527

Pěnina, y, f., slovo nové = pěna. Rostl.

Pen-is, u, m., úd mužský, das Gemächt.

Pěnišník, u, m., rhododendron, Rosen-
baum, m., Alpenrose, f. P. srstnatý, rezovitý,
žláznaty. Krok., Schd. II. 285., Kk. 194.

Pěniti, il, ěn, ění; pěnívati, Schaum machen.
— co čím: vodu holí. — se, schäumen,
aufschäumen, fäumen, gäschen, jichen. V.
Moře se pění. — se čím Gníd. — se kde.
Polívka v hrnci se pění. Pivíčko pěkně se
pění ve sklenici. Er. P. 368. — Kom. — se
k čemu. K chlípnostem. Kom. — Ráj.

Pěnitý, pěnavý, schäumig. Tabl. lid. 160.,
Plk.

Pěnivý, schäumig. P. voda, Har., Jel.,
krev, Ras., slina, Jg., uhlí, die Sinterkohle,
Hř., víno, Schaumwein, m. Techn.

Peníz (zastr. peniez), penízek, (penížek),
zku, m. P. z něm. Pfennig, avšak tak, že
toto slovo jest slovanského původu. Mkl.
B. 317. O původu vz také Mz. 65. Peníz má
měkké z a skloňuje se tedy podlé Meč a sice
ve významu Geldstück, Münze, znamená-li
jednotlivé kusy mince. Tedy: 1., 4. peníz,
2. peníze, 3., 5., 6. penízi, 7. penízem; pl.
1., 4., 5. peníze, 2. penízů, 3. penízům, 6.
v penízích, 7. penízi. Pakli znamená tolik
co německé 6reld, užíváme ho jen v množ-
ném čísle a skloňuje se takto: 1., 4., 5. peníze,
2. peněz, 3. penězům, 6. v penězích, 7. penězi,
mění tedy v nepřímých pádech í v ě. Kz.,
Mk. Vz Bž. 91. V obec. mluvě v pl. žertem
také: peňaze m. peníze, vz Peňaz. — P.,
malá mince, ein Pfennig. Kom. J. 494. Ne-
stojí za peníz (za vídeňský, za nic). Za zlámaný
peníz nevážiti (za nic). V. Na peníz zaplatiti.
Us. Penězi drobnými, za každý groš sedm
peněz počítajíce, zaplaceni byli. Vš. Utrácel
od groše českého deset bílých peněz. Prov.,
Jg. Pět peněz (jinde: poďte žať) jest křepelčí
zpěv. Jg. Dva vrabce za peniezek. (asse) pro-
dávajú (Mat. 10.). ZN. Prodávali za pět peněz
(Pfennig). BO. — P., mince vůbec, Geldstück,
n., Münze, f., Pfennig, m. P. památný, zlatý,
stříbrný, měděný, Us., čestný, J. tr., za zá-
sluhu, lépe: pro zásluhu, Bs., berný (také =
zloděj, vz Berný), Č., neberný (který už ne-
platí), Rk , lehký, zlehčený, odceněný, kupný,
skutečný. Šp. Znají ho jako zlý (falešný)
peníz. Pk., Č. Památní p. k upomínce na
něco raziti. Ml. Peníz udatnosti, Tapferkeits-
medaille. J. tr. Peniaz nový ako pena (pěna).
Mt. S. — P., kollekt., jistá summa peněz,
eine Summe Geldes, Geld (n.). Boží peníz =
litkup. V., J. tr. Peníz přívozní (přívozné),
V., k potřebě, mrcha peníz, D., hadr p., za
hadr peníz (laciný), Šm., stravní (stravné).
ražený, bitý, nájemní, drobný, J. tr., bratrský
(peněžní příspěvek, který se dělníkům na
mzdě utrhuje a do pokladnice bratrské od-
vádí), Vys., p. sv. Petra (daň papežská), Jg.,
chatrné, všivé, hadrovité peníze. D. Nechám
vám to za laciný peníz; za mírný, za laciný
peníz koupiti; to stálo velký p. Sych. Za
drahý p. to nekoupíš. Us. To sukno je dobré
jako peníz. P. na ruku; za krev p., za krvavé
peníze; p. dobrého zrna, p. od mletí, do hry,
na cestu. Šm. Stojí to krvavý p. (krvavé
p-ze, es kostet schweres Geld); za hadr peníz,
um einen Pappenstiel; zboží za hadr peníz

