513

Pausa, y, f., z lat., přestávka (v řeči,
v hudbě), pomlčka, Ruhepunkt, Stillstand,
Einhalt, m. P. všeobecná n. generalní, když
všecky hlasy mlčí. P., přestávka mezi ukon-
čením jednoho tonu a začátkem druhého. P.
celá, půlpausa, velké eso; p. osminová, malé
n. jednou vázané eso; p. šestnáctinová, eso
šestnáctinové n. dvakrát vázané. Hd. Vz

S. N.

Pausani-as, a n. e, m., 1. náčelník vojska
spartského proti Peršanům (Xerxovi) ;2.země-
a dějepisec řecký. Vz S. N.

Pausirovati, lépe pausovati, přestati
počítati přestávky. Rk. Vz Pausa. Pausiren,
einhalten, ruhen.

Paušal, u, m., z něm.-lat., plat ůhrnkový,
úhrnečné, Pauschale, n. P. úředníků na kan-
celářské potřeby. Vz S. N.

Pauvre (fr., póvr) z lat. pauper, chudý,
arm. Rk.

Pauz, u, m., pavuz, pavuza, der Heubaum.
Na Mor. Brt., Tč. Vz Pavuz.

Páv, a, pávík, a, m., pták z řádu kur,
Pfau, Pfauhahn, m. P., vzorec prvního muž.
sklonení slov znamenajících něco životného.
Sg. 1. Páv, 2. -a, 3. -u, -ovi, 4. -a (je vlastně
genitiv; zastar. аkk.: páv), 5. -e, 6. -u, ovi,
7. -em; pl. 1. -i, -ové, 2. -ů, ův (zastr. óv),
3. -ům (zastr. -óm, -ovóm), 4. -y, 5. -i, ové,

6. -ích, -ech, 7. -y. Vz ostatne Skloňování.
P. chocholatý (pavo cristatus), japanský, S. N.,
krátkoocasý, lophophorus refulgens. Frč.
350., Schd. II. 464. Člověk nádherný, chlubný
pávem sluje. Ros. P. se čepýří. Šp. P. oca-
sem (i. e. potřásá. Říká se, když se kdo
chlubí). Ros. P. má peří anjelské, ale kroky
zlodějské a zpívání ďábelské. Jg. Žeň pávy
po svých, z tohoť nic nebude. Ctib., Lb.
Vz Odehnati. Žeň dál pávy. Č. P. svůj očko-
vitý ocas rozestra pyšní se. Kom. J. 158.
Nejednako Bůh rozdává, jednomu hus, dru-
hému páva. Koll. Hleď páve na své nohy.
Vykračuje si jako p. (pyšný). Znáti páva po
peří. Pk. Ne všichni ptáci jsou páv aneb
orlice. Č.

Pavalka, pavelka, y, f., holubník, der
Taubenschlag. Lex. vet.

Pávě, ěte, n., mladý páv, ein junger Pfau.
D.

Pavel, vla, Pavlík, a, Pavlíček, čka,
Pavelka, y, m.; na Slov. Palo, Palko. Paul.
Sv. Pavla na víru obrácení (25. ledna). Já
o Havlu, ty o Pavlu (já o hruškách, ty o
slívách). Také již Pavel mouky syt, rovně
mu párat jako šít. Lom. Cti Petra pro Pavla.
Smil. Pavel jako Šavel (jako Petr. Vz Po-
dobný). Lb. Jasný den na sv. Pavla zna-
mená zimu na sv. Havla. Kda. Sv. Petr a
P. podtrhne žitu kořínek (bude zráti ve dne
v noci); Sv. Pavel houby našel. Hrš.

