Předchozí (200)  Strana:201  Další (202) |
|
|||
201
|
|||
|
|||
Pastýření, n. = pasení dobytka J. Lpř.
Pastýřík, a, m., zdrobn. pastýř. Bil
mého p-ka. Půh. I. 284. — Bdl. Obr. 111. Pastýrka (pastýřka) = pastrka, pliska.
Laš. Wrch. Pastýřový = pastorum. Ž. wit. Ezech.
12. P-ví stanové = pastýřů. Bdl. Obr. 68. Pastýřskotoulavý. P. lidé. Šf. Strž. I.
583. Pastýřský. P. chatrč, Us. Pdl., nemoc
(opilosť), na Hané, Bkř., bdělosť, horlivosť, opatrnosť, Skočd. 41., 42., 55., bohosloví, J. tr., Jg. H. I. 507., hry. Pyp. K. I. 153. P. mše = druhá ze tří mší, které kněz o hodu božím vánočním slouží, poněvadž se při ni čte evangelium o pastýřích. Špch. 20. Pastýřstvo, a, n. = pastýřství. Kristus
Petrovi p. nad křesťany poručil. Výb. I. 265. Pastýřův, -ova, -ovo, Schäfer-. Co po-
vídá pastýřova trouba? Děvčata! Požeňte telata na trávu zelenú, na rosu studenú, tú tú tú! — 2. Děvčata! Požeňte telata, a vy staré baby, požeňte ty krávy na trávu zelenú, na rosu studenú, požeňte! — 3. Da- vejte snidani, bo je už břuch hladny pa- pastyřův! Kus chleba světleho, kus masla do něho, tvarušku! Mor. Brt. Dt. 73., Km. 1886. 409. Pasula, y, f. = kráva (koza) přepásaná
černým pasem. Mor. Brt. D. — P. = fizula. Slov. Bern. Pasvice. Cf. Rstp. 1119.
Pasvicový. P. jablko (rajské), Paradies-
apfel. Dch. Pasvída, y, f., aristotelia, die Aristotelie,
rostl. Vz Rstp. 316. Pasvnek, nku, m. = pastviště. Val. Brt.
Ct. letovisko (dod.). Pasynka, y, f. = pasynek. Val. Brt.
Paša = pastva. Brt. D., Němc. III. 330.,
IV. 349. Jelen táhne na pašu. Brm. I. 3. 142. Kde mají hospodáři paše a lesy, mají i své salaše. Pokr. Pot. II. 73. Bohatí na chudobných svoje paše majú. Glč. II. 176. Kdy sú ovce na paši, sú při nich i valaši. Na Bezkyd. Tč. Byli sme na karmášu, to vám byla paša (to jsme se dobře měli)! Slez. Šd. — P , dle Bača, os. jm. Blk. Kfsk. 1021. Pašácký = znamenitý a p. Us. v Praze.
Pdl. Cf.Paša. Pašáchol, u, m., mauritia, die Mauritie,
rostl. palmovitá. Cf. Rstp. 1627., S. N. IX. 50. Pašák, a, m. = chlapík. Dělá p-ka. Us
Kšť, Rgl., Pdl. On je přece jenom p. Kutn. Paščeka, y, m. = piják, žrout. Mor.
Brt. Paščekářka, y, f., die Mauldrescherin
Laš. Tč. Paščékovať = hubovati, vaditi se. Mor.
Brt. D. 246. Pašek, os. jm. 1525. Jan P. z Vratu.
Výb. II. 315, Pal. Rdh. I. 88., Mus. 1884. 17., Let. (rejstřík), Rk. Sl. Promluvil k Pa- skoví polskou řečí zatrhuje. Bart. 185. 15. — Tk. V. 253. Pašev, švu, ta., falsche Naht.
|
Paši, paši! Volání na prase. Vz Prase.
Mor. Kopin. Brt. Pašice, Paschitz. Blk. Kfsk. 351., 654.,
Sdl. Hr. III. 37., Rk. Sl. Pašička, y, f. = pastvička. Cf. Paša.
ZObz. XXIV. 76 Pašije Cf. Jir. Ruk. II. 84., Sbn. 218,
Hš. Dod. I. 4., 23, 25., II. 70., Rk. Sl. Padá-li před velikonocemi sníh anebo prší-li, říká se: Padají pašije. U Nov. Bydž. Kšť. Ta od něho dnes slyšela p. (byla hubována). U Žamb. Dbv. Toť jest veliká p. (pravil, když obdržel list z radnice)! Let. 362. Pašijovka, y, f., die Passionsblume. Rk.,
Loos. Pašijový týden. Vz Er. P. 60., Žlutý,
Hš. Dod. I. 22. Niti v p-vé dny předené jsou prý velmi pevné. Mus. Pašinka ves, Paschinka. Rk. Sl. — P.,
y, m., os. jm. Mus. 1880. 492. — P. Petr. Arch. VII. 123., 127., VIII. 164. Pašiový, vz Pašijový.
Pašíř, e, m. = pašer. Sá.
Paška, y, f. Nezdá mi se, by paška v tom
čtení česky dobře bylo vyloženo: veliko- noční hod, neb velk. hod v ten čas ještě nebyl. Hus II. 109. — P., jm. feny. Škd. - P = druh síti. Na mor. Slov. Hrbn. — P. = krása. Slov. Ssk. — P., y, m. = pašák. To je p. ! Na již. Mor. Šd., Brt. D. 246. Paškal. Vzal ho na p., er nahm ihn ins
Gebet, in Corda, las ihm den Text. Dch., Rgl., Kšá. U Vsetína. Vck. Cf. Rk. Sl. Paškava, y, f. = nezdoba. Slov. Bern.
Paškaviť = nezdobiti. Slov. Bern.
Paškavý = nezdobný. Slov. Bern.
Paškovec, vce, m. = přívrženec Jana
Paška z Vratu. Mus. 1880. 495. Paškrta. Koll. IV. 151., List. fil. XII.
322. Paškrtiti koho = zlehčovati, za nic ne-
míti. U N. Bydž. Kšť. Paškrtka, y, f. = paškrta. Slov. Phľd.
I. 1. 5 Paškrtnice, e, f. = ženská mlsná, die
Näscherin. Slov. Slav. II. 382. Paškrtný. Cf. Maškrtný, List. fil. XII.
322. Paškrtok, tku, m. = paškrta. Slov.
Koll. Zp. II. 83. Paškvilant, a, m., Pasquillant, m. Bern.
Pašmička, y, f. = pouzdro. Slov. Rr. Sb.
Pašňovice, Paschnowitz.
Pašný = páchaný ? Slov. Od detinstva
duch môj puta vláči, toť ma Nemec zradne doňho dal, ve dvojražné pašnom krvolačí vrah mi srdce na smrť dohlodal. Hdž., Phľd. IV. 157. Pašov, a, m., mlýn u Kouřimě.
Pašovaný. P. fěrtuška. Němc. Mus. 1889.
359. Pašovice, Paschowitz. Blk. Kfsk. 1241.,
Rk. Sl. Pašovka, y, f., Paschowka, sam. u Dne-
spek. Rk. Sl. Pašovník, a, m. = pašer. Rk.
Pašta, y, m., os. jm. Arch. I. 353.
Pašťák, a, m., os. jm. Arch. VIII. 120.
Paště, ě, n., der Weideplatz. Šm.
Paštěka = paštika. 1588.
|
||
|
|||
Předchozí (200)  Strana:201  Další (202) |