267

ohně. Jg. To nebude od věci. Kom. Což jest
na hradě od spíže, od nábytku. Arch. I. 141.
A Mandalena jest od třetí sestry jich. Svěd.

— 6. Vytýká-li se věc nebo osoba, která jest
počátkem n. příčinou činnosti podmětu =
příčinou, v příčině, působením, jménem, pu-
zením, wegen, auf Veranlassung, in Jemands
Namen. Já od osoby své chci mu psáti. Žer.
Tlumač od jiného (jménem jiného) mluví. V.
Laje mu od matky (za příčinou matky). Jg.
Jemu od udatnosti se divil. Zyg. Samy od
svých osob poslaly. V. To od sebe promluvil
(jménem svým). Br. — 7. O vztahu = se
strany, v příčině, an, in Beziehung, bezüglich,
nach, mit. Od jídla a pití dobře uctěn byl.
Har. Jest mdlý od přirození. Jg. Nebuď špaten
od rúcha, od ztravy, od čeledi s tolik, jakož
dostáti móžeš. Št. N. kř. 93. — 8. Při srov-
nání jedné věci s druhou — než, nežli, nad,
lat. ab, quam, něm. von, als. Los jest větší
od koně. Jg. To vše jiné jest od předešlých
domnění. V. Vím to lépe od tebe = než ty.
Jg. Někto, uzře chuzšieho a snad urozeněj-
šieho od svých předkóv, bude jím smích po-
bíjeti. Št. N. kř. 92. Mladý čas drahší od
čistého zlata. Na Slov. Ht. (Mkl.). — Vz Kom-
parativ. — 9. O čase znamená dobu, od které
se co děje, nach, seit, von, an. Znám já je od
30 let. Svěd. Od dítěte, od kolébky, od ma-
ličkosti, od starodávna, od věku, od věčnosti.

— Pozn. Sem hledí i příslovečné výrazy:
odkud, odkad, odkavad, odsud, odsad, odonad,
odonad, odjinad, odjinud, odnikad, odnikud,
odněkad, odněkud. Odtud jej odehnal. Háj.
Nemají odkud odjinad zaplatiti než odtud.
Sved. Dle Zk. Skl. 225.—230. Vz tam více
příkladů. Cf. Glánky o předložce od: Brt.
v Km. II. 67. a násl., Mkl. S. 551. a násl.,
Zk. Ml. II. 30. — Brousek. Od klade se
vadně před první člen úsloví: od slova k slovu
a j. dle něm. von Wort zu Wort, kdežto
u správných spisovatelů klade se v tako-
výchto případech první slovo bez předložky:
On to slovo od slova vypsal. V. Den ode dne
jich ubývalo. Rok od roku, dům od domu,
krok za krokem atd. — Pokuta od pěti zlatých
chybné jest m.: pět zl. pokuty. Vz Částka. —
To jest sestra od mé švakrové m.: sestra mé
švakrové. Byl u mne syn od bratra m.: syn
bratrův. — Od velikého prospěchu jsou nám
staří spisové a p. jsou germanismy; vyjadřují
se po česku: jsou nám k velikému prospěchu,
na prospěch (cf. na škodu králům. Br.), s pro-
spěchem (cf. Jest to zanedbáno s obecní ško-
dou národu. V. Jest mi s podivením. Svěd.)
neb konečně adjektivně: velmi prospěšní.—
Nařízení od 5. srpna 1878. V starší literatuře
místo toho psáno: nařízení dané 5. srpna neb:
n., jehož datum 5. srpna. Cf. Ze psaní pose-
lacích ve Vídni 18. junii datovaných. Skl.
II. 254. Obraty ty však jsou dlouhé a proto
lze i připustiti kratší výrazy nyní zobecnělé:
nařízení ze dne, ode dne 5. srpna. Brs. 116.

