1197

Nijakovsky = nijaký. N-skú vecú =
žádným způsobem. U Uher. Hrad. Brt. D.
236.

Nijaký. Nijakým způsobem sa nedaj ku
zlému svésti. Slov. Tč. My sme nešli na
nijakú bitku, ale sme šli, kdo má hezkú
dívku. Sš. P. 430. N-ké to s ním není, er
ist noch unentschieden; Ta voda je nijaká,
ist nicht echt, gut. Ten čas je dnes n-ký,
der Himmel ist von Wolken, vom Nebel
umhüllt. U Olom. Sd. On jest n., kränklich,
nicht aufgelegt. Laš. Tč. Tá tvoja řeč je
taká nijaká (daremná, ničemná). Brt. D.
236.

Nije = ne. Slov. Čert vie všetko, len to
n., dze (kde) má žena brousek (na břichu).
Rr. Sb.

Nijeden člověk jest blažen, strčes. Vz
List. fil. 1883. 242., Zápor.

Nijinak = ne jinak. Kap. Post. I. 45.

Nik = nikdo. Slov. Nevidět rakvy, slze
n. neroní. Trok. 157. Slobodnuo som dievča,
n mi nerozkáže. Koll. Zp. I. 68. Kto slo-
vom zná zasypané otvárať hroby? Nik?
Čjk. 66. Pánu Bohu z ruky sa nik nevy-
tratí. Orl. II. 367. Cf. List. fil. 1883. 416.,
431.

-ník: Mělník, Chúsník, Mrtník, Hořep-
ník, Plevník, Zlatník (míst. jm.). Vz Pal.
Rdh. I. 139. Cf. Brt.D. 145.. 141. Lipník —
lipenský. Brt. D. 153. — Koncovkou tou
značí se v chemii při českých jménech slou-
čenina prvního stupně n. podvojná: kyslič-
ník, sirník. Mj. 26.

Nikakž atd. Že je nikakž nemož na-
učiti. Št. Kn. š. 12. Nikake. Anth. I. 3. vd.
XXXVIII., Hr. ruk. D. 730., 768. Nikakéž.
Bj., Št. Kn. š. 106. Nikakéž nechtěla. Pass.
mus. 377.

Nikame = nikam. Sv. ruk. Al. 942., SR.
389., Št. Kn. š. 170. Že nem jest nelzě n.
Alx.

Nikamo, vz Nikam.

Nikání, n., das Werden. Dk. Dj. f. 158.,
Dk. Poét. 130. Absolutní n. Dk.

Nikati, vz Nikání. — co. My jsme to
nemohli všecko niknouti = vykonati. U Ro-
nova. Rgl. Vz Niknouti.

Nikdaj = nikdá. Slov. Koll. Háj šumel
tiež, jak indy n. pred tým. Orl. XI. 69.
Myslel, že tomu konca kraja n. nebude.
Dbš. Sl. pov. VII. 50.

Nikdál, a, m. = nikdo. Slov. Ssk. Až
na sv. N-la (nikdá). Na již. Mor. Šd. Cf.
Nikdáš.

Nikdam = nikdá. Slov. N. nevidzela ži-
dovského boha, sedí na prípecku bez jed-
noho roha. Koll. Zp. II. 121.

Nikdáš, e, m. Na sv. Nikdáše = nikdy.
U Nové Kdyně. Rgl. Cf. Nikdá, Nikdál.

Nikde. Néni ťa n. (o slabém a hubeném).
Mor. Sd., Brt. D. — N. = nikdo. Vz Nikdo,
Hr. ruk. M. 816., Pl. 261., 262., R. 196., D.
442., Ž. wit. 138. 16. Aby ho nikde ne-
poctil. Kar. 114.—115.

Nikdiež = nikde. Aby slovo božie k lidu
nebylo kázáno n., jediné u far a v klášte-
řích. Hus III. 251.

Nikdo, nemo. Latin, nemo za nejstarší
doby vždy pronášeno českým nikto, nikte.