odbyti, um einen Schleuderpreis losschlagen;
dávali mu za to veliký peníz. Dch. Pán peníz
všady jest. Peníz pán, chmel hrdina, oves
komoň. Smil., Lb., Č. Peníz jeden druhého
brání; peníz peníze hájí (brání) = čím jich
více, tím skoupějšího člověka činí. Ros. Mohou
spolu peníz propiti. Prov., Jg. Zlý p. ne-
pohyne. Km. Kterúž stranu peniez súdí (pod-
placený soudce). Alx. 1098 — Pl.peníze,
Geld, n., vz nahoře, dříve: penízi. Peníze
ostříhané, dobré, berné, půjčené, vypůjčené,
dlužné, na lichvě n. pod úrok půjčené, V.,
bité, ražené, veliké, trhovní, na trh, za mléko,
D., výplatné, Kom., soudní, Mus., špatného
rázu, široké (oppost.: drobné), hotové, vy-
čtené, stříbrné, zlaté, měděné, papírové, ko-
žené, obřezané, zlehčené, vážné, nevážné,
dobrého zrna, nájemní, od mletí, na úroky,
na týden, do hry, zapůjčené, Us. (Jg.), z pokut,
J. tr., obecně berné, Er., nedostálé (dluhy
těžením dolu udělané, když se více vydá,
než za rudy atd. utrží), Vys., složené n. scho-
vané, za bití n. bolestné, dědičné, mrtvé n.
neuložené, vydané, sirotčí, Rk., zemské, vz
Žer. Záp. I. 60, 199., 252., vydajné, došlé,
sešlé, nepravé, padělané, důchodkové, cizí,
účetní (smyšlené, počítací, ideales Geld),
stržené, pomocné, odvodní, Lieferg., pach-
tovní, státní, pokutní, úroční, zadržené, ulo-
žené, pojistné, vydané, úvěrní, bankovní,
oběžné. Sp. O penězích vz KP. I. 71., o p.
čínských, ib. 72., papírových, ib 73. Penězi
opatřený. Rk. Peníze bíti, Br., D., raziti. Sych.
Vyňal vaček (měšec) s penězi. Sych. Málo,
na mále, mnoho, na mnoze peněz míti. Ne-
dostává se nám peněz na to. Sych. O veliké
peníze hráti. Us. Bez peněz = darmo; na dluh.
Vzal jsem to u kupce bez peněz. Hý. — V.
Velikými penězmi (obyč.: penězi) to přeplatil.
V. Na hotových penězích 100 zlatých. Us.
Má mnoho peněz hotových, má hotové peníze;
mnoho peněz na zlatě a na stříbře; za hotové
peníze něco koupiti; peníze na lichvu, na
úrok dávati, půjčovati; zpeněž lichvu, úrok
bráti; z peněz užitek bráti; penězi těžiti;
p. pod úrok dávati; s penězi lichviti; peněz
(na úrok) půjčovati; p. klásti, dáti, platiti,
složiti, čísti; p. na něco vydati, vynaložiti;
penězi vyplatiti; za p. dáti, odbyti, prodati;
penězi zaplacený; nedostatek v penězích;
peněz nedostatek míti; penězi někoho po-
rušiti, postřeliti; p. měniti. V. Kolik máte
peněz na hotovosti? Us. P. běžné mezi kupci.
Br. Výplatné p. nikam nestačily. Sych. Dluh
na penězích. Us. P. odvésti. Vrat. P. za
něco vynakládati. Br. Za větší peníze pro-
dati. Za peníze zjednati. Někoho penězi za-
ložiti (půjčiti, dáti). Us. Ani na veliké úroky
peněz se vydlužiti nemohl. Kram. Na peníze
bohatý. Peníze (cvoky) míti. Jest nouze o p.
Došly mu p. Když peněz neschází. Po p-zích
dychtiti. P. sháněti. P. k sobě hrnouti. Na-
hrnulo se mu peněz.Sych. Peněz co želez.
Us. Peněz jak šupek. Geld wie Mist. Mor. Hý.
Něčím peněz nadělati. Vám se p. jen hrnou,
tekou. Mnoho peněz nalakomiti, nalichviti.
Vše na peníze hnáti, zvésti (zpeněžovati).
Někdo jen na p. žene. Ros. Zboží na p. zvésti.
P. zaopatřiti, zjednati, o p. se obejíti. D.
Jsme penězi zásobeni. Sych. P. táhnouti. D.