511

Patřík (zastr.), a, m., aristola, ryba. Rozk.

Patrikář, e, m. = pateřník.

Patriky, patřičky, pl., f. = růženec
(pateřky, vz Pateř). Rosenkranz, m. Na Slov.

Patrimonialní, z lat., zděděný, dědičně
panský, patrimonial, angestammt, erbherr-
lich. P. úřad, soud. Sp. — Patrimoni-um,
a, n., dědictví, dědičné jmění (statek, pan-
ství), das väterliche Erbe, Stammvermögen.

Patřín, a, m., ves u Nimburka.

Patrin, a, m., z lat. patrinus, svědek,
Zeuge, m. Zamluvil je sobě, aby jeho p-vé
byli v turnaji. Mus. IV. 434.

Patrinit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 214.

Patrinka, y, f., patrinia. Rostl.

Patriota, y, m., dle Despota; patriot,
a, m., vlastenec, vlastimil, Vaterlandsfreund,
m. — Patriotický, vlastenecký, patriotisch.
— Patriotism-us, u, m., vlastenectví, Va-
terlandsliebe, f., Bürgersinn, m. Rk.

Patristika, y, f. = věda historicko-boho-
slovecká, kteráž ze spisů sv. otcův a jiných
spisovatelů církevních vybírá a systematicky
dle dogmat a časů pořádá výroky vhodné,
aby se učení víry a mravů jimi objasnilo
a odůvodnilo. Vz S. N. Die Patristik, Pa-
trologie, Kenntniss der Kirchenväter. Vz
Patrologie.

Patřitel, e, m., der Seher, Zuschauer;
Aufseher. Kon.

Patřitelka, y, patřitelkyně, ě, f, Se-
herin ; Aufseherin, t.

Patřiti, 3. pl. -tří, patř, -tře (íc), il, en,
ení; patřívati = hleděti, koukati, schauen,
sehen; zachovávati, beachten, befolgen; vzta-
hovati se, sich beziehen, sehen; náležeti, při-
náležeti, zugehören, angehören; slušeti, zie-
men, gebühren. — abs. Tak tam patří (náleží)
a jest na plat, jako v credo pontský Pilat.
Jg., Lb. Vz Zbytečný. Rozeznává dobře, co
kam patří. Kom. Žádati více než patří (sluší).
Chovej se, jak se sluší a patří. Sych. — co.
Slunce pod lvem a patří hřbet a boky (vzta-
huje se k nim, působí v ně). O vod. H. 1.
Slunce pod štírem se valí a patří údy ne-
ctné mezi nohami. Ib. — na co, na koho.
Alx. 1118. Vrata, ježto patřie na vzchod
slunce. BO. Jali se na hvězdy p., hodné-li
by bylo. GR. Patřili druh na druha. BO.
P. na budoucí. V. Milo mi na to p. Us. To
patří na mršník. Jg. Na spravedlivost' p.
(jí šetřiti). Jg. — na co čím: vlastními
očima. Byl. — jak. Na něco s pilností pa-
třiti. V. Vší pilností jsem na to patřil (instr.
způsobu). Solf. — do čeho: do země, do
nebe. V. Patří mamlas do opichárny. Jg.,
Šm. — k čemu: k zemi, k nebi, V., ke
všem příhodám p. (hleděti). Troj. To patří
k sobě. D., Sych. K líbeznosti patří krátkosť.
Kom. To nepatří k tomu. Us. Má p. k tomu
a. na to se ohlédati. V. —- čím k čemu.
Člověk tělem k ssavcům patří. Pt. — kam,
v co: v nebe. V. — odkud po čem:
s věže po moři. Har. — v infinit. To se
patří dvakrát zorat. U Rychn. — komu.
Dělej, co ti patří (sluší). Šiditi a vysmívati
se klukům a čtverákům patří, utrhati a han-
livě mluviti padouchům. Kom. J. 917. To
patří právomocnosti soudu. — Ten dům
patří bratrovi, chybně m., náleží bratrovi,

