Předchozí (364)  Strana:365  Další (366) |
|
|||
365
|
|||
|
|||
Feudalism-us, u, m., soustava manská,
Anhänglichkeit an das Lehnswesen, das Lehns- wesen. Feudalista, y, f., přívrženec feudalismu,
Anhänger des Feudalismus; Lehnrechtskun- diger. Feudální, manský, feudal, das Leimswesen
betreifend (Lehn-). Feud-um, a, n., lat., dle „Slovo", léno,
manství, Feudal-, Lehngut. F. antiquum (man- ství starožitné), f. novum (m. nové), f. datum (m. dané), ť. oblatum (m. poddané), f. intra curtem (m. v obvodu zemském), f. extra eurtem (m. zahraniční), ť. masculinum (m. mužské n. po meči), f. feminium (m. ženské n. po přeslici). Rk. Vz více o něm v S. N. v článcích: Léno, Manství. Feuilleton, fr. (féljeton) = lístek; zábav-
ník, zábavná čásť novin. Rk. Částka novin pod čarou n. na konci listu drobnějším písmem tištěná a obsahující zvl. literní, divadelní, umě- lecké a jiné zprávy obsahu zajímavého. Blätt- chen; Abtheilung einer Zeitschrift für unter- haltende Lektüre. — Feuilletonista, y, m. = spisovatel feuilletonův. S. N. Feuilletonist. Fexirovati m. vexirovati, z lat. vexare,
týrati, trápiti někoho. Rk. Feyrovati, z něm. feuern, zastr., někoho
páliti. Gl. Fiakr, u, m., z fr. (fiacre), nájemný vůz
n. kočár o dvou koních; fiakr, a, m., najatý vozka fiakru. Rk. Fiaker. Vz více v S. N. III. Fiala, fijala, y, f. (j se vkládá, aby se prů-
zev odstranil. Vz Průzev). Z lat. viola. Das Veilchen. F. modrá, žlutá. F. příjemně voní. — F., konec liščí ohánky. Šp. — Fialový, Veilchen-. F. barva, violett. D. F. víno, vz Víno. — Fialiště, ě, n., místo, kde fialky rostou. Veilchenbeet. — Vz Fiola. Fialka, y, f., vz Fiala.
Fialkovina, y, f., Violin, prvek ve fialce
vonné. Presl. Fialník, u, m., fialový kořen, Veilchen-
wurz. Fiasko, a, n., z it. fiasco, láhev; 2. úpa-
dek. F. udělati = a) prokupčiti; b) propad- nouti, nelíbiti se, hlavně o divadelních ku- sích, hercích, pěvcích atd., missfallen, durch- fallen, Fiasco machen. Rk., S. N. Ficko, a, m., lehkomyslný člověk, ein
Leichtsinniger. Na Slov. Na Mor. patoky. Mřk. Fičeti, 3. pl. -čí, fič, -če (íc), el, ení; fičí-
vati, pfeifen, säuseln, sausen. D. — abs. Vítr, koule fičí. — kde. Koule fičí v po- větří, Jg., okolo uší. Kom. Nad námi vítr fičí. Jel. — kudy, odkud. Studený vítr přes domy, údolím, skulinami, proti nám, od lesa, z hor fičí. Us. Fideikommiss, u, m., z lat. fidei commis-
sum, důvěrné svěření, svěřenství; je nařízení, jímž se prohlašuje mohovitosť za nezcizi- telný statek rodiny pro všecky budoucí po- tomky aneb alespoň pro několik jich. Fidei- kommiss, ein anvertrautes Gut, ein Gut, das nicht verkauft werden darf, sondern bei der Familie bleiben muss; ein Vermächtniss, wo- durch dem Erben nur der Niessgebrauch eines Gutes überlassen wird. — 2. Někdy znamená ť. jmění samo jakožto mohovitosť za nezcizitelný statek jisté rodiny prohlášenou. |
Sem patří: primogenitura (prvorozenství),
2. majorat (když dědí f. nejbližší příbuzný); o. seniorat (když dědí f. nejstarší z rodiny); 4. ultimogenitura (když dědí posledně zro- zený z rodu staršího); 5. minorat (když nej- mladší). F. dědičný. Vz víc v S. N.; Rb. str. 266. Fideikommissní statek, svěřený. Šp. Vz
Fideikommiss. Fidel, z lat., veselý, Rk., lustig, flott,
froh. — Fideny, gt. Fiden, pl., f., mě. sabinské
v Latiu. — Fideňan, a, m. — Fidenský. Fides, lat., víra, věrnost', Treue, Glauben.
