Předchozí (469)  Strana:470  Další (471) |
|
|||
470
|
|||
|
|||
Istota, y, f. = jistota. Slov. Loos, Ssk.,
Bern. Istotně = jistotně, jistě. Slov., Loos,
Ssk., Bern. Istotní, Kantions-. Slov. Loos, Ssk.,
Bern. Istotnosť, i, f., die Zuverlässlichkeit.
Slov. Loos. Istotný = jistotný, zuverlässlich, sicher.
Slov. Loos. Istrian, a, Istrianec, nce, m., der Istrier,
Istrianer. Šd. -istý, přípona místních jmen: Kopisty,
Trpisty. Pal. Rdh. I. 139. -istý. Přípony astý, -istý v nářečí val.,
las. a uh. časté, jichž ostatní nářečí mor neznají. Vz -astý (i dod). Příponou -isíý označuje se zvl. na Valaších barva ovec: babušistá, běličistá, černistá, kropanistá, strakatistá atd. Příp. -istý obyč místo -itý na jihových. Mor.: kamenistý, hlinistv, zr- nistý. Vz Brt. D. 154, Brt. L. N. Ĺ 225. Istý = jistý. Mor. a slov. Ssk. Neopúšťaj
isté pre neisté. Zátur. To je pravda istá. Ht. 81. ml. 171. -iš prípona: chudiš = hubené děcko; Fa-
biš (Fabian), Froliš, Janiš, Martiš. Mor. Brt. D. 146. -iša přípona: lepiša (věc ulepená). Brt.
D. 146. Išč = jíti. V Klimkovicích. Brt. D. —
I. Kobzale drobne jak išč, sam išč. Laš.
Brt. D. 220. -išče přípona jen ve slově: ohnišče. Zlín-
sky. Brt. Iščerka, y, f. = ještěrka. Zlínsky. Brt.
Išoua! Tak se odhání slepice. Mor. Brt.
-išt, vz Šf. III. 438.
-iště přípona také místních jmen: Hra-
diště, Konopiště, Obořišté, Plotišté, Sedliště. Pal. Rdh 1. 139. Přípony této v Opavsku nikdy, na Mor. zřídka užívají. Tam mají: strnisko, spálenisko, ohnisko, bahnisko atd. Pk,. Vz -isko. Ít = jíti. Mor. Pk. Ps. 19. Ít na maso,
na pivo, na hřebíky (= pro). Brt. D. — Slov. Bern. Itakolumec, mce, itakolumit, n, m., ne-
rost, der Itakolumit. Nz., Bř. N. 245., Schd. II. 68., Osv. I. 670. I. jest břidličnatý, světlý
kámen z křemenných zrnek složený, kolem nichž se vinou v rovnoběžném směru lu- peny slídy, talku a chloritu. Krč. G. 78., 265. Itakonan, u, m., itakonsaures Salz. Nz.
Itakonový. I. kyselina, die Itakonsäure.
Nz. Italián, a, m., pl. -ni, der Italiener.
Italisovati, italisiren. Koll. II 158.
-itel, vz Filol. listy 1877. 301.
Iterativa lašská. Vz Brt. D. 157. I. dlou-
žením tvořená, vz List. filol. VI 313. 314.; i. po záporu. Ib. X. 271. —272. Iterny, dle Dolany, Grischner Mahrings-
gründe, doly u Jindř. Hradce. PL. Ithyfallik, u, m. = trojstopý trochej.
Dk. Poët. 266. -itjъ (-ic). Touto příponou tvoříme zdrob-
nělá: panic, dědic, šlechtic. Bž. 231. |
Itinerář, e, m.= itinerarium. Mus. 1880.
294 -itký. Cf. Bž. 235., List. filol. VI. 227.
Itrocel —jitrocel. Slov. Loos, Bern.
-itý. Vz Bž 230, Mkl. B. 195., Listy
filol. IX. 119 (múdrosť boží neobsěžitá. Št. Kn. š 304), istý. iu dvojhláska v Opavsku: rybiu polevku,
v periu; muatiu, šiu (perft. sloves IV. tř.) v Boboluskách a v Branicích. Brt. D. 134. — Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím, mají ve 3. os. pl. v severním Opavsku in: minu, kleču, chodźu, boju se. Tu tedy 3. os. pl. všech sloves vyzvukuje v u. Vz -ím. Iva, y, f. = Eva. Slov. Rr. Sb. — I. —
likér. 1. hořká, silná hořká. S. N XI. 456. Íva = jíva. Zlínsky. Brt.
Ivačka, y, f., míst jm. v Malém Hontu
na Slov. Let .Mt. S. VI. 2. 13. Ivan, a, m., os jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Btt. Sp. 181. Údolí sv. Ivana u Borouna. Krč. Choditi k sv. Ivanu do Skal (poutí 25/6.). Dch. Vz Ivanité. Vousy sv. Ivana, vz Ko- vil. — Cf. Ivanové. Ivaň, ě, f. = Ejvany. D ol. I. 214., 611.
a j. Ivančice. Tam se daří chřesť. Ivančičané
slují mazáci (hrnčíři), mrštichlupové (koži- šníci) a korbeláři (že mají 3 korbele ve znaku městském). O tom vz v Sbtk. Krat. h. 165 — Cf. S. N. Ivanité = bratrstvo poustevníků ku poctě
sv. Ivana pod Skalou. S. N. XI. 456. Ivanko, a, m. = Ivan. Slov. — Ivanově
z Trojan. Sdl. Hr. III. 303. Ivanovice, dle Budějovice, Weywano-
witz, vz Evanovice; Ewanowitz ves u Brna, Nennowitz, ib.; Eywanowitz, ves u Víškova. Rk. Sl. Ivanovič Jan, Slovák, farář 1749 Vz
Jg. H. l 2. vd. 571., Jir. Ruk. 1. 299. Ivasenko, a, m. = Ivan. Slov.
Ivelmi, ja, allerdings, zu dienen. Slov.
Loos. Íver, vru, m. = odpadok, čo sekera vy-
tne, das Abholz, der Span. Ssk. Tedy krátká, tlustší tříska. Na Mor. a Slov. Hneď ti í. z chrbta vytnem. Zátur., Phld. V. 53., Brt. D.,220. Íverčok, roku, m. = malý íver. Prvý
ráz zaťali, í. vytali. Sl. spv. I. 19. Vezmi ten í., čo ku tebe frkne. Dbš. Sl. pov. I. 454. Iverie, n. = ivorí. Slov. Ssk.
Íveriť = štípati. Slov. Ssk.
Ivero, a, n. = íver. Val. Vck., Brt. D.
220., Ssk. Ivina, y, f. = hora ve Zbirovsku. Krč.
v Kv. 1884. 536. Iviones, kmen slovanský. Vz Šf Strž.
I. 236., 244. Ivnica, e, f., Eibiswald, městečko ve
Štyrsku. S. N. -ivo: předivo, vařivo, pletivo, učivo, Bž.
232., sivo (setí), žniva, pl. (žně), topivo, křesivo (ocelka, křemének a houba), dojivo, řezivo (nástroje na řezání), šativo (šatstvo), Brt. D. 144 , střelivo, stavivo, křesivo (čím se křeše). Dch. |
||
|
|||
Předchozí (469)  Strana:470  Další (471) |