Předchozí (1107)  Strana:1108  Další (1109) |
|
|||
1108
|
|||
|
|||
Napredaj = na prodej. Slov.
Napredávať sa = naprodávati se. Slov. Bern. Naprediviť sa. Slov. Nemohol sa n. (sich
genug wundern), kde vziať sa mohla tam taká krása. Dbš. Sl. pov. L 13. Napredňák, a, m. = přívrženec strany
pokroku v Srbsku. Napředně, zuvörderst. Šm.
Napřední. Platiti daň v měsíčních lhů-
tách n-ních (Anticipatrate). Bor. 528. Napredok = napred. Slov. Ssk. N. teda,
keď nazpiatok nemôžem. Orl. II. 195. Nápředov, a, m., les u Žerotína na Mor.
D. ol. VII. 309. Napředovati, vor-, vorwärtsschreiten.
Medzi takýmito okolnosťami veda n. ne- mohla. Phľd. V. 268. Napředplatce, e, m. = předplatitel. Šm.
Napředvídati, napředviděti, voraussehen.
Napředvidění, n., das Voraussehen, die
Voraussicht. Vchř. Napředvidomosť, i, f., die Voraussicht.
Vchř. Napreják, a. m. = člen spolku Naprej.
Orl. 111. 353. Naprejzovati, mit Preisen decken. Šm.
Napresy les. Sdl. Hr. I. 10.
Napreť = napříti. Slov.
Napřežení, n. Hom. opat. 154. a.
Napřežený. Hom. opat. 151. b.
Napřežvýkati se čeho, genug, viel
wiederkäuen. Co se on n-kal mých slov. Us. Tč. Naprchati = naprchnouti.
Naprchnouti. Dám ti to (udělám to), až
naprší a nebude bláto. Us. Tkč., Šd., Kčř. Naprcholiť = nahněvati. Slov. Bern.
Napříč někomu něco dělati. Osv. I. 259.
Napříčiti, entgegenstehen, -arbeiten,
widerstreben. Co sa tom n-číme ? Brt. D. 167. — se čemu. Bern. Napriek, naprieky = napřič. Slov. Sldk.
Noc, jak by jim n., tichá a mesáčná bola. Lipa. Vz Napříky. Naprihovárať sa = napřimlouvati se.
Slov. Napříky = napříč. Běžel n. — N. =
na vzdory. Dělá mu to n. Mor. Brt. D. 234. Vz Napriek. Napřipomínati se, genug erinnern. Us.
Napříti = napřáhnouti, nastrčiti, nad-
stavia. Hnal se na něho a on napřel mu ruku. Us. Šd. Napronášeti se s čím = nachlubiti se.
S tém ditétem se napronášijó. Mor. Neor. Naprosnictví, n., Erbittungsmittel, -art.
Slov. Bern. Naprosník, a, m., der Erbitter. Slov.
Bern. Naproste, simpliciter, absolute. V.V. 33.,
41. Naprostiti = narovnati. Laš. Wrch.
Naprostnosť, i, f. Bůh n sama jest.
Lenz. Mar. 123. Naprosto. O tom n. nelze pochybovati.
N. ne, nun und nimmer. Dch. N. nepružný. Mj. 14. Naprostota, y, f. = naprostnosť. Vch.
Důk. 66. |
Naprostý, šp. tvořeno, jako nemáme
ku př. najistý (najisto), nadobrý (nadobro). N. — per se, absolutus. Starek. Mrav. 16., Psp. N. byť, V. V. 28., 6., bytosť, vůle boží, MH. 6.. 13., souhlas, platnosť, Dk., rozum, moc, dobrota, Hlv., povinnosť, Dch., plat- nosť, přesnosť, rovina, zapomenutí. ZČ. Bůh učinil duši n-tou a nesmrtelnou. Lenz. Mar. 123. Naproti. Při slovesech pohybování i na-
proti na Zlínsku s dativem se pojí. Přijdeme vám n. Šli n. pútnikom. Brt. D. 185. Naprotimyslný, widerwärtig.
Naprotivá, vz Naproti, Naprotivo. N
jíti. Na mor. Slov. Brt. N. p. 1. 226. — Sš, P. 761. Naprotivaj = naprotivá. Já ti rožžu
svíčečku n. okna. Sš. P. 187. Naprotiviti se. Vidím, že už nenapro-
tivím sa = protivuje se ničeho nepořídím, Dbš. Sl. pov. II. 53. Naprotivo = naprotivá. Val. Brt. D. 62.,
234. Vz Naprotivá. Naprotní = naprotější. Us. Vrů.
Naproučený; -čen, a,o= sehnutý, nieder-
gebeugt, v botan. Nz. Vz Rst. 447. Náprsenka,, y, f. = náprsnička. Dch.,
Jrsk. — N., die Brusttasche. Náprsní, -ný. N. kříž (pectorale), Dch.,
Hnoj. 39., brň, Lpř., krunýř, NA. III. 168., řemeny (prsosíny), Anth. I. 3. vd. XLI., zá- voj, Msn. Or. 72., kapsa, šátek. Us. Pdl. Náprsnice, e, f. = náprsnička. Dch.,
Pdl. Náprstek. Tam dávají malou míru, jako
n. (v hostinci). Us. Dch. Lepší s náprstek štěstí, než s korec rozumu. Pk. Lepší s n. rozumu přirozeného nežli čber přiučeného. C. M. 202. Pod n-tky(bra). Obt. Hádanka: Máme taký domeček, co má na sta okýne- ček. Bit, Dt. 144. — N. k závorkám, die Schubriegelkapsel. Hk. — N. = onuce. Po- dej mi n-tky. V Kunv. Msk. — N., rostl. Mllr. 41. Vz Náprstník. — N., stka, in., os. jm. — N. Ferd. (Fingerhut), 1824.—1887. Podporoval čes. literaturu dramatickou vy- pisováním cen na divadelní kusy. Vz S. N., Rk. Sl., Tf. Mtc. 223., Bačk. Př. 86., 89., Rk. Slov. — N. Vojtěch, naroz. 1826., člen městské rady, zakladatel Průmyslového mu- sea ve svém domě „u Halánků" v Praze. Vz S. N., Rk. Sl., Tf. Mtc. 224., Zl. Jg. 369., Rk. Slov. Náprstková Anna, matka Náprstka Ferd.
a Vojt., 1788.—1873., odkázala dům v ceně 150 000 zl. k účelům českého průmyslového musea, vyznamenána zlatým křížem zásluž- ným s korunou. Vz Rk. Sl., Slavín II. 65., Kram. Slov. a jeden z prvních sešitů „Našich vzorů." Náprstkový, Fingerhut-. Bern.
Náprstník. Cf. Slb. 320., Čl. Kv. 239.,
Rstp. 1143., Dlj. 58., Schd. II. 291., Slov. zdrav., Rosc. 135., Mllr. 41. Otrava n-kem, Diífitalisvergiftung. Naprstníkovina, y, f., das Digitalin. Šm.
Napršeti. Dej mi to. Až n-ší. Sš.
Napružiti, il, en, ení, napružovati, auf-
spannen. — co: strunu. Us. Tč. — Orl. II. 1 |
||
|
|||
Předchozí (1107)  Strana:1108  Další (1109) |