957

Lvovina, y, f. Löwenhaut. D.

Lvovský, Lemberger. Jg.

Lvový (lvův, -ova, -ovo) = lví. Kat.
2683. L. kůže (lvovina). V. Kde kůže lvová
platná býti nechce, tu liščí břevno podkládej.
D. Kde nemůže lvová kůže projíti, tu sluší
kůže liščí přičiniti. V. L. barva, štěnec (lvíče,
Alx. ), srdce, řvání, zub, síla. Jg. Löwen-.

-lý, přípona jmen přídavných: světlý,
oblý, kyselý, teplý. — České činné příčestí
minulého času formy určité, nepřechod-
ných, přechodných a zvratných časoslov má
zhusta mimo tvar v -ší zakončení adjek-
tivné: -lý, -lá, -lé, když se totiž děj trvalý
pronáší. Příčestí taková od sloves nepřechod-
ných a zvratných vedená mají význam a) činný.
Věci v Římě sběhlé (se sběhší) jsou polito-
vání hodny. Sv. Samorostlý plod; zralé ovoce.
Země česká převyšuje okolní země mužno-
stí lidí z ní pošlých. Vš. Viděl jsem národy
vešlé do svatyně mé. Ctib. Nepřirovnávej
nás hříšných k odpadlým od tebe andělům.
Pass. Děťátko nedávno urodilé. Pass. Vydal
soud smrti na člověka prohřešilého. Št. Símě
vzešlé uvadlo; země vyprahlé. Br. Zrnce
zahynulé. Št. Jedno slovo z rozdílných úst
pošlé. Mudr. Zmrzlý, umrlý. Pass. Ale ne-
toliko tomu opozdilému platiti počal; Aby
omluvy neměli židé, že jsú přišlého potu-
pili; Vždy repcí proti zpozdilým hriešnikom,
nezaslúžilým; A jest tuto utěšenie ve slovech
pána vinice lekavým, zmeškalým a pozdě
do vinice přišlým. Chč. P. 125. b., 46. a.,
127. a., 122. a. atd. — Pozn. Zvratná ná-
městka, se^l u příčestí se neklade: sběhlý,
nahodilý, vloudilý atd., ne: sběhlý se atd.
od sběhnouti se, nahoditi se, vlouditi se. —
b) Trpný. O stane hříchu navyklého. Št. Že-
lejí svých hříchů dopustilých. Št. Nenadálá
příhoda. Us. — Ve významu trpném užívalo
se ve staré a střední češtině zhusta příčestí
minulých, vedených také od sloves přechod-
ných. Čas promeškalý. Št. Přestálá po-
topa. Žal. Statky zdědilé. Žer. Víra vyznalá.
Brt. Statkové zadržalí. Ctib. Znalé znamení;
Vše zachovalé; Člověk v rozkoši chovalý.
Výb. I. Hřích zapomenulý, dopustilý. Št. Vězni
ve zlém poznalí. Brt. Hektor byl muž síly
neslýchalé. Let. Pravda vyznalá. Bl. —
Pozn. 1. Druhdy trpnou možnosť nebo ne-
možnosť označují. Nestihlí jsou soudové tvoji,
pane. Pref. Neobsáhlý jest soud boží. Brt.
Malý, ale znalý. Us. Náhlá a nenadálá smrť.
Nestihlé tajemství. Jedlé ovoce, pilé víno.
— Pozn. 2. Užívání toto jest nám nyní na-
mnoze již zastaralé (cf. dopustilý, učistilý,
ustanovilý, obmeškalý, zavinilý, Št. ) a proto
často lépe užíváme místo nich u časoslov
přechodných příslušných příčestí trpných
tak činný a trpný význam i formou různíce.
Místo:, statků zdědilých, psaní dalého, pravdy
vyznalé, času promeškalého' položíme raději:
, statky zděděné, pravda vyznaná, čas pro-
meškaný'. Tím se ovšem nemíní, aby se
příčestí činného určitého v -lý ukončeného
docela neužívalo; lze je dobře klásti, pokud
se v mluvě lidu udrželo jako: Člověk ďá-
blem posedlý. Pass. Dům podezřelý. Háj.
Zachovalý šat. Us. — Hlavně dle Brs. 142., Jir.
Nákresu mluv. strčes. str. 354. a Mkl. S. 818.