Cf. Jir. ve Čtení Učené společnosti 1883.
I. l0. (3.). N., gt. nikokého, vz List. filol.
1882. 120., Sv. ruk. K. I. 11., IV. 28.; dat.,
nikomému, Výb. I. 401 , Sv. ruk. K. I. 4.,
12.; akk. nikokého. Výb. I. 422. Ot niko-
kého, a nullo. Ž. wit. Athan. 226. a. Nikto
jest blažen, zastr. Vz Zápor. V Vodluží
jsou sedláci hrdi. Přimísili se chalupník
mezi ně a ozve-li se, hned někdo: A co ty
si, že chceš mluvit? Di si za humna! Ty
nikdo! Hrb. Obr 74.

Nikdy a nikdy, nun und nimmer. Dch.
N. není dosti na jednom neštěstí. Us. Sd.
Nikdy se opisuje: Až ze staré baby mladá
(žena) bude. Sš. P. Dáš mi, až spadne s nebe.
Us. Až pokvetou hrábě. U N. Bydž. Kšť.
Zaplatí, keď sa mu myš okotí. Slov. Zátur.
Až se kráva ohřebí a kobyla otelí. Bdl. Až
oseje (ušije) Pavléčku pes bote (vz Progr.
real. škol brněnských na r. 1883.—1884.
str. 9.); Až bode na vobecné lóce jarinak.
lb. Neor. Až poprší a nebude bláto. U Nov.
Bydž. Kšť. Cf. Jabloň, Kobyla, Kočka, Krb,
Masopust, Nikdál, Nikdáš, Peklo, Řemen.

Nikdyčka = nikdy. U Úval. 1536. Wtr.
exc.

Nikdych nepil = nikdy jsem nepil. Slov.
K. Ml. 46. Cf. Ch.

Nikel, kla, m. = Mikuláš. D. ol. II.434.

Nikelin, vz Niklomědek.

Nikelnatý kysličník, Nickeloxydul, n.,
soli, Nickeloxydulsalze, Nz., sirník, Osv. V.
17., hydrat, Nickeloxydulhydrat. Sl. les.

Nikerak, a, m., osada u Třeště v Ji-
hlavsku.

Nikišpurk, a, m. = Mikulov. Slov. Ssk.

Nikl, u, m , v lučbě. Vz Šťk. Poč. 355.,
Schd. I. 348., KP. IV. 124., Rk. Sl.

Niklas, a, m., os. jm. Arch. VII. 415.
N. Jos., prof. čes. techniky v Praze, 1817.
až 1877. Vz Tf. H. 1. 197., Bačk. Pŕ. 166.,
Rk. Sl.

Niklásek, ska. m., os. jm. Arch. IV.
344.

Nikles, a, m., os. jm. Vz Nykles.

Niklitý, Nickel-. N. kysličník, das Nickel-
oxyd, Nz., hydrat, Nickeloxydhydrat. Sl. les.

Niklomědek, dku, m. = nikelin, červený
kyz niklový, der Kupfernickel. Sl. les.

Niklot, a, m., král slov. Vz Vc. Lab.
260., 261.

Niklování, das Vernickeln. Vz Včř. Z.
I. 84.

Niklovina, y, f., die Nickelspeise. Sl.
les., KP IV. 122., 124.

Niklový, Nickel-, N. ruda, das Nickel-
erz, Sl. les., Hř. 43., železo, Osv. V. 7.,
koule do ručme (r. 1889. v Angl. vynale-
zena). Nár. listy.

Nikloželezný = z niklu a železa. Osv.
V. 19.

Nikňaf, a, m. = nifňaf. U Kr. Hrad.
Kšť.

Niknouti, se flectere, domittere. Šf. III.
461. — N., verschwinden, vergehen. Hlas
nikne. Kyt. 1876., 90. Barva, světlo nikne.
Laš. Tč. — N. = vyčnívati, prominere. Vz
Pronikati, Proniklý.

Nikoda = nikdy. Toho mi n. nezaplatil.
Půh. 1. 368. (353.).