Předchozí (193)  Strana:194  Další (195) |
|
|||
194
|
|||
|
|||
Paretka, y, f., zdrobn. parta. Dolů, dolů,
má p-ka perlová a ty za ňú má šňorečka červená (něbudžeš ty na mej hlavě nosená. Brt. L. N. II. 156.). Sš. P. 443. Má p-ko zelená. Brt. N. p. 250. Pařevka, y, f., chybně m.: pařenka. Brt.
Pařez, v obec. mluvě parez. Mkl. Etym.
278. Při pařezech člověk třikrát se zahřeje, když je vykopává, štípe a jimi topí. U Bělohr. Bf. Starší muži nehoří jako sláma, ale jako smolnatý p. Šml. Stál jako p. (neříkal nic). Hnšk Všech p-zóv. Modl. 46. b. Pařezí, sam. u Cerhonic na Pís., u Chlumu
na Třeboň.; pole u Drahkova na Blov., Jamen, Kluk na Pís., u Kanic. BPr. Pařezitý, rybník u Zavlekomě. BPr.
Pařezné, vz Pařezný.
Pařezní, vz Pařezný.
Pařezník = čarovník horní, circaea al-
pina, das Hexenkraut, rost. Slb. 558. Pařezný = od pařezu. P. právo, das
Stockrecht, dříví, -holz, cena. Škd. — P. = hospodský dříč. Čce. Tkč. Pařezov, a, m. = rybník u Domažlic.
Rnd. — P., Alt-Parisau, ves tamtéž. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 662. Pařezoví, n. = pařezy.
Pařezovka, y, f., der Stock-, Baum-
schwamm. Rk. Pařezovský, Parezovský, rybník u Li-
šova. BPr. Pařezy také sam. u Kašperských Hor.
Cf. Rk. Sl. Parforsník, a, m. = parforsní pes, der
Parforcehund. Škd. Pargamenář, e, m., der Pergament-
macher. Bern. Pergamenový mšál. Arch. VIII. 566.
Pargamiška, y, f. P-ku z něčeho udě-
lati = něco zpotvořiti. V Kunv. Msk. Pargamuška, y, f. = pargamutka; stydký
úd ženský. U Domažl. Rgl. Pargán, u, m. = parkán. U Polič. Zkr.
Na mor. Val. Pargať = práskati. Slov. Ssk.
Parhamy, pl., m. = oděv, nábytek, po-
třeby (potupně). Slov. Zátur. Donesené nám boly všetky naše p. do pekného príbytku. Orl. VIII. 16. Vystrojení všetkými potreb- nými p-my vysadli sme na kone a jachali. Syt. Táb. 245. Parhan, n, m. = cham, šira. Slov. Bern.
Parhún, u, m. = místo neúrodné; vrch
u Polánky na Vsacku (pustý, neúrodný), Vck., Brt. D. 246. Parchač, e, m., der Anreizer.
Parchadlo, a, n., der Stocher. Slov. Bern.
Parchant. Když se konopí kvetoucí po-
skonné trhá, stává se někdy, že tak zvané hlavaté či materné semeno již usadilo. To se zove p. U Uher. Hrad. Tč. Parchati, vz Penicír.
Parchoniť sa = slabými silami něco
podnikati. Slov. Zátur., Hdž. Vět. 128. Parchot, u, m. = převzdívka židům. Na
Vsetín. Vck. Parchovice, Tk. IV. 404, 517., VII. 363.
Parchovna, ě, f. = pajchovňa, pejchovna,
pýchovna. Na Kopanic. Brt. L. N. II. 108. Paria, vz Pariové. Rjšk.
|
Parias, pariah = bezprávný vyvrhel spo-
lečnosti. Vz Bdl. v Mtc. 1880 107., Pariové. Pařice, e, f. = káď (na paření) v pivo-
váře. Slov. Sl. let. III. 79. Pařidlo, der Maisch-, Brühapparat. P. na
píci. Šp. — To je p. Vz Opilý. Parietinový. P. kyselina. Vz Rm. II. 272.
Parifikace, e, f. = vyrovnání, die Aus-
gleichung, Parification, kupec. Kh. Parifikační země, Parificationsland, les.
Sl. les. Pařichlup, a, m. = kdo se za horka teple
obléká. Vondrák. Pařichvost, a, m. Čírom čárom vystu-
puje sa hore a meno P. značí o vtipe ľudu a o jakosti cesty. Slov. Orl. VI. 69. Pářík, u, m., zdrobn. pár.
Pařilata = trhan. Brt. D.
Parilovina, y, f., das Parilin. Rst. 460.
Pařinka, y, f.= pařenka. Slez. Šd.
Pariové čili psi zdivočelí, Pariahunde.
Brm. I. 387. Paripa. Mkl. Etym. 232., Němc. VII. 40.,
Koll. Zp. I. 20., II. 118. Také p-py, len sa tak blištia. Sb. sl. ps. I. 110 Paripovač, e, m., der Pferdezüchtler. Rk.
Parisit, u, m., nerost. Mus. 1887. 160.
Pařiska, y, f. = houba; hruška.
Parisů Mlýn (Dolejší Mlýn) u Benešova.
Pařiti. Mkl. Etym. 232. — co. Slunce
p-lo zemi. Us. P. co = dělati. Na mor. Slov. Vck. — se odkud. Z bahnisek, z otevřené rýhy se paří. Osv. V. 637. — jak. Paříš jako smolú se zžeh. Smil. Pářiti. Kuoň jej (lva) pářil v čelo nohú
(uhodil). Ezp. 2085. Pařítko, a, n. = pařidlo, piják. U Nov.
Bydž. Kšť. Pařízek, sam. u Čimelic; mlýn u Brna. —
P., zka, m., os. jm. Arch. VIII. 6. P. .Aleš, dr. theol. a ředitel hl. školy v Praze, 1748. až 1822. Vz Tf. H. 1. 186, 198., Bačk. Písm. I. 186., 220., 221., Jg H. 1. 606., Šb. Dj. ř. 274 , Tf. Mtc. 2., Rk. SI, Bačk. Písm. 930.— P. Jos., † 1864., hud. sklad. Vz Rk. SI. - P. To je masný p. = dobrá kopa. Brt. — P., vz Pařez. Děti trhajíce jahody kladou první na p. Us. u Rokyc. Fč. Pařízov, Pařižow. Sdl. Hr. I. 179., Rk.
Sl. Paříž z Parisii. Dal. Ve star. jaz. a na
Mor. posud masc. B. Vodička. — Tk. VI. 219. Cf. Rk. SI. Některé do P-že (Parzyzie) rozeslal. Pass mus. 408. Park řím. a řec., vz Vlšk. 505. Cf Rk. Sl.
Párka = párek. To vynech, ,v párkách'
jest od: párek. Parkán. Arch. VIL 308. — P. = hra-
debný příkop y 15. a 16. stol., der Wall- graben. Wtr., Čsk. Nosili kamení na p-ny i na bašty. Let. 342. Parkán, ě, f. = parkán. V P-ni = louka
u Radinova na Klat. BPr. Parkániť, verzäunen. Bern.
Parkánka, y, f. = sukně z látky par-
kánové. Us. u Vysokého. Para. arch. XIV. 360. Parkánový. P. látka. Vz Parkánka.
Parkati = štourati, stochern. Zuby jihlú
p. Slov. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (193)  Strana:194  Další (195) |