201

Obádati, opichati, umstechen, umpicken,
bepicken; drücken. Jg. — co. Písek obádá
bosé nohy. Koll. — O., ausersehen, erwählen.
— si koho. Když by sobě (stavové) no-
vého krále a pána obádali a přijímati měli.
Skl. III. 107. — O., ohlédati, zpytovati,
zkoušeti, erforschen, prüfen, untersuchen. —
co. Obádej skutky své. Sš. II. 328. Tajemná
jest vazba duše s tělem, kdo ji v celé hloubi
obádá? Sš. Bs. 183.

Obadavý, badaje, forscheNd. O. protě-
kával očima ulice. Johannit. 5.

Obadva, V., oba dva, m., obědvě. V.,
obě dvě, f. a n., alle beide. Skloňuj obé
slova. U životných také: obá dvá. Kdy se
pojí s dualem a kdy s pluralem? Vz Čísla.

Obadvojec, jce, m., souržice, Halbfrucht,
f. Na Slov.

Obahněný. O. ovce. Vz násl.

Obahnilý. O. ovce (která má jehně), ein
Schaf, das geworfen hat. Rk., Ja.

Obahniti se, il, ění = mladé zroditi,
werfen. Ovce se obahnila. D. Koza se ob.
Krab. Též o psech. Na Slov. Plk.

Obaké, obako, obaky, obak (zastr.) =
však, jednak, ostatně, přece, nicméně, aber,
doch, übrigens, auf jeden Fall. Jg., Jir.,
Kořínek. Obak hlasem tiem i rukú tú uvá-
dieše biedu na lud. Rkk. 18. — St. skl.
Abychom to dobrovolně učinili, ješto obak
i bezděky trpěti musíme; Tomu, ktož je
v hřieše, obak zle jest odkládati a neostatí
chutně hřiechu. Št. N. kr. 261., 129. — Alx.
144., Kat. 25., 196., 570., 1531. — Obako =
s obou stran (novější), beiderseits. Obako
špičaté zuby. Rostl. — Obak = opak. V Opav.
Pk.

Obakrát, beidesmal. Kom.

Obal, u, obalek, lku, m. Hülle, die Um-
hüllung, Emballage, das Packpapier. Dch.
Obalové teplé vody okolo krku. Tys. Obal
ducha (tělo). Hlas. Na obal strop dělati i. e.
stropnici (trám) slamou obaliti a poplácati
hlinou neb blátem místo rákosem. Us. Dch. —
O., Kugelfutter, Pflaster, slove látka lojem
namazaná, do které kulka, než se nabije, se
zabaluje. Šp. — O. květový, vz Kk. 43., 45.,
46., Schd. II. 198. Listeny na rozvětvených
vřetenech stojící činí o. Kk. 196. — O., hrouda,
die Scholle. Obaly na poli ostrou branou ro-
zemlely. Sych. — Přenes, o.= obalení, při-
strojení, ku př. řeči, Einkleidung, f. Mluví
s obalem, bez obalu, unverblümt. Jg., Nz.

Obalamutiti, il, ěn, ění. — koho, be-
trügen, hinters Licht führen, beschwatzen,
bethören. Us. i na Mor. Lpř., Mtl. Vz Bala-
mutiti.

Obalcovati se, sich dürftig behefen. Na
Slov. Plk.

Obaleč, e, m. O. révový, der Reben -
wickler. Sk. Obaleči, pyralidae, jsou drobní
motýlové. O. tukový, pyralis pinguinalis; o.
včelní, galleria mellionella; o. voskový, achroia
alvearia; o. moukový, asopiafarinalis; o. chme-
lový, pyralis silarealis, Frč. 176., dubový, tor-
trix viridiana; o. ovocní, t. pomonana; o. ku-
lový, volvox globator, nálevník. Schd. II.
517., 546.

Obalečný, Pack-.

Obalek, vz Obal.

Obalena, y, f., vlasy u vdaných žen sple-
tené a okolo hlavy otočené. Na mor. Zlinsku.
Brt.

Obalení, n., Verpackung, Einwickelung, f.
O. nedostatečné. O. něčím. V. — O. čeho
čím. Rk.

Obalenka, y, obalenice, e, f., das Kopf-
tuch der mähr. Weiber. D.

Obalený; obalen, a, o, umgehüllt, einge-
hüllt. — čím. Meč pochvou obalený. Har.
Neumělosť lahodnými slovy o-ná. Scip. O.
zlatem. Er. P. 139. Obalen jsa tmami. Chč. —
v co. Obalen jest v hříchy jeho. V. — v čem.
Řízky žemlové ve vejcích obalené. D. —
Vz Obaliti.

Obalík, u, m., die Hülle. O-ky u rozvě-
tvení jsou hvězdnato-plsťnaté. Rostl. Listénky
na stopečkách nahloučené skládají obalík,
involucellum, das Hüllchen. Vz Kk. 196.

Obaliti, il, en, ení; oboleti, el, en, ení;
obalovati. O. místo: obvaliti. Vz Ob, V. —
O. = zavinouti, umwickeln, umhüllen, ein-
wickeln, V.; tajiti, premovati, barvu něčemu
dávati, beschönigen, einhüllen, einkleiden.
V. — co. Slova obaluje (nechtě pravdy
říci). Us. — co, koho kam: dítě do plínek,
něco do papíru, V., do plátna. D. O. něco
v šaty. Br. — se kde. I kámen se na je-
dnom místě neobalí (neobroste na té straně,
na které leží). Mus. — co, se čím. Řeč
lahodnými slovy o. Zlob. Kámen se mechem
neobalí, jenž se často z místa valí. Sych.
Celá hlava obalila se mu škraloupem. Lk.
Obalí se strom listem zeleným. Er. P. 59. —
co okolo čeho. Us. — co v čem: se v hří-
ších. Boč. exc.

Obálka, y, f., místo: obválka, vz Ob, V.
Hülle, Verpackung, f., Umschlag, m. Váha
o-ky. Pr. O. knihy. V. Kniha v tuhé obálce.
Zlob. O. listu, denníku, psaní. Jg., Šp. O.
listovní, das Briefcouvert. O. konopná, Hanf-
couvert. Dch. O. na psaní. Us. Papír na
obálky. V. O. křížová,das Kreuzband. Rk. —
O., der Fussfetzen. Vz Nazouvati. — O.,
čepení ženské. Us.

Obalkovati. — co: svůj omyl (beschö-
nigen). Sych., D.

Obalný, Umschlag-. Rk.

Obalot = mnoho, plno, obaleno. Ta po-
hanka kvete o. Na té zelenině bylo housenek
jen o. Us. u Krásné Hory v Táborsku.

Obalovací papír. V. Pack-.

Obalovati, vz Obaliti.

Obalovitý, schollenvoll. O. pole. Sych.,
Rk.

Obambulinatěti, el, ění, bambuliny do-
stati, knollig werden. Rostl.

Obaňkati = na-, přemluviti, anplauschen.
— koho. Celou společnost' obaňkal. Jg. —
koho čím. Rk. — Nedej se mu obaňkati.

Jg.

Obapol = dvakrát tolik, dvojnásobně,
zweifach. V., Br. Aby jiný měl o. toho do-
brého. Št, — O., s obou stran, von beiden
Seiten. St. skl. Oběsichu dva lotry obapol
jeho. O. se radosť jevila. Sš. Sk. 34.

Obapolně, s obou stran, beiderseitig. Roz-
sudího sobě volte, na jehožby zdání přestali
obapolně. Kom. O. jeden na druhém pře-
stávaje na společné té lásce naší dosti máme.