oblôčkom. Ib 46. Klope, klope na oblok.
Sl. spv. 31. — O. = otvor. Er. ad Kat.
3490. Dle Gb. v List. fil. 1882. 324. výklad
pravdě nepodobný. Možná prý, že to má
býti bez otvleka Vz tam více. Jir. Mor. 49.
čte: bez obleka. Vz Oblek.

Oblokár, a, m. = obločiar. Slov. Němc.
IV. 318.

Oblomiti co: něčí hlavu, Osv., vrtochy,
Sml., síly. Šf. Strž. I. 305. — v čem Již
se v řemesle poněkud o-mil. Us. Knrz. —
jak. Než jej po své hlavě o-mí. Ehr. 27. —
se kde: mezi lidem (naučiti se). Sá. —
si co Dítě si musí jazyk o , než se naučí
mluviti Us. Rgl.

Oblomný. Neoblomný. Pal. Rdh. III. 181.

Obloramenný, rundarmig. )]v/o/uo<,: Man.
Hes.

Obloubený strom. Dk. Aesth. 414.

Oblouček, čku, m. = růžek v grammat.
Vz Ndr. 31.

Obloučitý, bogenförmig. Dch.

Obloučkový, Bogen . O. pilka, Hs., vlys,
NA. I. 50., hřebík, Us. Pdl., plech, vz
Oblouk (dod., konec).

Obloučnice, die Bogensäge. O. pytevní,
B. für Anatomie, amputační, zur Amputa-
tion, resekční, tür Resection Ktt. exc. —
O. = oblouková čara, die Bogenlinie. Nz.

Obloučník, u, m., das Curvenlineal. Al.
Stč.

Oblouditi On se nedá o. Us. Dch. Vz
Oblúditi.

Oblouk ve stavitel Cf NA. 1.30,43,
62., 63., 162., IV. 228., 230., Pcl 119, SP.
II. 12., 15. O. těhlice, der Bügel. Smr. 96
O. pily. Šp. O. voltajský, Voltaischer Bogen.
Dch. O poledníkový, rovnoběžníkový. Stč.
Zem. 360 Dlouhá sakovina vypne se z předu
o-kem a ku chobotu obloučkem. NA. IV.
121 — O. dlaňový (hluboký, vysoký, arcus
volaris profundus, sublimis), hřbetní u nohy,
a. pedis dorsalis, oboční, a. superciliaris,
obratlový, a. vertebrae, patrový, a. palatinus
der Gaumenbogen, ploskovy, a. plantaris,
polokruhový v uchu, srdečnice. a. aortae,
stydký, a. ossium pubis, šlachový, a ten-
dineus, tepenní žaludkový dolení a hoření,
a. arteriosus ventriculi inferior et superior,
žilní povrchní a hluboký, a. venosus sublimis
et profundus. Ktt. Exc. O v tělocv.: bočný,
čelný, přední, spodní, vnější, vnitřní, vrchní;
pohyby paží, nohou obloukem; sek oblou-
kem. Us. Rgl. — O. = matečník, tažeň,
jistý druh zŕezu révy vinné. KP V. 159. —

O. nad notami S. N. V 962., Zv. Př. kn.

1. 22., 6. — O. = růžek, znamení směšo-
vání. Ndr. — O. = jídlo obloukovité, zá-
luska: feniklový, mandlový, pražený, s vejci,
Hnsg, z máslového těsta, z ledu pomeran-
čového; plech na o-čky, obloučkový. Šp.

Obloukořez, u, m., der Bogenschnitt.
Lpř. Děj. I. 173.

Obloukovina, y, í. Mt. 1. 1863. 175.

Obloukovitě, bogenförmig. Us. Pdl.

Obloukovy. O. minuta, míra, sekunda,
stupeň, tlakoměr, trojúhelník (sfaerický),
válec, vzdálenost, Stč. Zem. 62., 63., 141.,
142., 562., 563., římsa, vlys, most, NA. I.
30., 48., 227., 228., brázda, -furche, chodby,

Nz. lk., elektrické světlo, Bogeulicht. Us.
Pdl.

Obloun, u, m. O. nebo lalok v ornamen-
tice. NA. I. 50., 15., O. = čásť hlavice
sloupu, měchýř, echinus, znalá zvl. u dor-
ského sloupu. Rjšk. O. táhlý = římsa kon-
vexní, jejíž profil jest opsán oblouky ze
dvou různých bodů. F. Lehner. Der Pfuhl,
Rundstab, ein Astragal von grösserer Di-
mension; O tlačený, stlačený, ein gedrückter
Pfuhl. Nz. U obdobnějších schodů bývá ku
předu vystupující o. Šand. II. 60.

Obloupiti co: kostel. Pč. 7. — co komu.
Jablka sobě o-pil Bart. 328. — z čeho:
ze statku, ze slávy, Výb. II. 1573., 481.,
z chvály. Adm. 16 — čeho. O. někoho
kněžství. Hus I. 433.— jak. O. koho do
nahoty. Hus I. 17.

Oblouštiti, abrinden, abschuppen, ab-
häuten. Šm.

Oblov, u, m., die Jagdbeute. Šm.

Oblování, n. = hýbání. O. životem (tělem).
Výb. II 448. Vz Oblovati

Oblovati čím Čert těly obluje, Výb. II.
515. Neb sú jím zle o-li, male tractaverunt
eum). B mik. Sir 49. 9. Ať námi, jak chce,
obluje. Arn. 1892. - čím kde. V mém hřieš-
ném těle mnú rozpač obluje. Pravn. 1815.

Oblovka. Cf Brm IV. 2. 236., Dud. 21.,
Ott. I. 500

Oblovlasý. O. lidé. Vz Stč. Zem. 841.

Oblož, e, m. = podlouhlý rybník u Le-
skovic na Strakon. BPr.

Oblože, pl , f, sam. u Strakonic.

Obloženy chodník. NA IV. 150. — čím.
Roura uvnitř kaučukem o-ná. Us. Nemocí
těžkou o-ný. Wtr exc. — jak. Pilíře bo-
hatě o né. Dch.

Obložiti Tak je o-no mé srdečko slzami,
jako je koruna uherská perlami. Mt S II.
44. — se v čem. V rozkoši sě neobložij.
Alx. V. — komu zač Za škody a útraty
má mu šest tolarů šitokých o. Kn. těš. —
kde. A když se tam mnoho chudého (a
nemocného) lidu o-lo (položeno bylo). Výb.
II. 1271.

Obložita, y, f O. borová, peridermium
pini, der Kiefernblattkäfer. Sl. les.

Obložka, y, f., die Einfassung. Nz. O.
na kulečníky. Wld.

Obložnice, e, f., die Einfasslinie. Slov.
Ssk

Obložný. O. nemoc, bettlägrige Krank-
heit Šm

Oblúbiti = oblíbiti. Slov. Bern.

Oblubnica, e, f., die Ergötzeria. Slov.
Bern.

Oblubník, a, m , der Ergötzer. Slov. Bern.

Oblubnosť, i, f, vz Oblibnosť.

Obľubný, voluntarius, beneplacitus. Ž.
wit. 118. 108.

Obľubovati = oblibovati, oblíbiti. A po-
tom ho začne o., boskávať, prosiť. Dbš. Sl.
pov. I. 451. O, concupiscere. Ž. wit. 61. 11.

Oblúčnica, e, f. = obločnice, die Bogen-
linie. Let. Mt S. V 1. 17.

Oblúčný, bogenförmig. Loos.

Oblud. Rci, zlý oblude, monstrum. Kat.
str. 76.