sb157-05 0..8296

756

Voběd, u, m., v obecné mluvě = oběd.
Mus. 1847. 532. (z r. 1455. )

Vobiš, e, m., osob. jm. Šd.

Voblakomiti se =oblakomiti se, ulako-
miti se. Us. u Rychn.

Voblaty, vz Oploty, ves.

Voblice, e, f. štepinka. Vezmu-li voblici,
hned tě praštím. U Nepoměřic. Rč.

Voblízka, y, f. Má voblízku = oblízačku.
U Rychn. Msk.

Vobluhy, dle Dolany, Wobluch, samota
u Dnespek.

Voblunov, a, m.. Oblanov, Weigelsdorf,
ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 938., 939.

Vobnož, vz Obnož. A před te naše (vor
unserem Haus) u lože (u louže) rozkvětajó
tam dvě růže, jedna je bílá, druhá červená
a majó pěkný vobnože. Sš. P. 466.

Vobora, vz Obora. U vobory, jm. polí
u Čer. Janovic. Pk.

Vobořil, a, m., Wobořil, mlýn u Ml. Vo-
žice. — V. = osob. jm.

Voborník, a, m., osob. jm. Us. Šd.

Voborny, Woborny, samota u Planice.

Vobory, vz Obrovice.

Vobranní list. Vz Zr. zem. Jir. C. 29.,
Obranný. Má žádali v-ho listu. Arch. V. 21.

Vobratany, dle Dolany, ves v Tábor-
sku. Vz Blk. Kfsk. 878.

Vobrázek, zku, m., v obec. mluvě m.:
obrázek, vz Obraz. Hanačko, děvečko, srdce
moje, můj zlaté v-ko. Sš. P. 601.

Vobraziti, il, en, ení, abbilden. — se
kde. Až v-zí se Kristus ve vás. Sš. II. 46.

Vobřev = lýkový provaz. Vký. Vz Obrev.

Vobřidí, n. (Obřit, Obřic), ves Litoměř.
Vz Blk. Kfsk. 855.

Vobrovský, ého, m., osob. jm.

Vobrvaň, ě. f., Obrvaně, ves v Čáslav -
sku. Vz Blk. Kfsk. 696.

Vobsedlati = osedlati, satteln. — co
komu: koně. Sš. P 173.

Vobstarati = obstarati, v obec. ml. Sak
ona se ti ta mázdřička, po tom nehoji vob-
stará (budeš tam míti zase kůži jako dříve).
Us. u Kunvald. Msk.

Vobstáti = obstáti. Já se vojny nebojím,
já sem malej, vobstojím. Us.

Vobžinky, vz Obžinky.

Vocaď = odsud. Us.

Vocas, vz Ocas.

Vocasa, n., pl. = vexace, dlouhé řeči,
lange Reden. Us. u Počátek. Lidé u notářů
a j. často říkají: Co mi taková v-sa dělat
budeš! Zl.

Vocásek, ska, m., osob jm. Vz Blk.
Kfsk. 965. — V., vz Ocas.

Vocel, vz. Ocel. — V., a, m., os. jm. V.
Jan Eraz., nar. 1803., †1871., prof. a spi-
sovatel. Vz S. N.. Tf. 11. 1. 114.. 115., 124..
154., 155., 166, 170., 178., Šb. H. l 305. Jg.,
L. 652. — V. Jan a Řehoř, vz Blk. Kfsk.
1450.

Vocelka, y, m., osob. jm.

Voctář, e, m., der Essigmacher, -händler.
Us. — V., e, m., osob. jm.

Voč, i, f., Wotsch, ves v Kadaňsku u Klá-
šterce. Vz S. N., Blk. Kfsk 104.

Vočadla, del, pl., n., Wočadla, samota
u Ml. Vožice.

Vočadlo, a, m., os. jm. V. Jan, prof. a
spis., naroz. 1814. Vz S. N., Tf. H. 1. 175.,
178, Sb. H. 1. 306.

