230

desíti. Ht. Gr. §. 273. Deset, skr. dacan,
zend. dacan, lat. decem, řec. ôty. a, goth.
taihun, nněm. zehn. Fk. 85., Schl. Prvotní
tvar byl desinti, z čeho se staročeské desieť
vyvinulo. Deset bylo prvotně rodu muž., viděti
to z výrazu pro dvacet: dva desieti, dva dcieti,
nikoliv dvě desieti. Nyní je bez rodu po-
dobně ostatním číslovkám. O skracování slova
deset v desítkách vz Číslovka a vůbec: Kt.
str. 44. -45.; Mus. 1848. str. 243. (Šf. ); Mus.
1864. IV. str. 325 a násl. — S desíti vojáky.
Ros. Deset (lépe: desatero, Brt. ) božích při-
kázání. V. Utrácel od groše českého deset
bílých peněz. Prov. Jednoho čerta vyhnati
a deset jiných vehnati. V. Jeden z desíti.
Před desíti nedělemi. Pán desíti domů. Jg.
Deset chutí do něčeho míti. Šm. Po deseti,
po desíti. Us.
Desetina, y, f., desátá částka, ein Zehntel;

— 2. desátek, der Zehent; — 3. deset let
= decennium, ein Zehend. D.

Desetinný (decimalní), Decimal-. D. zlo-
mek, míra, tečka (kropka), místo, znaménko,
váhy; Místa desetinná odčísnouti, odséci (ab-
schneiden). Nz.

Desetinovati = desetinu dávati, den Ze-
hent geben. — co: statek. L.

Desetkrát, zehnmal. V.

Desetkrátnásobný = desaternásobný.

Desetměsíčný, desítiměsíčný, zehnmonat-
lich. V.

Desetní, dekadisch. D. soustava (deka-
dika), doplněk. Nz.

Desetník, u, m., desítník, 1/10, ein Zehntel.
Ros. — 2. Peníz 10 krejcarů, ein Zehner. Us.

Desettisící, der Zehntausendste. Us.

Desettisícnásobný, zehntausendfach. V.

Desiáš, e, m., mince, 10 krejcarů. Us.

Desideri-um, a, n., lat., dle „Gymnasium".
D. pium = přání vroucí, dobromyslné. Rk.
Der Wunsch.

Designace, e, f., z lat., poznamenám, usta-
novení. Rk. Bezeichnung, Bestimmung; vor-
läufige Ernennung.

Desinfekce, e, f., rušení nákazy, Reinigung
vom Ansteckungsstoff. K desinfekci záchodů
máme skalici železnou (Eisenvitriol), vápno
chlorové (Chlorkalk), bílou skalici (Zinkvitriol),
kyselinu fenylovou, Čsk., karbolovou kyse-
linu atd.

Děsitelnosť, i, f.. Schrecklichkeit.

Děsitelný = strašný, hrozný, schrecklich.

— komu: bezbožným. Syr. 3. (Jg. )
Děsiti, 3. pl. -sí, děs, -se (íc), il, en, ení,

(n. šen, šení); děsívati = strašiti, entsetzen,
schrecken, erschrecken. — co, koho. Koho
čím: slovy pohrůžčivými. V. Děsí se
strachem tělo mé. Bibl. — T. — se čeho. Při-
cházejících se děsí. V. Děsiti se něčeho až
na smrť. Háj. Co se mne děsíte? Sych. —
Br. — se jak: nad míru se d. V. — se
před čím. Tak z hruba teše, až se přirozený
člověk před tím (lépe: toho) d. musí. Prov.
Vz Tesati. Č. — se nad čím: šp. m. čeho.
Kmp. — s adv.: náramně, hrubě, hrozně se
d. Jg.

Desítidenní, zehntägig. D. slavnosť. Us.

Desítihlavý, zehnköpfig. Jg.

Desítihran, -kout, u, m., ein zehnkantiger
Körper.