— Časoslova přechodná s předložkou od
složená řídí akkusativ. Slovesa s předlož-
kou od spojená jmenovitě s akkus. se pojí:
1. když znamenají náhradu čeho tím, co slo-
veso prosté znamená: oddělal, odmlátil, odpil
u někoho dluh svůj; odseděl to; 2. když
od význam slovesa prostého, s nímž složeno

jest, ruší: Odhaliti oponu, odvázati krávu,
odpečetiti, odzbrojiti vojsko, Us., odkopati
hrob. Pass. — Brt. Mtc. ІV. 15. — Časoslova
s předložkou od složená znamenají směr čin-
nosti pryč od místa, pryč od čeho, na stranu,
(mají význam předložky od. Mkl.): odbaviti,
odběhnouti, odehnati, odjíti. Odkrojil kus
chleba. Jg. — 2. Znamenají sprostiti podmět
od něčeho. Odhaluje svá ňadra. Jg. — 3.
Upuštění od činnosti, jež se ukončila (zna-
menají ukončení, přestání děje. Mkl.): odbiti,
odehrati, odzvoniti, odzpívati, odkvésti. Již
jsem těsto odmísil na chléb. Jg. — 4. Zna-
menají směr činnosti odkud kam, tedy uka-
zují k cíli, kam se předmět ustanovuje. Odev-
zdal mu ten dvůr. Jg. — Zk. — O slovesech
s předložkou od složených, vz obšírný člá-
nek: Tn. 57.—61. a 159. Cf. Mkl. S. 225. —
O. jménech s předložkou od složených (odcestí)
vz Mkl. B. 416. a jednotlivá slova ve slovníku.

-oda, přípona jmen postatných: lahoda,
jahoda, svoboda. D. Vz -ado.

Oda, y, f., řec, původně tolik co zpěv,
píseň, nyní druh lyrického básnictví, nejpří-
buznější ovšem písni, lišící se však od ní tím,
že, kdežto se píseň více mírnými a prostšími,
vážnými, žertovnými neb elegickými city za-
bývá, o. hluboké pohnutí mysli, vysoký vzlet
obraznosti a velikost' myšlének vyhledává. O.
náboženská (hymna), heroická, didaktická. Vz
více v S. N. O. Řekům byla obecným názvem
básně lyrické jako nám jest píseň. My nazý-
váme odami takové básně lyrické, ve kterých
mohutným ducha vzletem a výmluvou nad-
šenou a formou dokonalou zobrazeny jsou
city a myšlénky vzbuzené pozorováním před-
mětů vznešených a rozjímáním zájmů lidstvu
důležitých. KB. 174. Vz o ní více v Bž. Spůs.
12.—14. Die Ode.

Odaliska, y, f., souložnice, jaké Mahome-
ďané mimo řádné ženy ve svých serailích cho-
vají, Jg.; spanilá otrokyně v haremě tureckém.
Rk.

Odarek, rku, m., hadr, cár, Lumpen. Mark.

Oďát = odíti. U Ostrav. Tč., Khýn. Káz.

Odati, vz Oddati.

Odatve, pl., f. = oddavky. Us. u Beneš. Jg.

Odavky = oddavky.

Odbádati, odbůsti, odbodu, bodl, den,
ení; odbodnouti, dnul a dl, ut, utí, bodením
odstrčiti, abtreiben, abbringen. Aqu.

Odbahniti se, il, ění = přestati se bahniti,
aufhören Junge zu werfen. Ovce již se od-
bahnily. Ros.

Odbarviti, il, en, ení; odbarvovati = ho-
tovu býti s barvením, zu Ende färben. Ros. — •
O., barvu snímati, entfärben. — co. Ten roztok
papír lakmusový odbarvuje. Presl.

Odbaviti, il, en, ení; odbavovati, na Slov.
a na Mor. = odbyti, abfertigen, — co, koho.
Odbav ho, aby šel. Jg. Služby boží ledabylo
odbavovati. Plk. O. poledne (poobědvati).
Baiz. — koho čím: výmyslem chytrým.
Kartig. — se s kým, se s čím — něco od-
byti, fertig werden. Plk.

Odbažiti se, il, ení, neos. = odechtíti se,
aufhören zu verlangen. — se komu. Odba-
žilo se mu. Na Slov.

Odbečeti, el, ení, přestati bečeti, ausge-
blöckt haben. Ovce, děti již odbečely. Jg.