Předchozí (1237)  Strana:1238  Další (1239) |
|
|||
1238
|
|||
|
|||
Drozdec, dce, m., pycnonotus, pták. Cf.
Brm. II. 2. 571., 742. Drozdí mluva. Vz NZ. II. 29.
Drozen, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2 154.
Drozilap, a, m., merigo, merilo, zastr.,
pták. Rozk., Pršp. 11. Drozňák, a, m., pták Cf. Brm II. 2.
176. Drozosť, i, f. = drzosť. O přezlá drozosti,
ó nequissima praesumptio. B. ol. Sir. 30. 3 (B. mik.: smělosti). Droždí. Cf. KP. V. 557. O výrobě d. liso-
vaného. Vz ib. 475. D. vinopalnické od A Bělohoubka. Vz také v KP. V. 424. O d pekařském. Vz ib. 720 Drsek ryba. Cf. Ott. II 897.
Drska Jan, pěvec. 1808.—1847. Vz Srb
129. Drslav, a, m = Držislav. Mus 1889
162. Drsnatý. D. odpověď dali. Bart. 291.
Drsnotina, y, f., Rauhigkeit, f. Kmp.
Gr. 117. Drstěl, e, m., postrula, ragar, zastr. Rozk.,
Pršp. 75. 63. Drstnatý drsnatý = asper. D. cesty. B.
mik Luk. 3., 5. Dŕšč. Je toho ovoca letos jak dŕšča
(mnoho) všade, tak haluze ovísajú. Val. Slavč. 20. Dršcky, pl., f. Přinesl dom d. = zmoklé
šaty. Mor. a slez Šd. Drškoň, ě, m. = břicháč. Mor. Rgl.
Drštka, y, f. D. slyší na deset hlasů.
Wtr. exc. Drštkovati se = vaditi se. Cf. Drštka
= huba. Tbz. Drtic, e, m , Ecraseur.
Drtina Frant., dr., docent a spis
Druba, y, f., ullucia, zastr. Rozk. Vz
Druka (2. dod.). Drůbež. Koupě a prodej d-že na Mor
(pověry a zvyky). Vz NZ I. 332. Drůbja, n. = mládě od drůbeže; kvítko
Ukázalo se, jaké je d. Val. Slavč. 85. Cf. Drubia. Drugať vlnu = přísti. Slov Phľd. VI.
269., Sokl. II. 357. Druhde = někde. Výb. II. 1111.
Druhdy = někdy, časem. Výb. II. 1565.,
1574 Strach na ně přicházel, že jsou ne- věděli d. co činiti. Bart. 77. Ten kuoň tak skákavý byl, že jemu přes ojnice d. skákal NB. Tč. 269. Ktož prosí, uprosí d. Šť. Kn. š. 79 — D. = dříve. Od hor těch (Karpat) prozván národ druhdy pod nimi osedlý, Chrvati, Chorvati. Všichni d. jedné vládě podrobeni byli; Město d. jmenované De- veltos; Nad ústím řeky d. Halys. Šf. Strž I. 532., II. 160., 234., 249. O tomto statutu kolovala d. mezi učenými pověsť. Šf. III. 139. Druhohory. Vz Frč G 94 nn.
Druhoslavný svátek. Hnoj 64
Druhostupní kněz. Hnoj. 127.
Druhotřídní svátek Hnoj. 64.
Druhotvarný. D. časoslovo. Šf. III 499.
Druhovatelka, druhovačka, y, f. =
žena, která vlnu a p. na druhy dělí, sortirt Us. Rgl. |
Druhově něco různiti. Ndr. Anthr. I.
55. Druhoženství, n. Hnoj. 234.
Druhý. Jie samé druhé (těhotné) čekal
Výb. I. 473. Druhynost, a, m. = Dydimus. Ev. víd. 4.
Druka, y, f., ullucia, zastr., ryba? Pršp.
15. 48. Vz Druba (dod.). Drumel, m., fomes, zastr. Veleš.
Drumlík, u, m., redimiculum, šat? Pršp.
68. 76. Druza, y, m. a f. = druh, přítel. Vítej,
druzo! Val. Vck. Druž, e, f. = družina. Slov. Phl'd VI.
278. Družba, vz Svat (dod.).
Družbadlnice, laetare. Pršp. 86. 70.
Družbení. n., Hnoj. 234.
Družbičkova, é, f. Hra na paní d-vou
Vz Růžičková. Druže, ete, n. Neviziu mého d-te. Leg.
o sv. Anně 29. Družebná neděle. Ct. NZ. II. 193.
Družina, comitatus Ev. víd. 1.
Drva. Ustavil oltář a na něm drva skladl.
Ev. ol. 146. O kameni, jenž hořie jako drva. Mill. 71. Ve drva. Bhm. 342. Drvařiti = drvařem býti Ptn. 48.
Drvěný, lignorum. Ž. kl. 73. 5.
Dřvi, dřěvi, dveři, ostium. Komnatnie
dveři. Kat. str. 28. Porfyrus dřvi otrazi. Kat. str. 142. Hrobové dřvi. Zrcd. 8. a. Vz víc v Jir. Mor. 39. Drviti něco sekerou. Hdk. Př. 17.
Drvle, e, n., vesons, zastr., bestia? Pršp.
21. 98. Drvo, gt. pr. na Dol. drýv. List. fil. 1891.
427. Drvoliti = drobiti. Len tak ju zima d-la
Slov. Phl'd. VI. 256. Drvopleň. Cf. Ott. V. 666. Dryady. Cf. Mách. 124. Drzačiti se = stávati se drzým, frech werden. Mor. Rgl. Drzecz, e, m., labicum, zastr. Pršp. 47
89. Rj.: drzek. Drzek, m., lamidus, zastr. Pršp. 63. 47
Drzicze, e, n., vas, zastr. Pršp. 49. 33.
Drzie, n., pinux, rostl?, zastr. Pršp.
25. 3. Drzvi, vz Dřvi (2. dod.). Rozk.
Drž, e, m. Ten má špatný d (špatně
moč drží, pořád musí běhati). Us. Rgl. Držalin, u, m. = biják ze žitné slámy.
NZ II. 522. Držata, y, m., vz násl. Držislav.
Držatka, y, f. = držací svícen biskup-
ský. Hnoj. Drždobře, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88
Držebný D. paměť (věrná). Bart. 1.
Držek, žka, m., vz násl. Držislav.
Držemný. Arch. X. 313., XI. To má tak
mocné a d. býti, jakoby se to na sněmu zjednalo. Arch. XI. 181. Páni za stálé a d-né vyříkají. Půh. V. 483. Držeti. V dialektech. Vz List. fil. 1892.
200 Drž, dokad máš, neskoro darmo d. Brt. v Obz. 1889. 29. — co: examen, Kom. Lab. 116., víru. Chč. m. s. III. 111. — zač (se). Neb ještě jest, za to držím (mám), mnoho |
||
|
|||
Předchozí (1237)  Strana:1238  Další (1239) |