237

Obřadnosť, i, f., das Ceremoniel. Rk. O.
náboženská, der Kultus. Rk.

Obřadný, ého, m., der Ceremonienmeister,
Ceremoniär. Dch.

Obřadoslužba, y, f., pouhé přihlédání
k obřadům a v nich zatonutí, das Ceremo-
nienwesen, der Ritualismus. Židovská vněšná
o. ZN. 38.

Obradování, n., das Erfreuen. Veleš.

Obradovaný, erfreuet. Krok.

Obradovati, radosť způsobiti, erfreuen. —
koho (akkus.): otce, Br., matku. Král ná-
silně se obradoval. BO. Bůh pyšných ne-
přátel ze mne neobradoval. Kom. — Reš.,
Troj. — koho (gt., zřídka). Aniž jsi obdaroval
nepřátel mých nade mnou (zde snad proto,
že smysl je záporný.) Br. — koho čím.
Numa obradoval Římany bohy a bohyněmi.
Č. M. B. Někoho velikou radostí o. Troj. —
se čemu, z čeho = radosť cítiti. L. Obra-
doval se král příští jich. BO. Synu naleze-
nému se obradovala. Výb. I. 787.

Obřadovati, obřady konati, plniti. Č.

Obrajt, a, m., finanční strážník. Us. u Pří-
bora. Mtl. Také na mor. Zlínsku. Brt. Starý
o. ( = starý čert). Kda. Finanzwächter, m.

Obramek, mku, m., prým, die Borte. Na
Slov.

Obrana, y, f., bránění, die Vertheidigung.
O. z potřeby, z nouze n. nuzná. D. Zabiti
někoho v obraně (bráně se). D. K obraně
poručil. V. Přípravy k obraně dělati, Kram.,
konati. Ml. O. donucená, Nothwehr, f. Právo
donucené o-ny. Válka zhusta není nic jiného
nežli spolková o. donucená. MP. 186. 187.
O-nu zapřádati historickým způsobem. Sš.
Sk. 252. — O., pomoc, ochrana, der Schutz,
Schirm, die Beschützung. D., V. Obrany a
pomoci hledati (k někomu se utéci). V. Tys
o. naše. Pešín. O. před úrazem. Br. Padl
beze vší obrany (nemaje čeho se držeti). Us.
Obrany něčí užívati. Kom. O. od větru. V. —
O., stavení pro obranu, val, bašta, sed, pří-
kop, hrad, das Vertheidigungswerk, Bollwerk,
die Wehr, Schutzwehr, Brustwehr. Jg. Tvrze
jsou obrana země. Jg. Obrana má hrad můj
jest. Jel. — O., štít, záslona; výmluva,
ochrana písemná, Vertheidigungsmittel; die
Vertheidigungs-, Schutzschrift, die Apologie.
Jg. Jest beze vší obrany. V. Kdo v právech
hledati umí, ke všem téměř příhodám beze-
lstným můž sobě ochranu najíti. Vš. Plat za
obranu, za ochranu. J. tr. O. donucená (do-
nucené branění-se), spravedlivá, z donucení; o.
písemná, plat za obranu (ochranné); o. proti
něčemu; o-nu proti rozsudku podati; o. ne-
obdržené hodnoty; o. pro nepříslušnost k sou-
du ; o. proti soudci. J. tr. O. ústavná (perpe-
tua) a dočasná (temporalis exceptio), hojemná
(dilatoria) či odročovací, zrušovací (perem-
toria), výsadná (privilegiata) a prostá; zdán-
livá. S. N. Nemáš-li obran spravedlnosti a
neviny, nedopouštěj na sebe žaloby. Pře tvá
nepravá obranou horší bude. Vz Spravedl-
nosť. Pr. O-nu učiniti; o-ny užiti. By chválu
a o-nu českému jménu a jazyku napsal. Dal.
O-ny k neodpovídání aneb že před tím sou-
dem o to slyšení býti nemá. Kol. 16. O-ny
klásti (Einwendungen erheben) se mají před
dáním odpovědi; Obeslaný má o-nu, proč by

