Předchozí (467)  Strana:468  Další (469) |
|
|||
468
|
|||
|
|||
ňovati (vz Haněti) = znectíti, neuctíti, po-
haněti, schänden, beschimpfen, verunehren, entehren, berüchtigen, tadeln, anschwärzen. — abs. Ktož jest zhaněn, nevyvede-li se,
hanbu trpí. Jir. exc. — co, koho. V., Jel. Nepěkná věc to zhaňovať, co sám žádáš míti. Mor. Tč. Mistrová jedna druhou zha- něla. Sl. let. V. 233. — koho kde: před soudem. Brikc. — čím: nadávkami. Čím jest kdo koho zhaněl. Zř. F. I. E. XXVII. Žaluje p. Jan na Lorence Šaldu, kterak jest ženu jeho zhaněl svým jazykem lstivě. NB. Tč. 170. — co komu. Já jsem mu to zha- nil, aby toho nekupoval. Us. Šd. — jak. Z lehkých příčin soudiece se jedni druhé vysoce zhánějí a na česť sahají. ZV. (Jir. exc). — koho na čem. Jej na cti vysoce zhaněl a nařekl. Vš. 30., 49. Zhaněl mě na poctivosti. Drsk. Zháněti, vz Zhaněti a Sehnati.
Zhaniti, vz Zhaněti.
Zhanobení, n., die Beschimpfung, Schän-
dung. Us. Zhanobený; -en, a, o, beschimpft, ge-
schändet. Na čo tebe žitie z-né? Ppk. I. 27. Zhanobilý, beschimpft. Z. rod. Č. Čt. I.
60. Zhanobiti, nob, nobě (íc), il, en, ení;
zhanobovati = hanobiti, hanbu uvaliti, zo- haviti, schänden, zu Schanden machen, ver- schänden, verschimpfen, schändlich womit umgehen. V. — co, koho: své tělo, pannu (zprzniti). Reš. Bola bezúhonné dievča, Buj- doš ju z-bil. Zbr. Hry. 52. Z. místa, Pcht., chrám boží. Tč. — co čím: svůj život hříchy. Us. — Kram. — koho kde: na těle, na poctivosti. Jg — se komu. Zha- nobila se mi tvář, když se podebrala. Sych. — Jg.
Zhanobovati, vz Zhanobiti.
Zhaňovati, vz Zhaněti. Zháralý, vz Zhárati. Z. ústa. Č. R. stl. 24. 1. Zhárati, zhořeti = rozhořeti se, ent-
brennen; žádostivým býti, begehren, wor- nach brennen. — nač. Us. — s kým oč = domlouvati se oč. Us. v Krkonš. — kde. Soucit ve mně zháral. Čch. Mch. 19. — jak. Chcú prudko blčným blkom zhárať. Phld. V. 49. 2. Zhárati = zjezditi, befahren, bereisen.
— co. Ros.
Zharcovaný; -án, a, o = rozpálený, uří-
cený, erhitzt. Od běhu jsem celý z-ný. Na Ostrav. Té. Zharcovati = zjezditi, zhárati, viel be-
fahren, bereiten. — co jak: na koni. Har. — koho, niedertraben. Na Ostrav. Tč.
Zhasidlo, a, n. = zhasinadlo.
Zhasil, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.
Zhasináček, čku, m. = zhasinadlo. Šm.
Zhasinadlo, a, n., der Licht-, Lösch-
hut, Lichtlöscher. Šm. Zhasinatelnosť = shasinatelnosť, die
Auslöschbarkeit, Auslöschlichkeit. Jg. Zhasínati, vz Shasnouti. Zhasinátko, a, n. = shasinadlo. Rk. Zhasitelný = shasitelný, löschbar. Dch. Zhasiti, vz Shasiti. Osv., Ddk., Šd. Zhaslý = shaslý. Z. jícen sopky. Kká. |
Td. 137. Z. oko, Kká. K sl. j. 138., sopka.
Osv.VI. 870. A v dušách tichých příjemné tlejú rozpomienky na zhaslý svet. Sldk. 341. Zhasnouti, vz Shasnouti.
Zhasnutí, n. = shasnutí, das Aus-, Er-
löschen. Zhasnutý = shasnutý, shaslý, ausge-
löscht, erloschen. Us. Zhasný, löschbar. Nezhasný plameň bo-
žieho svätenia, Hrbň. Rkp. Zhašení, n. = shašení, zhasnutí.
Zhašený = zhasnutý, shašený, shaslý.
Zhášeti = zhasínati.
Zhašovati = shašovati. Vz Zhasiti.
Zhatění, n., vz Zhatiti.
Zhatěný; -ěn, a, o, vz Zhatiti.
Zhatiti, il, ěn, ění = pokaziti, verderben,
verwirren. — co, se komu. Ros. Chtěl jsem tam jíti, ale z-lo se mi to. Us. Tč., Ktk. Cestičku si zhatí. Hdk. C. 50. — co, se čím. Již rozum Boženou se zhatil. Mus. Kýchaním to zhatil. Kká. Td. 120. — co komu čím: nepříznivým dopisem. Us. — se s kým (= pohádati se). Šm. Zhatlati, nieder-, fertig schreiben. Zhatle
to písmo za minutu. Na Ostrav. Tč. Zhoučati — štěkati hau hau, bellen. —
kde na koho. Medzi takýmto premýšľaním tak ľahko minul sa mu čas, že ani Neve- del, kde sa vzal, len keď už psi zhoučali naňho pri samej kolibe. Dbš. Sl. pov. VIII. 39. Zhavranělý, rabenartig o. rabenschwarz
geworden, in einen Raben verwandelt. Z-lí bratia. Dbš. Sl. pov. IV. 3. Zhavraněti, ěl, ění, ein Rabe o. raben-
artig, rabenschwarz werden. Phld. III. 1. 28. Zakletí synové z-li. Us. Zhavraniti, il, ěn, ění, in einen Raben
verwandeln, rabenartig o. rabenschwarz ma- chen. — se v čem. Tedy na svém zůstaňte, ve vzdoru se zhavraňte. Sš. Sm. bs. 228. Zházeti, vz Shoditi.
Zhebati, vz Zhebnouti.
Zhebčeti, el, ení = hebkým se státi, bieg-
sam, geschmeidig, fein werden. Zhebčiti, il, en, ení = hebkým učiniti,
geschmeidig machen. — co. Techn. Zhebnouti, bnul a bl, utí, zhebati =
zhynouti, zcípnouti, krepiren, fehl schlagen (Ssk.). Najez se, až zhebneš. Us. Už zhebl. Us. — komu. Zheblo mu (sklaplo mu). U Polič. Kšá. Zhečmati = stísniti, smačkati, stlačiti,
einzwängen, zusammendrücken. — co kde. Všecko tam zhečmáš. U Kr. Hrad. Kšť. Zhedvábniti il, ěn, ění, mit Seide be-
setzen. St. skl. Zheftovati, z něm. = sešiti, stáhnouti,
slepiti, heften, zusammenheften. Zhegati, zhegnúť, zurücktreiben. — Z.
koho, ihm fehlschlagen. Zheglo ho, er hat sich in seiner Hoffnung getäuscht. Slov. Bern. Zhej . . . vz Zhý . . .
Zheknouti, knul a kl, utí = zhebnouti,
hekna zemříti. Praštím jím o zem, až zhekne. Sych. Zhekovati někoho z něčeho = zrazo-
zovati, abrathen. Na mor. Val. Vck. |
||
|
|||
Předchozí (467)  Strana:468  Další (469) |