Lycaon, Lykaon, a, m, král arkadský.

Lyce-um, a, n., dle, Gymnasium'; vyšší
škola mezi gymnas. a universitou. — Licejní
třída, žák. J. tr.

Lycoperd-on, a, n., rod hub břichatko-
vitých. Vz S. N.

Lycopersicum, pasvice, rod rostl. lilko-
vitých. Vz S. N.

Lycopodiaceae, plavuňovité, jsou rostliny
tajnosnubné, cevnaté. Vz S. N.

Lycopodi-um, a, n., plavuň, rod rostl.
tajnosnubných. Vz S. N.

Lyčák, u, m., provaz z lýka. V Opavsku.
Pk. Bastseil. Vz Lyčenec.

Lyčenec, nce, m., lýčený provaz, vz Ly-
čák. Bastseil. D. Z lipové kury l-ce dělati.
Reš.

Lýčený, z lýka, z lýčí, Bast-, basten. L.
mošna (krosna), V., houžev, smečka, Háj.,
provaz. Har., Řeš. Bude v lyčeném brodu
utopen (oběšen). Mus. Utopil se v 1. moři.
Vz Oběšený. Lb.

Lýčí, coll. = lýka. Bast. Lýčím něco svá-
zati. Us. Visí to na tenkém lýčí. V z stran
přísloví: Nejistota. Č. Vz Lýko.

Lyčko, vz Lýko.

Lýčnatý, bastreich. L. len. Presl.

Lýčný, lýkový, Bast-.

Lydi-a, e, f., krajina v Malé Asii. Vz S.
N. — Lyďan, a, m. — Lydický n. lydský.

Lydický, lidský kámen = průbířský neb
zlatnický, Rk., černá odrůda buližníku. Bř.
44. Lydischer Stein.

Lyk, u, m., polknutí, doušek, Schluck.
Jedním lykem vypiti. L. — L. = co se
najednou polkne. L. vína. Schluck.

Lýk, u, m. = čísa.

Lykač, e, m., pijan, Schlucker, Säufer. L.

Lykaon = Lycaon.

Lykař, e, m., der Bastflechter. 1629. Gl.

Lykati, polykati; lyknouti, knul a kl, ut,utí, schlucken. Vz Lyk. — co kam. Vůni
do sebe lykati. Puch. Víno lykati. L. — L.,
přesedavě plakati. Plakal, až lykal. Us., Jg.

Lykavý, lykovatý, na způsob lýka, ži-
lovatý, zähe. L.

Lyknatý, měkký, omykaný, ošoustaný.
Reš.

Lykno = lukno.

Lýko, lyko, lyčko, a, n., coll. lýčí. Der
Bast. Vnitřní bílá tuhá vláknatá kůra na
dřevě. Ros. Pod korou jest l., t. j. čásť svazku
cevného skládajícího se z lýkových buněk.
Kk. 17. L. lípové. V. Zevnitř kůra, vnitř
lyka jsou. Kom. Když se lyka drou, tehdáž
na ně jíti. Dokud se lyka drou, dobře na
ně s dětmi jíti (jíti na ně i s dětmi. Lb. ).
Jg. Dokud míza, jíti na lýko s dětmi. Šm.
Mošna z lyk. Pulk. Lyka dráti, loupati. Šp.
Ne každé l. váže. Km. Vz více v S. N. —
L., provaz z lýka, Bastseil, Bindfaden von
Bast. Jg. Lyky někoho svázati, oběsiti, Háj.,
Dal., něco obvázati. — L. vlčí, luparia,
Wolfswurz, rostlina. Rohn. — L., draslavá
kůže na paroží jeleňat, srnčat, než úplně
vyroste. Us., Dch.

