473

Volníce. Vratislav vymohla si volný pe-
kařský trh či v-ci; Aby v. na chléb atd. vy-
volána byla, poněvadž cech pekařský o pečení
chleba se polepšiti zanedbává. 1724. Pras.
Řem. 4.. 43. Kdoby přípovědky (= přípověd-
ného) neobložil (nezaplatil), nemá po celý rok
v-ci bíti (dobytek v jatkách). 1633. Věst. op.

1894. 16.

Volnočinnosť, i, f. Ztk. 72., 92.(3. vyd.).

Volnost' = ochota. VMti. z té volnosti dě-
kuji. Kat. z Žer. I. 122.

Volný Řehoř, 1793.—1871., benediktin, na-
psal topografii mor. Vz Věst. op. 1894. 97. —
Volný dvůr, vz Volenství (3. dod.).

Volovec, vce, m., hora v Gemersku. Phľd.

1895. 351.

Volovnice, e, f. = louka volová Hrš.
Nách. I. 541. a j.

Volovo ucho, vz Volí (3. dod.).

Volový = volí. Patera jha v-vá jsem kúpil.
Ev. seit. 27. Luc. 14. 19.'— V. v bot. V. ja-
zyk. Háj. Herb. 385. b. V. ucho, verbascum,
rostl. Mtc. 1894. 337. Vz Volí (3. dod.).

Volský. V. ucho. Vz Volí (3. dod.).

Volt. Vz KP. VIII. 45.

Voltamper, pru, m., při měření elektri-
ckého proudu. Vz KP. VIII. 47.

Voltrap, u, m. — sedlo z kordovanské
kůže. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 636.

Volumetrický. V. stanovení cukru. V stuk.
IV. 54.

Volvočko, a, n., vz Boleočko (3. dod.).

Vomálit. Ten nevomálí = nevezme má-
lem za vděk. Záp. Mor. Brt, D. II. 412.

Voměj. O pův. cf. Čem. Př. 57.

Vomejlenej = omylný. Dšk. Jihč. I. 28.

Vomizín. Ďemades athénský .. . na stará
kolena dostal se do V-na a byl jen lidem
k posměchu. Rosacius Adam. Rathaus nový
v mě. Sušici. 1619.

Vomlatek, tku, m. = domlatné. Horn.
Pojizeří. NZ. IV. 398.

Vomoc = o moc. V. víc = mnohem více.
Us. místy. Cf. List. til. 1894. 277. Von je v
vječi. V Chromči. Ib. 281.
Vomrlet, vz Omrlet, Kunšt Brt. D. II.
412.

Vomýceti se = toulati se. Cf. Mýceti.
V čem v pátek v tom v svátek se omýcí (ne-
čistá ženská). Lomn. (Zbrt. Tan. 138.).

Vomyslně. V. lidi svozovali (úmyslně).
1597. Wtr. Živ. c. II. 991.

Vonásek, ska, m., vz Ondřej (3. dod.).

Voňavka, y, i. = májovník, drůbňava,
asperula odorata, rostl. Brt. D. II. 5C0. —
V-kij = druh hrušek. NZ. V. 586.

Vondati. Vondajž mu (v nos) této masti.
1440. Mus. fil. 1896. 430. Cf. Vendati.

Vondeňkový. V. dříví = réžové (3. dod.).

Vondra, y, m., vz předcház. Ondřej.

Vondráček, čka, m., vz předcház. Ondřej.

Vondľák, a_; m., vz předcház. Ondřej.

Vondraš, e, m., vz předcház. Ondřej.

Vondrášek, ska, m., vz předcház. Ondřej.

Vondrejč, e, m., vz předcház. Ondřej.

Vondrich, a, in., vz předcház. Ondřej.

Vondrouš, e, m., vz předcház. Ondřej.

Vondronšek, ška, m., vz předcház. On-
dřej.

Vondrovee, vce, m., vz předcház. Ondřej.

Vondrovic, vz -ovic a předcház. Ondřej.

Vondruš, e, m., vz předcház. Ondřej.

Vondruška, y, m., vz předcház. Ondřej.

Vondrys, a, m., vz předcház. Ondřej.

Voněj. V. tejden tu byl strýc. Ve střed.
Čech Mus. 1895. 182.

Voneš, e, m., vz předcház. Ondřej.

Vongr, u, m. = vozgr, vozher. Dšk. Jihč.
I. 31.

Vonička. Kytka z kvítí vonného n. ne-
vonného i z dělaného (ozdoba klobouku). V.
pávová = paví péro. Kelč. Jakékoli péro
ozdobou klobouku. Laš. Brt. D. II. 412., 510.

Vonka, y, m., vz Ondřej (3. dod.).

Vonně. Zahrady v. se vzplodily. Vít. 28.
a. (List. fil. 1895. 117.).

Vonný, vonen. Brig. Zjev. 54. (Gb.).

Vopadůvka, y, f. = padanka. Duť. 140.

Vopásání, n. = pastvisko. Dšk. Jihě. I. 28.

Vopelka, y, f. = bramborová -placka má-
kem posypaná, Třešť; chlebový koláč. Dačice.
Brt, D. 11. 484.

Vopendovat, vz Opendovati. Kunšt. Brt.
D. II. 412.

Vopenec, uce, m. = opoňka, popenec, bu-
dra, zádušník, kundratek (laš.), glechoma he-
deracea, rostl. Brt, D. II. 503.

Vopchati = vepehaťi, vstrčiti. Vopchal
kľúč do zámku. Slov. Phl'd. 1896. 296. V. pás
za sukňu. Sbor. slov. I. 45.

Vopín, n, m. = oplín. Dík. Jihč. I. 6.

Voploteň, tně, f., vz Přístodůlek (3. dod.).

Vopnštein, u, m. = plocha prstenu, na
níž erb byl řezán, Wappenstein, m. Wtr. Krj.
I. 526.

Vopred.= napřed. Načo sa v. starať; Ten
by sa už vero mohol v. so svetom rozlúčiť.
Phľd. XII. 166., 432. a j.

Vopykal, a, m., býv. rybník u Poděbr.
NZ. IV. 100.

Vor = veru. V nář. belujském. Phľd. 1893.
428.

Voračkáŕ, c, m. = vyberatel na voračky.
NZ. IV. 298.

Vorčouf, u, m., z Wurfschauťel = dře-
věná lopata na prohazování zrní. Horní Po-
jizeří. NZ. IV. 398.

Voříšek, šku, m., poloha u Poděbr. NZ.
III. 520.

Vořit = ohřáti. V Chromči. List. fil. 1894.
76. U Zábř. Brt. D. II. 124.

Vorklebice z Arklebice od Arkleba. Čern.
Př. 32.

Vornát = sedlák, od orání. Čern. Př. 82.

Vorné, ého, n. = robota. Arch. XV. 490.

Voroteč m. vodoteč, d v r. Dšk. Jihč. I.
15.

Voršauf, u, m. = vějící lopata, z Wurf-
schauiel, f. Hrš. Nách. I. 433.

Vorvil, Cetyl. Am. Orb. 68.

Vorvilka, y, f. Cetyloxydhydrat. Am. Orb.

Vos = osa, axis. Dob. Dur. I. 90. — V.,
a, m. = vosa. Mor. Brt. D. II. 284.

Vosa. Osa vyšla čertovi z nosa. Phľd. 1895.
123.

Vosenice dříve Osojuice. Cern. Př. 34.
Voschápnout se, vz Oschápnout se. Kunšt.
Brt. D. II. 412.