Předchozí (36)  Strana:37  Další (38) |
|
|||
37
|
|||
|
|||
Zadávaní, n., vz Zadati, Zadáni. Z. žá-
dostí, Us., prací veřejnými offertami. Kaizl. 131. Zádavek, vku, m. = závdavek, das Da-
ran-, Daraufgeld. Na Slov. Zadávení, n., die Erwürgung, Erstickung.
Bern. Zadávený; -en, a, o = udávený, udu-
šený, erwürgt, erstickt. Bern. Zadáviti, zadav, dávil, en, ení; zadavo-
vati = zamačkati, zadusiti, erdrücken, er- drosseln. Výb. 1. 313. — co, koho. Vlk ovci zadávil. Ros. Pec z. = učiniti, aby přecpáním náhle vyhasla. Vys. Hlad zadáví zemi. BO. Z-la ho smrť. Us. Šd. — Dal. — koho, se čím. Z. někoho provazem, Mar- tina., závojem. Dal, 45. Z. se kusem masa. Us. Zlostí jsúc popadena nohú zadáví dietě, obrátiec jinam oči. Hus I. 203. — jak. Do smrti jej zadávi. Dal. Jir. 146. — koho kdy: dítě ve spaní (spíc) zadávila. Us. — se komu. Pec se nám zadávila (zacpáním náhle vyhasla). Vys. Za dávna. Velehrad, kde za dávna krá-
lov bylo sídlo. Hol. 59. Zádavně = závdavně, pfändlich. Bern.
Zádavní = plný zádavy, drangvoll, ver-
derblich. Z. časové. Ms. 1619. Z. a těžká léta. Plk. Us. u Rychn. Dbv. Zádavný, zádanný = závdavný, Pfand-.
Z. peníze. Bern. Zadavovač, e, m., der Ersticker, Erwür-
ger. Bern. Zadavovati, vz Zadáviti.
Zadávovný, was Jemand ersticken kann,
erstickend. Bern. Zadažditi = zadeštiti. — čím. Pože-
hnáním z. Phld. IV. 10. Zadážďuvať sa = zadeštiti se. Mračí sä,
oblačí sä, zaďážďuje sä. Na Slov. Hdž. Šlb. 55. Zadček, ečku, m. = zadeček. Bern.
Zadebniti, il, ěn, ění, zadebňovati = za-
bedniti, vermachen. — co kam. Zadebnil črepy do súdkov. Mt. S. I. 74. Tu jich on pekne rúče z-bnil do prázdnych sudov. Dbš. Sl. pov. III. 73. Zadebnovaný; -án, a, o = zabedněný,
vermacht, verschlossen. — kde. Ty celé srdce svoje máš z-né v majetku a pýche tohoto sveta. Zátur. Priat. IV. 98. Zadeček, čku, m. = malý zadek. Vz
Zadek. Zadeční = řitní, Hinter-, Steiss-. Z.
kůstka, Krok, fík (nádor), bolení, Ja., ne- žit, vřed, Us., hák. Zádech, u, m., der Duft. Libý z. zkvet-
lých sadů. Hdk. C. 116. Síň byla nacpaná k zádechu, war zum Ersticken vollgestopft. Dch. Zadechčati sa = zadechnouti se. Na
Slov. Aj podkovaná strega, kod sa už dos (dosť) sem a tam nabehala a zadechčala, zonkla zo seba kantár. Mt. S. I. 77. Zadechnouti, chnul a chl, utí, zadýchati
a zadechnouti se = dechem zahřáti, athmend erwärmen. — co. Us. Kšt. — se = zadusiti, se, ersticken. To se člověk do kopce (jda) zadýchá! Us. Šd. Tak sem běžel, až sem se celý zadýchal. Us. Šd. Neotvírali dveří |
ani oken, aby se zadýchali. Us. Kšá. Zmínka
se činí o neslýchaném horku ve žněch, tak že lidé pracujíce se zadýchali. Pal. Děj. III. 2. 239. — se čím: během, Ros., ohněm, Leg., Lk., dýmem, Zlob., Lk., horkem. Star. let. — kdy: při chůzi, při práci se za- dýchati. Sych. — se kde. Z. se v dýmu plamenův. Msn. Or. 82. Zadechl se v kono- pích (oběsil se). Prov. Bl. 296. Zaděj, vz Zadu.
