky z čerešieň variť (stopky). Sbor.
slov. V. 84. |
||
|
|||
Předchozí (443)  Strana:444  Další (445) |