jest bratrův; patřiti označuje něm. gehören
jen ve smyslu: hoditi se k čemu n. slušeti.
Toms., Jv. Také Brs. 122. učí, že slova to-
hoto chybně užíváme k naznačení vlastni-
ctví, Brt. pak praví, že se mu nezdá patřiti
někomu býti českým na označenou vlastni-
ctví, na Mor. alespoň prý nic jinak než ge-
nitivem a adjektivem přisvojovacím vlastni-
ctví se označuje: Čí je to dům? sousedův,
náš, našeho strýce. (Km. 1857. 158). Této
vazby však hájí Prk. píše : Patří mi něco =
hledí ke mně, k svému majiteli, jest dobrá
frase ač ji Jg. odsuzuje. Komu ta princezna
patří? Er. Vz Prk. Dativ cíle. —■■Pozn. Jak
patří skloňuje se místy za adjektivum: mám
jak patřího pacholka. — Vz Pátrati.

Patrně, očitě, zřetelně, jasně, augenschein-
lich, deutlich. Já to p. vidím. Us. P. doká-
zati, V., lháti. Zdraví tvoje p. dobré jest.
Dch.

Patrnosť, i, f., jasnosť, viditelnosť, Deut-
lichkeit, Sichtbarkeit, f. V. P. něčeho. Bib.
Pro p. — Jg.

Patrný; (patrn), a, o, co se dobře spa-
třuje, augenscheinlich, sichtbar, sichtlich,
kenntlich, merklich. Jg. Aby patrné bylo,
že to pravé jest. Kom. P. švy. Kom. J. 504.
Máme toho p. příklad. Štelc. P. lež. V. Vy-
chvátil nás z patrného nebezpečenství života.
Sych. Rozsudek v patrných slovích posta-
viti (jasných). Er. Odpor v patrných slovích
sepsaný. Er. Odkázání má býti světlé a pa-
trné. Er. Krátká avšak patrná slova. Er.
Nad světlo patrnější. P. zesílení; v p-ných
zástupích (in hellen Haufen); p. nesmysl,
pokrok, Dch., důkaz. Ml. Kůň p. jako vlk.
Db. — k čemu: k oku. Putování svatých.
34. — kde. Rozdíl ten v cyrillském pre-
klade patrn jest. Sš. J. 17. P-ný jest její
manžel v branách. Bib. — z čeho. Jakž
p-nó jest z verše. Br. — P., znamenitý, an-
sehnlich (nové). Byla mi, p-ná sbírka písní
doručena. Mus. IV. 379.

Patro, pátro, a, n., zastr. piatro, něco
piatého, položeného, břevno atd. P. u pluhu
= hřídel, Grendel, m. Vz Pluh. — P., hřada,
na níž sedá drůbež, Hühnerbalken, m. St.
skl. — P. n. patra = lešení ve stodole nad
mlatem, odr, odry, dyje, Empor-, Vorscheune,
f., Gerüst, Scheuergerüst, n., Bühne, f. Na
Moravě znají jen patra, pl., n. Nřk. Do
perny dávají žito, na patra hrách. Us. Na p.
měkčejší obilí skládej. Puch. Pes na patře,
shoď ho bratře (napodobení zvuku při mlá-
cení čtyřmi cepy). Us. Dch. — P., strop,
půda, die Decke. Na Slov. Ja. — P. v domě
=poschodí, ponebí, kroví, předlaha, přáslo,
der Stock, das Stockwerk. Dům o dvojím
poschodí, patře. Šp. Koll., Boč. P. spodní,
dolejší, přízemní, pozemní (pozemí, přízemí).
Šp. Dům, doly, hory o čtyřech, o pěti pa-
trách. Us. — P., dno,půda, podlaha prkenná,
der Fussboden. Dělati p. Vus. V hora.: die
Sohle, der Lauf, Horizont, die Etage. P. hlavní,
die Hauptsohle, Grundstreckensohle ; rozdě-
lené, Theilungssohle; těžné, die Abbau-,
Bau-, Fördersohle ; vozné, die Förder-; vě-
trní , Wetter-; vodní, Wasser-, Sumpf-;
ohradní, ochranné, Reserve-; štolní, Stollen-;
překopní, Querschlag-; přípravné, Vorrich-