Pavéza, pavézka, y, f. Dle Šf. z kelt.,
kymr. čili wáles. pafais, fr. pavois, řec.
Tiaßer^m, pol. pawęza, ang. pavice, druh ve-
likých štítů ve středověku. Vz také Mz. 64.
a Gl. 226 (shoduje se se Šf.). Schild, m. P.,
štít okrouhlý. V. P. byla štít dole buď do
špičky vybíhající (clypeus), buď dole za-
okrouhlený (scutum) a koží potažený. P-zy
užívali vojáci pěší, drželi ji v levé ruce a
chránili jí svých prsou i hlav proti ranám

nepřátelským. Hrš. v Km. II. n. b. 119.
Pavézka římská. Sš. Sk. 230. Někdo sobě
chtěl z nás pavézu udělati a proti nám svou
vuoli provoditi. Bart. Jeho má za svou pavézu.
Kom. Jest jim láska místo pavézy n. štítu
proti nepřátelům. — Pavézka, koruna rostlin,
skládá-li se z pěti plátků, z nichž nejhořejší
široký, zpřímený neb zpět zahnutý jest, ve-
xillum, die Fahne. Kk. 46.

Paveza, vz Pavuz.

Pavézník, a, m., štítonos, Schildträger,
ш. Každému vozu dostane se 18 pěších,
z těch aby bylo 13 střelcuov, 4 pavezníci a
k tomu vozataj. Arch. IV. 443. Pěším strel-
cóm po 4 zlatých a pavezníkóm po 5 zl.
Arch. IV. 442. Vz Tk. II. 377. — V. —
P., kdo pavézy dělá, Schildmacher. Žid. Vz
Pavéza.

Pavéznice, e, f., lecanora. Färberflechte,
f. Rostl.

Pavézný, Schild-. P. záštity zdělati. Koll.
P. kůže.

Paví, pávový, Pfauen-. P. ocas, na něm
paví oka, D.; vejce. — P. koření, blešník, per-
sicaria, bylina. — P. oko, vanessa io, motýl.
Vz S. N. P. oko: habrové, saturnia carpini,
kleines Nachtpfauenauge; bukové, s. tau (T),
Rothbuchenspinner, m.; hruškové č. martináč
veliký, s. pyri, grosses Nachtpfauenauge;
trnkové, s. spini, Schwarzdornspinner, m.;
pajasanové, s. cynthia, Eria Seidenspinner.
Km. VI. 430. (Kalandra). — P. vejce, také:
duranče, eine Pflaume.

Pavia, e, f., rostlina. Rostl. — 2. Mě.
v Italii. Vz S. N.

Pavian, a, m., vz Opice, Frč. 399., Schd.
II. 390., 389.

Pávice, e, f., die Pfauhenne. — P., hrdlička,
holoubek. Tkad.

Pavillon (fr., paviljo'n), přístavek u domu,
besídka. Vz S. N. Lust-, Gartenhaus, n.

Pavinec, nce, m. Iasone. P. obecný, ia-
sionka, i. montana. FB. 36.

Pavinov, a, m., ves u Sušice. PL.

Paviti, il, en, ení, vz Pavovati.

Pávka, y, f., pfauenartige Taube. Rk.

Pavlač, e, f., pavláčka, y, f., na Slov.
povlač, pod Krkonš. palvač. Kb. P., pří-
stavek dřevěný nebo kamený na domě, po
kterém se chodí a místo vyvýšené vůbec, be-
sídka, V., přístřeší, Söller, Gang, Erker, m.,
V., Pawlatsch, f. Us. P. na vnější straně sta-
vení k některému poschodí přistavěná chodba,
která jen na krakorcích (Kragsteine) leží;
krátká p. = balkon. Vz S. N. P. přikrytá.
V. Na p-či prádlo věšeti, sedati. Us. P. na
šest loket zšíří. BO. — P., kůr kostelní či
kruchta, der Chor. Na Mor. Brt., Mtl., Mrk.
Na p-či zpěváci zpívají. Har. — P., byla spi-
žírna, dřevěná komora jednopatrová, o sobě
postavená; nyní ke kuchyni přistavěná (lo-
menica). Na Zlínsku. Brt. — P. u lodí, Gang,
m. V.

Pavlačitý, z pavlaky dělaný, šarlatový,
purpurn. P. roucho. Č.

Pavlaka, y, f., čím se něco povlíká, zá-
stěra, odění, povlak. Dal 153. Obléci se zlato-
hlavem (purpura) a pavlakú (bysso). ZN. —
P., lešení ke stinadlu připravené, Gerüst, n.
— P., bělmo. — P., pavlač.