F. punica, věrnost' punická = věrolomnosť. F. implicita, víra neobmezená, slepá, F. mala, lesť. Bona fide, věrně, poctivě, auf Treu und Glauben. Mala fide, nevěrně, lstivě. Rk. Fidi-as, a (dle „Páv") či -e (dle „Muž"),
m., slavný sochař řecký. Fidibus, prý z fid (elibus fratr) ibus =
veselým bratřím, složený pruh papíru neb tříska dřevěná k zapálení tabáku, zápalka (obyčejně) papírová. Rk., S. N. Vz více v S. N. Tabakzünder, Zündpapier. Na Mor. filipus. Mřk. — Fidlovačka, y, f.,. dřevo, kterým ševci
kraje podešvů a podpadkův hladí, Glätt-, Putz-, Flimmelholz; z něm. fiedeln, Mz. 156, lépe: hladítko, hladidlo (ševcovské). Rk., Mz. — F., dřevo k čištění zbraně. Sp. — F., národní slavnosť pražských ševcův sla- vená každoročně ve středu po velikonocích na louce v Nuslích blíž Prahy. S. N. Fidlovati, z něm. fiedeln. — co: boty.
Rk. — Fidrolec, fidrholec, vidrholec, lce, m.,
před časy les mezi Něm. Brodem a Prahou loupežníky pověstný. Jest tu jako na fidrolci (nejisto). Gl. 47. Fifidlo, a, n., Windbeutel. F. vrtkavé. Vz
Nestálý. Lb. Fifka, y, f., Pfifferling; Nasenstüber. Fifku
mu dám a ne na pivo. Co se na něj vážeš, on ti ani fifky nedá. Dch. — F. = šňupka, štilec, Schnupfer. D. Fiflena, y, f., parádnice, strojna, strojka,
strojenda, fintidlo. Sp. Ta ť. má nás za blázny, Us., lahodností řeči nás okouzlila. Sych. Putzdocke, Buhldirne. Fifliti, il, en, ení; fiflovati = fintiti, stro-
jiti, líčiti, putzen, schmücken. — co čím: tělo zlatem. Br. Figl, figel, gle, m., na Slov., šibalství,
šelmovský kousek. Na figle trefiti. Schaber- nack, Streich. — 2. Kratochvilný kus, zá- bava, Posse, Kurzweil. Figle strojiti, plésti. L. — V Slezsku a na Mor. = podvod, vý- hoda, Vortheil, Falschheit. On jde jen na figl. Co figl to groš. Mřk. — Figle, pl., f. F. strojiti = klamati. — Jg. — Figlář, e, m., Possen- reisser. — Figlovati, Possen treiben; täu- schen. Jel. Figura, y, f. (ne: figůra, Jg. ), figurka,
figurečka, z lat. — F. = způsoba věci, obraz, Figur, Gestalt. Každé tělo má nějakou figuru. L. F-ry na dřevě ryté; f-ry v písku kresliti. Nt, — 2. Obraz, socha, Figur, Bild, Statue. F. při cestě, boží muka, Jg. — 3. Figury gram- matické (řečnické, básnířské) = způsoby mlu- |
||
|
|||
Předchozí (364)  Strana:365  Další (366) |