Předchozí (269)  Strana:270  Další (271) |
|
|||
270
|
|||
|
|||
Pařezovatěti = hloupěti. Člověk p-tí. Osv.
1896. 339. Parezovka m. pa.řezovka. Jm. louky Dšk.
Jihč. I. 10. Pargamen = pergamen. Háj. Herb. 349. a.
Pargametka m. pergametka. Kat. z Žer.
I. 116. Paripa = panský, krásný kůň. Slov. Zátur.
Pařiti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 78.
Parkamen, u, ni. = pargamen, z perga-
mentum. GB. II. ml. 1. 286. Potvrzení na par- kameně. Kat. z Žer. I. 51. Parkán = místo mezi hlavní Hradbou
vnitřní a nižší zevnější, cingulum, Zwinger. Čern. Př. 50. P. (barchanum.) byl plot n. zeď na lícní zdi asi zvýší muže; nyní prostora mezi zídkou parkánovou a hradbou městskou. Hrš. Nach. 36. — P. = desková ohrada dvoru. Brt. D. II. 439. Parkaši = zelná polévka. N. Město. Brt.
D. II. 479. Parkot, a, m. = žid. Vz násl.
Parkotit = brebentiti. Laš. Brt, D. II. 360.
Párkovati koho s kým. Celá ves jep-la
(říkala, že bude z nich párek). Vykl. Svat. 5. Parná, é, f. = území a potok v Požúnsku.
Phľd. XII. 336. Parnasije, e, f., rostl. Rudý srnečník se
vije zde kol bílé p-je. Slov. Pokr. Mrt. z. 64. Parný. P. číslo (sudé). Phľd. 1894. 714.
Paróbek, bka, m. — čtverák, šelma. Laš.
Brt. D. II. 360. Paróbek (paroubek), bku, m. = něco po-
rubaného. Přer. Brt, D. II. 360. Parojek. Bl. Gr. 345.
Paroplavební. P. spojení. Fait. 35.
Parostrojek, jku, m., zdrobn. parostroj.
Am. Orb. 32. Parotryskový. P. dmychadlo, Dampfstrahl-
gebläse, n. Ott, VII. 696. Paroubek, vz Paróbek (3. dod.).
Párovica, e, f. = opálka pro dra koně.
Brt. D. II. 356. Paroxytonovati slovo. List. fil. 1895. 75.
Parsůn oprav v: parsún. Akoby ani nie
na ľudský p. stvorený. Slov. Čes. 1. V. 175. Parta, cť. Gánka (3. dod.). V párte anjel,
čert v čepci. Slov. Partesy. Mluví jako z p-sň (jako kronika).
Nov. Př. 613. Partica, e, f. = střecha. Klobouk so ši-
rokou p-cou. Phľd. 1894. 451. — NZ. III, 399., 400. Cf. Parta, Partisana = sudlice n. oštěp s ušima, bo-
dák, který měl na dolejším konci železa dvě uši, dva háky, dvě ramena; P. = sudlice, je- jíž dlouhý nůž má při dolejším konci dva háky, dvě ramena bud' nahoru vztyčená, bud' dolů skloněná, bud' vodorovně položená. Wtr. Krj. I. 277., 615., 617. Partykář, e, m. = nadávka úředníkům
a jejich zřízencům. XVIII. stol. NZ. III. 512. Paruka. Cf. Wtr. Krj. I. 126.
Panikář = holub. Ott. XI. 511. b.
Parukářka, y, f., parus cristatus, .místy
na Mor.: sékorka chocholatá, kozlík (i v Čech.), kozílek, sýkorka králíček. Vz Mtc. 1893. 304. Parukáv, vz Pach (3. dod.). P. visutý.
Wtr. Krj. 1. 393. |
Parulka, y, ť., místo paruka, 1 vsuto. Oestr.
Mon. (Böhm.) 1. 495. (Dšk.). Parušit = šukati. Han. Brt. D. II. 361.
Parúť, parútka = prut, proutek. P. roz-
marínu. — P. = býľ, byľka, troška, špetka. P. soli. Slov. Phľd. XII. 174. P. múky. Mtc. 1894. 103. Parychta, vz Berta v S. N.
Pás. Pásy ženské za doby husitské. Vz
Wtr. Krj. L 65. P. (okolo těla) drátkový, obrouékový, tabulkový, probíjeny atd. v XVI. stol. Vz Mus. 1893. 62., Wtr." Krj. I. 510., 172. P. rytířský. Ib. 260. — P., vz Tradlina (3. dod.). Pasečnák, u, m., rybník u Bartultovic vo
Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11. Paseční, vz Pasečný. P. dříví. Vykl. Svat.
11. Pasečník, a, m. = obyvatel před horami.
Mor. Mtc. 1894. 353. Paseka = tŕňová ohrada. Phľd. 1894.
306. — P. = mlýn u Nošovic ve Frýdecku. Vést. opav. 1893. 11. Pasekář, e, m., vlastník paseky. Vck. Poh.
Pasigraf, a, m., Pasigraph. Sterz. II. 502.
Pasikó všecko = mentem. Kunšt. Brt. D.
II. 361. Pasilalie, e, f., z řec. = obecná mluva.
Ztk. 93. (3. vyd.). Pasinek. P-ků a chrastin 157 měřic. 1790.
Mtc. 1896. 298. Paska = pasačka. V již. Čech. NZ. II.
582. V Třešti na Mor. Brt. D. II. 361. Paskřiva, vz Prlína.
Paskuda. Šumná p. — lem že na jedno
oko šlepá. Šariš. Phľd. 1895. 378. Pásla husy. Vz Tanec mor. (3. dod.).
Pásla jeleny = čes. tanec. Vz NZ. VI. 54.
Pasláva, y, f. Zvič. Mlt. 53.
Pásmice = zástěra, která pokrývala i čásť -
prsou. Wtr. Krj. I. 505. P. (pásmička) dětská = veliký slinták i zástěra zároveň. Vz Wtr. Krj. I. 639. Pásmovka, y, f. = pásmová pila (pila ne-
konečná), Bandsäge, f. Sterz. I. 387. Pásnice, vz Utěrák (3. dod.).
Pasoman, vz Obvinatka (3. dod.).
Pásoklonný. P. podhlacenstvo, triklino-
metrisches Krystallsystem. Am. Orb. 87. Pásoosa, y, f., osa v páse křišťalů. Am.
Orb. 72., 87. Pásoosní obrazec. Am. Orb. 88.
Pasovať sa s kým — za pasy tahati, se
práti, křížkovati se. Phľd. 1892. 212., 1894. 418. Passivum, vz Trpný.
Pasť. O strč. sklonění vz v Gb. Km. -i. 38.
Pastéř, e, m. = dvě skyvy chleba proti
sobě s pecná skrojené. Jevíč. Brt. D. II. 361. Pastérňa, ě, f. = domek pastýřův. Dolno-
beč. Brtch. Pásti čeho = ostříhati. (Farář) chce, aby
jemu domuo snesli a svezli to, čehož on naj- pilneji pase u toho kostela. Chč. S. 279. — kde. P. na svojim (hleděti si svého). Mor. NZ. V. 541. Pastičkář, e, m. = kdo dělá, prodává
pasti, dratar. Nár. list. 1895. č. 350. feuill. |
||
|
|||
Předchozí (269)  Strana:270  Další (271) |