Desítihranný, zehnkantig.

Desítikrát = desetkrát. V.

Desítiletí, ein Zeitraum von 10 Jahren.
Decennium.

Desítiletý, zehnjährig, V., -letný, deseti-
letý. Aqu.

Desítiměsíčný, zehnmonatlich. V.

Desítimužstvo, a, m., v bot., Dekandrie.

Desítinohý, zehnfüssig. Jg.

Desítipán, a, m., decemvir. Reš.

Desítiroční, zehnjährig. Koll.

Desítipramenný, zehnsträhnig.

Desítistrunný, zehnsaitig. Ps. ms.

Desítka, y, f., na Slov. desátka, der Zehner,
počet desíti. D-ku přidati k d-kám. Us. —
D. v kartách n. na kostkách, deset ok. —
D., bankovka, deset zlatých. — D., desátý
díl čeho, ein Zehntel.

Desítník = desetník.

Desítný, zehn-, 10 obsahující. D. peníz.
Výkl. pís. Šal.

Děsivosť, i, f., děslivosť, Schrecklichkeit,
Furchtsamkeit. Jg.

Děsivý, děslivý, co děsí, schrecklich. Ka-
mar. — D., který se děsí, furchtsam. Jg.

Deska, y, f., dska, dcka (v obec. mluvě:
šp. deška), dešťka, deštice, deštička. Dska, dat.
a lok. sg. desce n. dště; nom. pl. desky n.
dsky; gt. pl. desk n. desek. Bulh. d^ski.,
rus. doska, dska, na Slov. daska. — D. =
prkno, Brett. Deskami pokládati. Jg. Poslední
desky se uchytiti. Vz Nebezpečenství. Č.
O desku toliko od záhuby býti (o vlas,
o palec). Jg. Převlekl by ho přes dsku (tenký,
hubený). Vz Chudoba. Č. — D. k hnětení
těsta (vál), Teigbrett. L. — D. vrhcábní,
vrhcábnice, Spielbrett. Kostkami do dsky
metati. Jel. — Dska z lepenky, lepenka,
Pappendeckel. — D. lebná. Hirnschale. Ras.
— Deska, desky, dešťky knih, der Deckel.
Od desky do desky knihu přečísti (od za-
čátku až do konce). Jg. Snědl rozum až po
dešťky. Prov. — Dska, tabulka ku psaní,
rytí. Tafel. Napsali na dekách mosazných, V.,
měděných. Br. Desky pravdodatné. Soud
Lib. Tři přikázanie byla sú psána spolu na
jedné dsce. Št. — Dsky obecné = městské
knihy. Stadtbücher. — Desky památné.
Denktafeln. Zříz. zem. —Dsky (dcky) zemské
= knihy zemské, protože se za starodávna
věci obecní na dekách n. tabulích dubových
vyrývaly, die Landtafel. Klásti, vložiti, za-
psati něco do desk zemských, ve dcky (ve-
psati). Ros. Dekami něco zaznamenati. Zříz.
Ferd. Dědiny u desk klásti. Táhnouti se
k deskám. Ve dsky něco vložiti. Arch. I.
140. (r. 1397. ). Z desk vložiti, vypsati, vy-
mazati. Dipl. Propuštění, vymazání, vypsání
něčeho z desk zemských. J. tr. — Dsky zá-
pisné větší a menší. Zříz. Ferd. 1530. O způ-
sobu, platnosti a veliké váze desk zemských
a vkladů v nich obsažených. Vz Rb. 117.
až 119. Dsky dvorské, vz Vš. 24., 26., 367.,
387. —388.; komorničie, vz Vš. 361.; manské,
vz dvorské; památné, vz Vš. 356; póhonné,
vz Vš. 31., 80., 133., 356. -357., 363., 364.;
d. svědomie, vz Vš. 358, —361.; trhové (desky
naprosto), vz Vš. 80., 280., 350., 363. -364.;