Předchozí (257)  Strana:258  Další (259) |
|
|||
258
|
|||
|
|||
duchá neb dvojitá řada buněk, z nichž každá
obsahovala jedno individuum polypové. Vz Krč. G. 359., Bř. N. 258., Sté. Zem. 702., S. N. Graptolithový. G. břidlice. Krč. G. 385.
Grasl, a, m. == výrostek (od loupežníka
Grasla). Bdl. Gratinovati, z fr. = masité krmě po
vrchu žemličkou nebo sýrem posypané do červena péci. Hnsg. Gráty, vz Grota.
Graudenc Andres, knihtiskař, 1573. Jir.
Ruk. I. 205. Gravimetr, u, m. —přístroj k měření
změn tíže. ZČ. I. 197. Gravitace. Vz MS. 57., Schd. I. 24., 221.,
Stč. Zem. 243., 323., S. N. Gravitační, Gravitation»-. G. zákon, kon-
stanta, ZČ. I. 184., 278., Stč. Zem. 147., pů- sobeni, vzájemnost, nauka. Stč. Zem. 243., 244., 245. Gravitatnosť, i, f., die Gravität. Dk.
Aesth. 361. Gravitovati k čemu = chýliti se. Kaizl
183. Gražďanka, y, f. = gražďanské písmo
(měšťanské), nynější ruské písmo, jež Petr Veliký r. 1704. dle vzoru latinské antikvy sestavil a do světských spisů zavedl. Vz KP. I. 302., S. N. Grcačka, y, f. == grcanina, dávení, das
Speien. Slez., laš. Brt. D. 211. Měl, dostal g-čku. Tč. — G. = vydávenina, das Aus- gespieene. Laš. Tč. Grcanina, y, f., vz Grcačka. Laš. Tč.
Gŕcati, gŕcnouti = říhati, rülpsen. Val.
Brt. D. 66., 211. — G. = dáviti, speien. Slez., mor., slov. Šd., Rr. Sb., Tč., Škd. - čím. Stojí to za dveřama, gŕcá to samýma chrobákoma (řezačka na sečku). Hádanka. Slez. Šd. Grča, dle Káča = hrča na stromě, kr-
koška. Val. Brt. D. 211. Grdobý == ošklivý. Slov. Němc. I. 293.
Grécar, u, m. = krejcar. Sš. P. 141.
Grecelius Volfg. Vz Mus. 1880. 357.
Greclavý, grecnatý = graclavý. Slov.
Bern. Gréčtina, y, f. = řečtina. Slov. Hdž.
Čit. 227. Grédiť = rejditi, Val. Brt. D. 211., ská-
kati, střečkovati. Slov. Ssk. Greenockit, u, m. = blejno kademnaté.
Bř. N. 229., Šfk. Poč. 271. Grefa, grefina, y, f. = řebřina. Mor. Vck.
Greft, u, m. = krecht. V Podluží na
Mor. = řada rév. Brt. U Uher. Hrad. také prostora mezi dvěma řadami. Tč. — List. hrad. 1514., 1536. Greftovati — krecbty opatřiti. Mor. Té.
Gregor, a, m. Na G-ra idě sněh do mora.
Němc. IV. 442. Vz Zasednouti kde. — G. Fr. Ig., farář, 1737. Jg. H. 1. vd. 557., Jir. Ruk. 1. 205. Gregora, y, m., nar. 1819., hudební skla-
datel. Vz S. N. Gregorianský zpěv, zavedený Řehořem I.
Šmb. Grégr Eduard, naroz. 1829., dr. lékař, a
spisov. Tf. H. 1. 3. vd. 192., 200., Šb. Dj. |
ř. 2. vd. 242., S. N. III., X. — G. Julius,
nar. 1831., dr. a spisov. Pyp. K. II. 436., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N. III., X. Greguš, e, m. = Gregor. Hdž. Šlb. 27.
Greifenfels Sam. z Pilsenburka, 1625.
Jg. H. 1. 2. vd. 557., Jir. Ruk. I. 206. Greisen, u, m., nerost. Vz Bř. N. 195.,
244. Gréjcar, u, m. = krejcar. Mor. Brt.
Grellepois Leon, učitel franštiny v Praze.
Tf. H. 1. 3. vd. 179. Gremeň, a, m. == křemen. Slov. Rr. Sb.
Gremenec, nce, m., vrch na Slov. Sl.
ps. 11. Gremžiti, il, ení = křepčiti. Val. Brt.
D. 211. Gremžovaný = vyšívaný. Mor. Kld. Vz
násl. Gremžovati = krumplovati, vyšívati. Val.
Brt. D. 211. Grenada, y, f. = jídlo. G. ze zvěřiny.
Hnsg. Grenat rozpustný. Prm.
Grenět = plakati, greinen. Co greniš.
V Bohusl. Neor. Grepsiť = křepčiti, skákati. Val. Brt. D.
66., Vck. Grešl Frant., prof. v Litomyšli, naroz.
1845. Tf. H. 1. 3. vd. 181. Grešle = měděný peníz ražený za Marie
Terezie. To Torčanske pole rovnie jako grešle. Sl. ps. Šf. I. 77. Chlouby za 100 zla- tých a bohactví za zlámanou grešli. Č. M. 103. Střílí tisíci a nemá ani zlámané grešle. Us. Kšk. Grešličkář, e, m., der Pfennigfuchser.
Rk. Grešlový. G. Mýto, Gröschelmauth, ves
u Mor. Budějovic. Grešo, a, m., ein sehr alter Mann. Slov.
Bern. Gřezomysl. Exc.
Grg, u, m. = krk. Slov. G. ti vykrútim.
Erb. Sl. čít. 69. Zchytí šablu a mik šeľmu po grgu, že mu naraz hlava odfrkla. Dbš. Sl. pov. I. 228. Grg vyslopiť. Zátur. Čerta mu na g. zavesil. Sb. sl. ps. L 88. Najiel (najedl) sa po g. Zátur. Grgan, a, m. = fagan, děcko obrečené,
neposlušné. Val. Vck., Brt. D. 211. Grgati, grgnouti = říhati, skytati. Mor.
a slov. Cf. Gŕcati. Grgá sä mu. Hdž. Šlb. 56., Brt. D. 211. Grgiňa, ě, f. == veliká hlava (posměšně).
Slov. Rr. Sb. Grglačka, y, f., die Kürbissflasche. Slov.
Ssk. — G. = gargara. Slov. Bern. Grglati, grglovati, gurgeln. — co kde:
vodu v krku. Laš. Tč. Grgleť, el, ení, röcheln. Slov. Ssk.
Grglovať = glgotať. Slov. Ssk.
Grgnúť, vz Grgati. — G. = udeřiti, uho-
diti. Phld. II. 2., 51. Grgula, y, f. = čiastka ženského čapca.
Slov. Rr. Sb. — Phld. IV. 41. Grhlat = chrchlati, kašlati. Slov. Gem.
Rr. Sb. Grhlavý, hustend. Slov. Loos.
Grib, u, m. = hřib, houba. Slov. Zátur.
Priat. 7. |
||
|
|||
Předchozí (257)  Strana:258  Další (259) |