101., krvavý. Dal. 187. Vz KP. II. 185. D. slzí,
listí, Vrch., hubinek. Čch. Bs. 78. Pinkava
déšť cvrká. Němc. IV. 441. Když hory kúria
aneb se černia, buď odmäk, buď d. následuje.
Ib. Přišlo mi to na mysl, jako d. na pole
(v čas). Šml. D. a slunéčko. Vz Er. P. 7tí.
Po čem padá d. ? (Po kapkách). Us. A z hory
doly dešč idě, už můj milý něpřijdě ; Pršely
na tebe velké krapě dešča, něnadála sem
se takového ščesća; Dej Bože dyščička, aby
se ujala modrá fijalečka; Budě padať bude
dešč, kaj se ptáčku poděješ?; Neprš, neprš
dýšču; Deščiček májový, daj nám to Bůh
milý, aby nám narostl chlebíček na zemi.
Sš. P. 205., 299., 327., 519., 723., 724. Dalo
se do deště = hodně prší; dalo se na déšť
(bude dlouho pršeti). Brt. Tak to chodívalo
po léta, jak říkáme z deště pod okap (špatně).
Sk. Padá dýšť, budze ráno slizko, nedbám
nič, mám frajera blízko; Častokrát na kabát
se deždě mu lejú. Koll. Zp. I. 73., 386. Země
dešč pije. ZN. Z jara d. paří a na podzim
močí; Na jaře džber deště a lžíce bláta, na
podzim lžíce deště a džber bláta. Tč. Na
podzim funt deště, cent bláta a na vesno
cent deště, funt bláta. Kld. Když se dělají
kloboučky pod okapem, bude dlouhý déšť.
Vz Pršeti. Na Zlínsku. Brt. Když na sedm
bratři (^J0/₇) prší, sedm neděl d. dovrší; Po
silných deštích v září osení zimní se podaří;
Máj-li deště nedá, červen se předá; Velézají-li
dešťovky, očekává se d. Tč. Májový d. je
májové zlato. Tč. Po dešti jasno. Dch. Po
dešti slunce jasněji svítí; Dá Bůh d., dá
i réž; Malý d. přináší větší. Bž. exc.

Dešťák, u, m. = plášť do deště, der Regen-
mantel; deštník, der Regenschirm.

Děštěnka, y, f., pole u Zlina. Pk.

Deštěný = prkenný. D. podlaha. Mor.
Brt. Vz Deska.

Deštice. — D. = police. Kld. — D. u po-
stele čásť postele u hlavy a u nohou, na
rozdíl od postranic. Us. Rjšk.

Deštička, vz také Lusk. — D. = štítek
pošinovadla, das Reibungsplättchen (bei
Spindeluhren). Šp.

Deština, y, f., pluvia. Blýskáme a d-ny
učinil. BO.

Deštiti. — abs. Deštilo-li nebo bylo-li
zima. Sá. — kdy. Keď v noci d-lo, do lipy
jsú vnišli. Koll. Zp. I. 24. — co odkud
kam. Z konví deštil vodu na střechu (lil).
Jkbc.

Deštivo, vz Deštivý.

Deštivosť, i, f., regnerisches Wetter. Mtc.
1. 1863. 28.

Deštivý. D. počasí, den, oblak, Pdl., Tč.,
povětrnosť, Kod., mračno. Stč. Zem. 625.
Dnes je d-vo. Us.

Dešťka modlebná z púhého zlata. BO. —
D. = úzká deštice. Z deštěk se dračky strou-
hají. Val. Brt. D. 206.

Deštná, é, f., Deschna, mě. u J. Hradce,
cf. Tk. Ž. 4., 146., Blk. Kfsk. 476., rodiště
řed. Tom. Bílka; Deschney, ves u Nového
Města nad Met., Blk. Kfsk. 679.; Töschen,
ves u Dubé, vz Blk. Kfsk. 16, 18., 762.,
764., 765., 781. — Cf. Sd. Hr. II. 276., III.
302., IV. 369.

Deštní. D. kapka, Vrch., srážka, stín,
Stč. Zem. 638., 639., rosa. Dbv. Deštná kupa,
Deschneger Koppe, v Orlických Horách.
Krč.

Deštnice, das Regengestirn. Sl. les. Cf.
Send. II. 218. — D., Deschenitz = Dešenice;
Teschnitz, ves u Žatce. Tk. IV. 303., Tk.
Ž. 220. Vz Deštný.

Deštník = na holi pomocí příčních kostic
nebo drátů napnutá látka z bavlny, z hed-
vábí aneb z plátna, abychom se před deštěm
uchránili. Vz více v Kram. Slov. 89. D. samo-
činně se rozevírající, automatový, anglický,
dětský atd. Us. Pdl.

Deštnikářský, Regenschirmmacher-. D.
potřeby. St. př. kn. 1877. 36.

Deštno, a, n. = Děsno. Blk. Kfsk.

Deštný, vz Deštní. — D., místní jm. =
Deštná.

Dešťodárce, e, m., der Regenspender. Sl.
les.

Dešťoměr = nástroj, jímž se měří srážky
athmosfärické. D. automatický. Stč. Zem.
631., 633., Sl. les., Nz., Schd. I. 171.

Dešťoměrný, ombrometrisch. Dch. D.
sklenice, siť, Sté. Zem. 632., 634., výška.
NA. V. 367., pozorování. Us. Pdl.

Dešťoměrství, n., die Ombrometrie. Stč.
Zem. 630.

Dešťonosný, regentragend. D. vítr, oblaka.
Sté. Zem. 642., 637.

Dešťopis, u, m., die Hyetographie. Sl. les.

Dešťopisný, hyetographisch. D. mappa,
Sté. Zem. 639., NA. V. 367., poměry zemské.
Stč. Zem. 630., 631.

Dešťoplodný, regenerzeugend. Stč. Zem.
641., Lpř.

Dešťovec, vce, m., der Regenstein. Sl.
les.

Dešťovka = žížala obecná či rolní, lum-
bricus agricola, die Meke, der Regenwurm ;
žížala hnojní, 1. olidus. Vz Frč. 78., Schd.
II. 529., Brm. IV. 2. 90. D. červenavá, 1. ru-
bellus, dřevní, 1. puter, čtyřhranná, 1. tetra-
ëdrus. Ves. IV. 28. Vylézají-li d-ky za dne,
bývá brzký déšť. Vz Déšť. Tě.

Dešťový. D. kapky, Pdl., krůpěje, Dch.,
oblaky, pravděpodobnosť, přeháňka, Stč.
Zem. 637., 635, 647., den, voda (dešťovka),
Sl. les, potok. Tč. D. voda u Římanů, vz
Vlšk. 82., 83.

Dešťulka, y, f. = deštička, der Buch-
deckel. U Opavy. Klš.

Dešťůvka, y, f. = dešťovka, dešťová voda,
das Regenwasser. Ostrav. Tč.

Děť, a, děťa, m. = dítě. Na Ostrav.,
u Opavy. Wrch.. Klš. Vz Děťo. Pokuď syn
je děťa. Slov. Glč. II. 208. Cf. Ditě.

Déťa, ata, m. = dítě. Slov. Bern.

Deťací, Kindes-, kindisch. Slov. Loos

Detaill, e, m. Bž. 120.

Detaillista, y, m. = obchodník v malém,
der Detaillist. Sl. les.

Detaillní, Detaill-. D. plány, mappa. Us.
Pdl.

Dětaň, ě, f., ves v Čech. Arch. I, 509.
Vz Jetěné.

Dětanovice, dle Budějovice, Jettenowitz,
ves u Horažďovic. Tk. III. 117.