Lykodra, y, f., strom podobný jilmu,
eine Art Pappel. Us.

Lykofron, a, m., básník a grammatik,
řecký, nar. okolo 270. př. Kr. Vz S. N.



	957

	Lvovina, y, f. Löwenhaut. D. Lvovský, Lemberger. Jg. Lvový (lvův, -ova, -ovo) = lví. Kat. 2683. L. kůže (lvovina). V. Kde kůže lvová platná býti nechce, tu liščí břevno podkládej. D. Kde nemůže lvová kůže projíti, tu sluší kůže liščí přičiniti. V. L. barva, štěnec (lvíče, Alx. ), srdce, řvání, zub, síla. Jg. Löwen-. -lý, přípona jmen přídavných: světlý, oblý, kyselý, teplý. — České činné příčestí minulého času formy určité, nepřechod- ných, přechodných a zvratných časoslov má zhusta mimo tvar v -ší zakončení adjek- tivné: -lý, -lá, -lé, když se totiž děj trvalý pronáší. Příčestí taková od sloves nepřechod- ných a zvratných vedená mají význam a) činný. Věci v Římě sběhlé (se sběhší) jsou polito- vání hodny. Sv. Samorostlý plod; zralé ovoce. Země česká převyšuje okolní země mužno- stí lidí z ní pošlých. Vš. Viděl jsem národy vešlé do svatyně mé. Ctib. Nepřirovnávej nás hříšných k odpadlým od tebe andělům. Pass. Děťátko nedávno urodilé. Pass. Vydal soud smrti na člověka prohřešilého. Št. Símě vzešlé uvadlo; země vyprahlé. Br. Zrnce zahynulé. Št. Jedno slovo z rozdílných úst pošlé. Mudr. Zmrzlý, umrlý. Pass. Ale ne- toliko tomu opozdilému platiti počal; Aby omluvy neměli židé, že jsú přišlého potu- pili; Vždy repcí proti zpozdilým hriešnikom, nezaslúžilým; A jest tuto utěšenie ve slovech pána vinice lekavým, zmeškalým a pozdě do vinice přišlým. Chč. P. 125. b., 46. a., 127. a., 122. a. atd. — Pozn. Zvratná ná- městka, se^l u příčestí se neklade: sběhlý, nahodilý, vloudilý atd., ne: sběhlý se atd. od sběhnouti se, nahoditi se, vlouditi se. — b) Trpný. O stane hříchu navyklého. Št. Že- lejí svých hříchů dopustilých. Št. Nenadálá příhoda. Us. — Ve významu trpném užívalo se ve staré a střední češtině zhusta příčestí minulých, vedených také od sloves přechod- ných. Čas promeškalý. Št. Přestálá po- topa. Žal. Statky zdědilé. Žer. Víra vyznalá. Brt. Statkové zadržalí. Ctib. Znalé znamení; Vše zachovalé; Člověk v rozkoši chovalý. Výb. I. Hřích zapomenulý, dopustilý. Št. Vězni ve zlém poznalí. Brt. Hektor byl muž síly neslýchalé. Let. Pravda vyznalá. Bl. — Pozn. 1. Druhdy trpnou možnosť nebo ne- možnosť označují. Nestihlí jsou soudové tvoji, pane. Pref. Neobsáhlý jest soud boží. Brt. Malý, ale znalý. Us. Náhlá a nenadálá smrť. Nestihlé tajemství. Jedlé ovoce, pilé víno. — Pozn. 2. Užívání toto jest nám nyní na- mnoze již zastaralé (cf. dopustilý, učistilý, ustanovilý, obmeškalý, zavinilý, Št. ) a proto často lépe užíváme místo nich u časoslov přechodných příslušných příčestí trpných tak činný a trpný význam i formou různíce. Místo:, statků zdědilých, psaní dalého, pravdy vyznalé, času promeškalého' položíme raději: , statky zděděné, pravda vyznaná, čas pro- meškaný'. Tím se ovšem nemíní, aby se příčestí činného určitého v -lý ukončeného docela neužívalo; lze je dobře klásti, pokud se v mluvě lidu udrželo jako: Člověk ďá- blem posedlý. Pass. Dům podezřelý. Háj. Zachovalý šat. Us. — Hlavně dle Brs. 142., Jir. Nákresu mluv. strčes. str. 354. a Mkl. S. 818.	