Vočehovský, ého, m, os. jm. Vz Blk.
Kfsk. 1262.

Vočechov, a, m., vz Očihov.

Vočelice (Očelice), hrad. Vz Blk. Kfsk.
682.

Voči, v obec. ml., vz Oko.

Vočichoviee, dle Budějovice, vz Očiho-
vec.

Vočitka, y, m., os. jm. V. Fr., † 1797
hudeb. Vz S. N.

Vočkovati, vz Očkovati.

Vod, u, m. = vodění, vedení, die Füh-
rung, Leitung. Po vodu koně. Výb. I. 96.,
Dal. — V., lépe: vodič, ku př. u Woltayova
sloupu, der Leiter. Jg., Plk.

1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička,
voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr.
vodica), e, f. V., skr. uda, řec. v<)'t»i>, lat.
unda, goth vatô, strněm. wazar. aqua, das
Wasser. Schl. Cf Šrc. 152., 181. Voda, aqua.
Z. wit. 17. 12. V. jest těleso kapalné (a skládá
se z kyslíku a vodíku. Tl. ); čistá v. jest
bez barvy, bez chuti a bez zápachu; voda
dešťová; pramenitá nebo říčná jest měkká,
je-li skoro tak čistá jako dešťová; tvrdá,
obsahuje-li v sobě tvrdé částky: vápno,
sádru atd.; léčivá n. mineralní (kyselky,
horká, slaná, sirnatá); mořská; voda ve
vzduchu jeví se ve způsobě páry, deště,
mhly, mračen; voda ve tvarech pevných je:
sníh, jíní, kroupy, led; v. nasycená (nero-
stem), krystalisační (která je ve krystalech
v tuhém stavu), slaná (rapa). Bř. N. 109.,

110. Of. Šfk. 68., Schd. II. 135., 232., KP.

III. 88., 40., 355., 355., 364. Voda plynná
(vodní pára), meteorická. Stč. Zmp. 486.,
536. V. činí prameny, studny, potůčky, po-
toky, říčky, řeky, veltoky, jezera, moře,
močály, bahniska atd. Us. V. stojatá, sto-
jací (mrtvá), tekoucí (živá), mořská, jezerní,
Us., říční, potoční, studničná, V., matičná
(Grundwasser). Us. Živá či pramenitá, V.,
vz Sbtk. 78., 79., 144. (v. živá také = v.
oživující a voda mrtvá = v. mrtvící. Cf.
Umřel hladnou smrtí. KB), rourní, dešťová
(nebeská, nestálá, nápadní, dešťovice; rybník
o nebeské vodě: dešťové a sněhové; mlýn
nebeský = o nebeské vodě), sladká (opak:
slaná, mořská), mineralní (kovná), dobrá,
špatná, horká, teplá, vlažná, studená, pitná,
k pití, hašená, Jg., překapaná, vstříkaná,
pouhá, svrchní n hořejší, spodní n. dolejší,
nadržená, vymývací, Nz., sněhová, vřelá,
kalná, zmrzlá, svěcená, S. a Z. (Valfer); va-
řící, vroucí, čerstvá, stálá, odražená, ostu-
děná, mastná, ohřatá, překapaná (prosto-
čistá, přeháněná, přepařovaná, destillovaná),
slaná (solní, Sool-), sanytrová, veliká (po-
vodeň), u mlýna nachytaná, nadržená (zá-
stava), zbytečná, napájecí (k napájení),
pozdější, das Nachwasser, nasáknutá, das
Sickerwasser, solná, Salzwasser, shnilá, Faul-
wasser; jistá, kyselá, zdravá, nezdravá, mdlá,
vypařená ( = překapaná), čistá, nečistá, špi-
navá, sražená (niedergeschlagen), bahnitá,
spotřebovaná, kyselinu solnou obsahující,
v trubách zemdlená, (do něčeho) pojatá, auf-