Záděj, e, f. = záděr.
Zadek, dku, zadeček a zadček, ečku, m.
(ze zad) = zad, zadní díl něčeho, der rück- wärtige Theil, der Hintertheil, der Rück- theil. Z. lodí, domu, V., ručnice, hlavně, Šm., vojenského tahu (vozův), Mus., vozu. Us. Postav košík na zadek do vozu. Us. Šd. Zadkem ujíti (zadními dveřmi). Us. Koně na předku i na zadku kovati. D. Z. kabátu (zadní díl), Šířka, délka zadku. Šp. Z. zálupku, der Hintertheil der Nuss; z. čepového šroubu; der H. der Schwanz- schraube; z. proudu, die Queue einer Ko- lonne (Truppe); z. sedla, der After beim Sattel; z. lože, der Laffettenschwanz, der Protzstock. Čsk. Já půjdu pomalúčku na předku před vámi, Zuzka bude poskakovať na zadku s gajdami. Kol. ván. 95. Ze zadku (ze zadu) ho udeřil. Us. Tč. Je první od zadku. Us. Tu ho dakdo od zadku chmatnúl za plece. Dbš. Sl. pov. I. 240. Vzal ho zad- kem (zmocnil se ho lstí). Us. Dbv. Z. = čásť brnění záda kryjící; zadní konec děla (das Bodenstück); dno hmoždíře: z. posice vo- jenské. NA. III. 12., 91., 98., 79. (Pdl.). Kdo ide po zadku, nech si zavre (zatvorí) za- hrádku (práce musí jíti jistým pořádkem). Na Slov. Zátur. — Z. = zadina, zadní obilí, špatné obilí, které při vití daleko nepadá. Také: zadky. Na Mor. Brt. U Vys. Mýta. Hrp. Z. se obyč. vaří kravám. Na mor. Val. Vck. Dobré zboží (obilí) dává se na sýpku a zadek zůstane dobytku. Na Ostrav. Tč. — Z. zvířete (zajíce, vola), der Hintertheil, Schluss, die Hinterkeule, der Rücken. Us. Z., hřbet (zadní strana). V. Obrátiti se zad- kem k někomu. Us. Kráva na zadek ro- zešlá (slabá, šantavá). Na mor. Val. Vck. Oba na galanku hleděli. A ja ji nechcu, vem ju ty, bo ona má zadek zepsutý. Sš. P. 691. Zakaváď nepřitáhnú svými ťa na vlastném presvedčiť zadku obuchmi; Prestať (bojovati) aniž nechcú a obrátiť k uteku zadky. Hol. 39., 74. (148.). Dva cigáni ti ho nesli na kole a ten prední išiel po zadku (říkají, nemůže-li někdo něčeho najíti). Na Slov. Zátur. Z. ukázati (paty ukázati, utéci). V. Za z. něco vložiti (odložiti). Ze zadku (ze zadu). Us. Z. zaječí. Ze zadku někoho střeliti. Šm. — Z. = řiť, sedadlo, paní manda, zadnice, zachule, der Hintere, After, das Gesäss, der Arsch, Steiss, Hinterbacken. Vstal dnes hore zadkem. Zbr. Hry. 59. V. Nežit na zadku (fík). V. Z. vařeným kosat- cem pařiti. Byl. Z. ptačí. Ros., Šm. Zadkem vnitř (o koních), Krupe herein! Čsk. Kúpil sem si hrubú sviňu, ta se mně také nepo- vedla, proto že do zadku ďúru měla. Na mor. Val. Brt. Kašle zadkem (prdí). U Rychn. Grth. Jedním zadkem na dvúch svaďbách by |
||
|
|||
Předchozí (36)  Strana:37  Další (38) |