Lycaon, Lykaon, a, m, král arkadský. Lyce-um, a, n., dle, Gymnasium'; vyšší škola mezi gymnas. a universitou. — Licejní třída, žák. J. tr. Lycoperd-on, a, n., rod hub břichatko- vitých. Vz S. N. Lycopersicum, pasvice, rod rostl. lilko- vitých. Vz S. N. Lycopodiaceae, plavuňovité, jsou rostliny tajnosnubné, cevnaté. Vz S. N. Lycopodi-um, a, n., plavuň, rod rostl. tajnosnubných. Vz S. N. Lyčák, u, m., provaz z lýka. V Opavsku. Pk. Bastseil. Vz Lyčenec. Lyčenec, nce, m., lýčený provaz, vz Ly- čák. Bastseil. D. Z lipové kury l-ce dělati. Reš. Lýčený, z lýka, z lýčí, Bast-, basten. L. mošna (krosna), V., houžev, smečka, Háj., provaz. Har., Řeš. Bude v lyčeném brodu utopen (oběšen). Mus. Utopil se v 1. moři. Vz Oběšený. Lb. Lýčí, coll. = lýka. Bast. Lýčím něco svá- zati. Us. Visí to na tenkém lýčí. V z stran přísloví: Nejistota. Č. Vz Lýko. Lyčko, vz Lýko. Lýčnatý, bastreich. L. len. Presl. Lýčný, lýkový, Bast-. Lydi-a, e, f., krajina v Malé Asii. Vz S. N. — Lyďan, a, m. — Lydický n. lydský. Lydický, lidský kámen = průbířský neb zlatnický, Rk., černá odrůda buližníku. Bř. 44. Lydischer Stein. Lyk, u, m., polknutí, doušek, Schluck. Jedním lykem vypiti. L. — L. = co se najednou polkne. L. vína. Schluck. Lýk, u, m. = čísa. Lykač, e, m., pijan, Schlucker, Säufer. L. Lykaon = Lycaon. Lykař, e, m., der Bastflechter. 1629. Gl. Lykati, polykati; lyknouti, knul a kl, ut,utí, schlucken. Vz Lyk. — co kam. Vůni do sebe lykati. Puch. Víno lykati. L. — L., přesedavě plakati. Plakal, až lykal. Us., Jg. Lykavý, lykovatý, na způsob lýka, ži- lovatý, zähe. L. Lyknatý, měkký, omykaný, ošoustaný. Reš. Lykno = lukno. Lýko, lyko, lyčko, a, n., coll. lýčí. Der Bast. Vnitřní bílá tuhá vláknatá kůra na dřevě. Ros. Pod korou jest l., t. j. čásť svazku cevného skládajícího se z lýkových buněk. Kk. 17. L. lípové. V. Zevnitř kůra, vnitř lyka jsou. Kom. Když se lyka drou, tehdáž na ně jíti. Dokud se lyka drou, dobře na ně s dětmi jíti (jíti na ně i s dětmi. Lb. ). Jg. Dokud míza, jíti na lýko s dětmi. Šm. Mošna z lyk. Pulk. Lyka dráti, loupati. Šp. Ne každé l. váže. Km. Vz více v S. N. — L., provaz z lýka, Bastseil, Bindfaden von Bast. Jg. Lyky někoho svázati, oběsiti, Háj., Dal., něco obvázati. — L. vlčí, luparia, Wolfswurz, rostlina. Rohn. — L., draslavá kůže na paroží jeleňat, srnčat, než úplně vyroste. Us., Dch. Lykodra, y, f., strom podobný jilmu, eine Art Pappel. Us. Lykofron, a, m., básník a grammatik, řecký, nar. okolo 270. př. Kr. Vz S. N.