odpovídati povinen nebyl, položiti. Kol. 10.,
11. Abychom i my své obrany opatrněji zří-
dili. CJB. 379. O. dělení a přední žaloby,
Einrede der Theilung o. der Vorausklage.
O. pominula, die E. ist erloschen. O ve své
moci (míře a váze) zůstává; O. podlé li-
stiny aneb přímo proti žalobníkovi příslušící.
O. ze ztráty, ze zmenšení, z porušení n.
opožděného dodání. HGB. O. půhonu. Kn.
dr. V přinuceni vždycky výmluva a obrana
pozůstává, samé pak dobrovolnosti vina se
připisuje. Obviněný o-nu provozuj. Pr. O.
proti průvodům odpůrcovým. Řd. O-nu míti.
V. Mám toho o-nu (mohu to vymluviti). Har.

O. cti. Plk. Ke své obraně uvedl, že . . . Ml.
Každému o-ny a odvodu příti se má. Rb. Vz
Rb. str. 269., Žaloba, Žer. Záp. I. 124. —
O., vojsko, posádka, Besatzung, f. Město
o-nou osazené. Troj. — O. zemská, vojsko
zemské, Jg., národní, die Landwehr. Vz čsk.

I. 5. 42., Jg., J. tr. — Spolek k obraně i ke
vzdoře. J. tr. — O., nějaká nemoc. Neb trpěl
(Alexandr) nemoc, jež slove obrana a druhé
trápíše ho duch nešlechetné smilnosti. Alex.
Fab. c. 158. Vz Úbrana.

Obránce, obrance, e, m., der Vertheidiger,
Beschützer, Schützer, Schirmer. Jg. Nepřítel
vskočil do domu obráncemi neosazeného.
Jel. On byl obráncem náboženství. V. Bóh
jest jich o. BO. O. práva, posledního poří-
zení, Brikc., jazyka, Berg., svobody, Jel.,
lidu, Mach., země, zemský (der Landstürm-
ler. Csk.). Us. Zemští obráncové. Sych. O.,
právní přítel. Dobrý o. žádný nebyl, než
nejvýmluvnější, nebo tak jest tíže brániti
než žalovati, jako jest snáze rány dělati než
hojiti. Pr.

Obránčí, bránící, Schutz-, Wehr-. O. stav.
L.

Obránění, n., die Vertheidigung, Beschüt-
zung. V.

Obráněný, vertheidigt, beschützt. Jg.

Obrání, n., das Wegnehmen, Berauben,
die Wahl. Apol.

Obranice, Wolmersdorf, ves v Opavsku.
PL. — O., ves u Litovle na Mor.

Obranitel, e, m. = obránce. Ms.

Obranitelka, y, f., die Beschützerin. L.

Obraniti, (zastr.), il, ěn, ění = zraniti,
verwunden, verletzen. — o co: o kámen.
Ps. Mus.

Obrániti, il, ěn, ění; obraňovati = brániti,
schützen; bráněním zachovati, mit Erfolg be-
schützen; odolati, zhájiti, ab-, verwehren. —
abs. Kde jeden o. nemůž, brání druhý. Kom.
— koho (gt.), čeho od čeho. Od bezpraví jich
obraňuj. Háj. Sotva toho zámku obrání. Ros.
Od smrti o. Háj. Vlasti a lidu svého o. chtěje.
Plác. — V. — co. Spravujte a obraňujte kní-
žata stádo své. V. O. svou česť. Us. Té to
město oslavíta a juž pohřebená všiu zemiu
obráníta. Dal. 15. Protože súsed jmá též
právo a móže o. rozoránie. Kn. rož. 297.
Obraní-li se pohnaný. Vl. zř. 42. — koho
kde. Obraň mne pod stínem křídel svých.
Berg. Někoho před nepřítelem o. Háj. —
co, koho čím od čeho. Moukou a chlebem
mnoho lidu od smrti obránil. Háj. Súdem o.
bude při jich. BO. — jak aby. S těžkostí
byli bychom mohli obrániti, aby nave všecka