195

Parket. P-ty měkké, dubové, plné, vy-
kládané, dyhované, Parqueten. Zpr. arch.,
Nz. Cf. Rk. Sl.

Parketář, e, m , der Parquetenmacher.
Us. Pdl.

Parketárna, y, f. = továrna na parkety.
Stat. př. kn.

Parketářství, n. = zhotovování parket,
die Parquetenfabrication. Us. Pdl.

Parketování, n., die Parquetirung. P.
podlahy.

Parketovaný; án-, a, o, parquetirt. Us.
Pdl.

Parketovati, parquetiren. P. podlahu.
Pdl.

Parketový, Parqueten- P. deska, po-
dlaha. Mour.

Parkosí. Cf. Kotrbač.

Parlagi-us, a, m. P. Jerem. 1601. Jg.
H. 1. 607., Jir. Ruk. II. 82.

Parlamentární nápoj dam = káva. Kmk.

Parlosa, y, f., Parlose, ves u Čes. Ka-
menice.

Parluh, u, m, die stärkste Lauge. Slov.
Ssk.

Parma ryba, die Barbe. Cf. Brm. III. 3.
290, 52.—54. P. na modro vařená, smažená,
dušená, s omáčkou hollandskou, marinovaná,
v hnědé omáčce. Šp. Číhají naň jako rybář
na parmu. Petr Vok. 63. — P., y, m., os.
jm Val. Vck.

Permanovský, Belveder, sam. u Karlína.

Parmazon, u, m. = parmasan. Pref. Výb.
II 1498.

Parmovina, y, f. = parmové maso, das
Barbenfleisch. Šp.

Parnallit, u, m. = meteorit. Vz Osv.
1875. 16.

Parnassolezec, zce, m. = básník. Dk.

Parnatěti, ěl, ění = v páru se proměňo-
vati. Schd.

Parní stroj ležatý, stojatý, s pevným
nebo houpavým válcem, stabilní, přenosný,
Woolfův, vz Šmr. 76., 118., MS. 214, Osv.
1875. 161., Parostroj. P. píšťala, NA. IV.
207., rozdělovatel, ib. 204., 205., ventil,
válec, průtok, beran, buchar, dmychadlo,
pumpa, zvedák, rozvod, šoupátko, dom,
Šmr. 52., 73., 74., 75, 76., 79., 80., 82.,
145.. 146., injektor, hlásnice, cihelna, pluh,
vazník, Hrm. 20., 25., 31., 95., 105. střelba,
-geschütz, Čsk., vařidlo na brambory, Dampf-
kartoffelkocher, klobouk (báň, dom, Dampf-
dom), mlatidlo, pocení (parou), Šp., motor,
Us. Pdl., rypadlo při vodní stavbě k vy-
hloubení základů, Stat. př. kn. 1877. 97.
Větrní, p. koule, aeolipila. Vz Ott. I. 265

Pární volové jsou největším štěstím Slo-
váka. Koll. St. 25. Vz Párný (dod.).

Párnice, e, f. = parní mlatička. U Li-
bunce. JKbc.

Párníček, čka, m. Hrdlička hledá si
p-ka (samečka) Brt N. p. I. 188.

Párník = husté jesle s obou stran ovcím
přístupné. U Roudn. — P., parnica= ta-
nečník, tanečnice do páru. Mor. Brt. D. 246.

Parný = paření působící. P. seč. Vrch —
horký. Parný den, léto, poledne, sluníčko,
vzduch. Vlč., Stč., Vrch.

Párný. P. volky. Brt. P. 136. Štyry voly
párné. Sš. P. 130. Vz Pární (dod.). — P.,
ého, m., vrch u Chocomyšle. BPr.

Parob= jinoch. Mkl. Etym 225, Němc.
VIL 14. a j., Sl. ps. 69. Kto že oheň hasič
bude, ked tam p-bků nebudze? Koll. Zp.
I.17. — P., ein nichtsnutziger Junge, Tauge-
nichts. U Místka. Škd — P. = otrok. Hledí
naň jako na p-bka. Jrsk.

Parobej, e, m. = parob, neženatý muž.
V Mal. Hontu na Slov. Phl'd. VI. 88.

Parobrod, u, m.= parník, das Dampf-
schiff Rk. Neujalo se.

Parobstvo, a, n. = parobství. Sl. sp.
197. — P. = parobci.

Parobšok, ška, m. = parobek. Vz Va-
třiti.

Parodie, přepěvka. Cf. Lpř. Baj. aisop.
40.. Jg. Slnosť 157.

Paroemiak, u, m. = dvojměr katalekti-
cký. Dk. Poet. 284.

Paroh, vz Ráštep (dod.).

Paroháč = roháč brouk. Mor. Brt.

Parohlavec, vce, m. = žabí pulec, die
Kaulquappe. Na Hané. Wrch., Knrz.

Parohočlenec, nce, m., dorcatoma, brouk.
P. žlutorohý, d. flavicornis, drážďanský, d.
dresdensis, pýchavkový, d. Bovistae. Kk.
Br. 239.

Parohovitě, gabelförmig. P. rozvětvený.
Us. Pdl.

Parohovitý, gabelförmig, geweihförmig.

Parocha, y, f.=paruka. Šm., Bern.

Parochár atd. = parukář atd. Slov. Bern.

Parochňa, ě, f. = paruka, vlásenka, die
Perücke. Mladý ako sa ti ľúbi? Ako p. na
lysej hlave. Zbr. Hry 49.

Parochod, u, m., Dampfschiff, Dampf-
wagen. Šm. Neujalo se.

Parojek, j ku, m. = roj z roje téhož roku.
Val. Brt. D. 246.

Parojem, u, m. = vyvýšené místo na
parním kotlu, kde se pára zachycuje a sou-
střeďuje, der Dampísammler. Hrm 62. Vz
Dóm (dod.), Zpr. arch XI. 3. 26.

Parojízda, y, f., die Dampftahrr. Šm.

Paroka, y, f. = paruka. Koll. IV. 124.

Parokotel, tlu, m. = parní kotel. Paro-
kotel s varníky, Siederohrkessel, Howardův
pojišťovací, Howardscher Sicherheitsdampf-,
s plamenou rourou n. kanonem, Kanonen-.
Zpr. arch. VII. 27.

Parola, y, m. = mluvka. To je starý p.

Parolodní stroj, Dampfschiff-. Kř. 103.

Parom. Mkl. Etym. 244 Když Slovák
hněvaje se komu zlořečí, aby ho hrom za-
bil, říká: Perou tě zabil, trestal, vzal, me-
tal, páral, choď do paroma, parom v jej
materi, parom ti do srdca, parom do tebe!
Koll. Zp. L 407., 7, 6. Kde tam ideš do
paroma! Kde si bol u paroma? Na kýho
p-ma jest ti to? Ib. I. 407. Kýho paroma's
to urobil? Čo ta p. vleče? Idz do p-ma!
Rr. MBš — Pozn. Polákům bližší Slováci
ku př. ve Špiši, Saraši říkají perun, peron,
ostatní častěji parom. Koll Zp. I. 407. Vz
Perun — P. = pohanský bůh hromu a
blesku. Slov. Slav. Za boha Paroma ne-
smela žiadná v dome samotna býť postiel-
kyňa. Koll. Zp. I. 5.